Je to vyznamny den, odtrzeni od Habsburske rise a ziskani samostatnosti? Nebo je to prohra a rozpad milovaneho mocnarstvi?
Diky
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 28. rijna 1918
Dr.Houba píše: obecně se zapomíná na jednu věc. V této době bylo v ČR armádě skoro pětina etnických Němců...
A také se zapomíná na to, že s nástupem Němců po mobilizaci obecně nebyl problém...
Dr.Houba píše: obecně se zapomíná na jednu věc. V této době bylo v ČR armádě skoro pětina etnických Němců...
přesně tak, já to vím. Navíc sudetské oblasti byli v podstatě 4. nepřátelským státem na našich hranicích - přesněji řečeno: už na našem území stálo 300 000 použitelných chlapů, který by okamžitě zvedli zbraň proti ČS. republice.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 28. rijna 1918
MedWed píše: A také se zapomíná na to, že s nástupem Němců po mobilizaci obecně nebyl problém...
pokud to myslíš jako nástup do Čs. armády, tak to není až tak úplně pravda - mobilizační rozkaz ignorovalo místy až 30% povolaných branců německý národnosti.
Obrovským problémem byli i dezerce a vynášení informací z I. linie, tzn. z budování pevností a předpolí.
Čest vyjímkám.
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 28. rijna 1918
Yura píše: pokud to myslíš jako nástup do Čs. armády, tak to není až tak úplně pravda - mobilizační rozkaz ignorovalo místy až 30% povolaných branců německý národnosti.
Obrovským problémem byli i dezerce a vynášení informací z I. linie, tzn. z budování pevností a předpolí.
Čest vyjímkám.
Hovoris o zarijove nebo kvetnove mobilizaci? Moje zdroje tvrdi ze v kvetnove to problem byl, v zarijove uz ne (byly asi prijaty jista opatreni)
Vynaseni informaci byla bohuzel smutna realita...
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 28. rijna 1918
Poláci se bránili a to měli daleko horší armádu než my.Proti tankům šli s koňmi.
My jsme měli cca 300 tanků vz.35 ,který se vyrovnali Pz II a III.Naše Avia B 534 mohla tak sestřelit Junkers Ju 87 či Heinkel He 111.
Myslím si,že by jsme byli pro Němce daleko horší soupeř než Poláci.
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 28. rijna 1918
Ju87 a He111 by byly pro 534 tvrdy sousto... 534 byla pomala a mela zoufale spatnou palebnou silu... nehlede na to, ze by se k bombarderum asi neprobojovala...
Srovnani tanku beru... nevyhoda v tomhle ohledu je to, ze Wehrmacht mohl soustredit svou silu na nekterem z useku, kde z nasich LT nemusel byt zadny... plus zadne PT delo... (tedy kanonek proti utocne vozbe abych byl presnej)
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 28. rijna 1918
milan1963 píše: 28. říjen je pro mně opravdu svátkem. Byli jsme nejvyspělejší částí R-U, takže o samostatnost jsme si přímo říkali. Hospodářsky zcela určitě. Když se zaměřím na jednu oblast, motorismus, tak takový rozvoj jako u nás byl snad jen v Německu a USA. Tolik automobilek (Škoda, Tatra, Praga, Walter, Wikov, Z, Aero... ) i výrobců motocyklů jako u nás nebylo nikde jinde v bývalém R-U. I to o něčem svědčí.
A Ty myslis, ze osamostatnenim se neco menilo? Osobne si myslim, ze velky trh a prostor pro odbyt je lepsi nez maly trh... nebo se pletu?
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 28. rijna 1918
Zrovna jsem dočetl hezkou knížku Velká kniha o malých bunkrech.Tam jsou napsané i plány Německa kde chtěli udeřit.
Jen tak mimochodem jsem se zaobíral otázkou co kdyby v roce 1938 ještě žil a byl při síle Masaryk?Zda by se Francie a Anglie zachovala stejně?Nebo mít v Evropě více politiků jako byl Masaryk?
