Ducati Scrambler (2023)

Radost na ni pohledět a ještě větší radost na ní jezdit. Prostě rozdavač radosti.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:GlobalMoto (Hradec Králové)

Výška jezdce: 180 cm

První dojmy - Charakterní motor, na Ducati neskutečně vychovanej a jemnej. Jízdní vlastnosti na úrovni moderních naháčů