Naposledy editováno 07.11.2014 18:22:10
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 28. rijna 1918
MedWed píše: Hovoris o zarijove nebo kvetnove mobilizaci? Moje zdroje tvrdi ze v kvetnove to problem byl, v zarijove uz ne (byly asi prijaty jista opatreni)
Vynaseni informaci byla bohuzel smutna realita...
V podstatě o obou. Já sem se často setkával v knížkách s tím, že problém se sudeťáky byl v obou případech. Ale zase je to patrně zkresleno okolnostmi - květnová byla částečná, tudíž excesy bylo víc vidět, a v září-říjnu bylo pohraničí už prakticky rozvráceno bojůvkama Freikorps, který velmi často tvořili přeběhlíci, takže čistá přehlednost se opět ztrácí. Jako protiopatření zavedla ČS. republika tzv. oddíly SOS (stráž obrany státu), který kromě freikorpsu potírali i zběhy, pašeráky, donašeče a jinou chamraď. Takže je možné, že toto se projevilo v účinku. Těch 30% bylo uvedeno jako nejvyšší část, v některých oblastech, konkrétně Chebsko, jinde (např. tady u nás, v Rakouských Sudetech) bylo zběhů podstatně méně. Takže asi tak.
V.e.n.c.a__zr7s píše: MedWed> Tam kde nebylo LO tak se provádělo polní opevnění.Maximální rychlost měla B 534 cca 390km/h.4 kulomety umístěné na trupu.Ten he 111 by bylo složité,ale na ju 87 měla.
Zrovna jsem dočetl hezkou knížku Velká kniha o malých bunkrech.Tam jsou napsané i plány Německa kde chtěli udeřit.
Jen tak mimochodem jsem se zaobíral otázkou co kdyby v roce 1938 ještě žil a byl při síle Masaryk?Zda by se Francie a Anglie zachovala stejně?Nebo mít v Evropě více politiků jako byl Masaryk?
Polni opevneni je sice hezka vec, ale bez KPUV je k nicemu, neudrzi se...
Rychlost 534 je 380-390 (dle verze a vysky)
Rychlost He111 je 400, Do-17 380 (na hladine more), Ju-87 390kmh...
Ty 4 kulomety ale taky nebyl standard, nektere serie mely 2, nektere 3 kulomety...
Kazdopadne, vzhledem k malemu rozdilu rychlosti (v sestave a nalozene budou bombardery asi pomalejsi) nema 534 prilis moznosti k sestrelu...
Je jasne, ze OKH a OKW by reagovalo na pritomnost linii LO... ale tezko rict, nakolik by si verili a zautocili pres ne nebo jestli by obchazeli na urovni Brna...
Politiku jako Masaryk? Popravde si myslim, ze ten by s tim nic neudelal...
V.e.n.c.a__zr7s píše: MedWed> Tam kde nebylo LO tak se provádělo polní opevnění.Maximální rychlost měla B 534 cca 390km/h.4 kulomety umístěné na trupu.Ten he 111 by bylo složité,ale na ju 87 měla.
Zrovna jsem dočetl hezkou knížku Velká kniha o malých bunkrech.Tam jsou napsané i plány Německa kde chtěli udeřit.
Jen tak mimochodem jsem se zaobíral otázkou co kdyby v roce 1938 ještě žil a byl při síle Masaryk?Zda by se Francie a Anglie zachovala stejně?Nebo mít v Evropě více politiků jako byl Masaryk?
zachovali by se úplně stejně. Chamberlainovi nešlo od začátku o nic jinýho, než o odvrácení války za každou cenu - za každou cenu uchránit Angličany před jatkama, jaký zažili za I. války. Navíc se obával, že pokud vtáhne Anglii do konfliktu, kterej přímo neohrožuje Albion, bude ho to stát kariéru. S tím do toho šel. Vůbec ho nezajímal jakýsi středoevropský státeček ani spojenecká smlouva.
Ale zase - musíme se na to dívat tehdejším pohledem: nikdo neměl ponětí, co ten magor v Berlíně chce rozpoutat, obecně se mělo za to, že obsazením čs. pohraničí se rozpínavost germánů ukončí.
A nakonec - po napadení Polska se opět Anglie a Francie zachovaly "mírotvorně" a i když Hitlerovi vyhlásili válku, nic extra se nerozjelo (tzv. Podivná válka).
Od začátku nešlo Anglii o nic jinýho, než o jejich vlastní klid. Čoro nastalo až po invazi do Francie v květnu 1940.
To, co vidíme dnes krásně zrestaurováno, je pouhý zlomek zlomku.... bohužel, je to tak.
Naše pevnosti měli být dokončeny r. 1946, poslední dozbrojení a příprava na boj s Hitlerem dokonce až na r. 1951 - i to jsou holé fakty, nic víc.
Edit: zapoměl sem napsat - druhej plán spočíval v útoku 3 armád na linie LO od Drážďan, Norimberka a Lince přes Budějice, Plzeň a Ustí směrem na Prahu a střed Čech.
Naposledy editováno 07.11.2014 20:49:20
1 reakcí na tento příspěvek 28. rijna 1918
Naše armáda byla v roce 1938 po německu a japonsku asi nejlépe připravená na válku.Naši vojáci patřili k těm nejlepším.Třeba v bitvě o Anglii si naši letci vydobyli skvělou pověst a dodnes na nás v Anglii vzpomínají.Smutné je,že v Anglii o nich ví a u nás...Zase důsledek těch 40 let komunismu,kteří z nich udělali zrádce a smutné je,že spoustu lidí tomu ještě dnes věří.
Naposledy editováno 08.11.2014 10:44:28
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 28. rijna 1918
ale nejde jednostranně prohlásit, že Beneš je vlastizrádce (jak tu padlo) - nám se to dnes s odstupem 70 let tak zdá, všichni už sme generálové. Beneš musel udělat nejtěžší rozhodnutí v historii naší země, a na rozmyšlenou měl čas v řádu hodin.....
S nožem na krku - Hitler jasně deklaroval, jak s Čechy naloží pokud se mu budou vojensky vzpírat a prohrajou. Znova připomínám, že je třeba na to koukat tehdejším pohledem: nikdo nikdy před námi s Hitlerem neválčil, nikdo nevěděl, zda svoje genocidní hrozby opravdu splní. Jeho výhružky a rasovou politiku s jasným cílem podrobit si východ Evropy musel tehdy brát každej vážně. Beneš vybral menší zlo - vydání pohraničí s jakous takous nadějí na přežití národa (de facto jeho existenční podstaty) oproti sice hrdému, ale předem ztracenému boji s následnou totální likvidací všech obyvatel a hodnot.
Že v podstatě nikdy k ničemu takovýmu nedošlo v žádnej zemi, co nacisti porobili, je věc jiná - o tom nemohl mít nikdo na podzim 1938 žádnou jistotu.
Edit: ještě dodám, že zrádci z UK a F jasně řekli, že pokud Beneš nevydá Sudety bez boje, a začne válku, žádnou pomoc nikdy od nich neuvidí (jak spojenecké, že )
Velmi podobnou situaci musel za 1/2 roku na to řešit prezident Hácha, kterému stejnými ultimáty nařídil hitler vydat II. republiku.
Naposledy editováno 08.11.2014 11:43:15
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 28. rijna 1918
1 reakcí na tento příspěvek 28. rijna 1918
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) 28. rijna 1918
Kdyby (ale historie nezná kdyby) se monarchie federalizovala, tak byla šance ji zachovat. Vlastně ani Masaryk ponejprv nepočítal s rozpadem monarchie.
Nojono, historie šla, kudy šla....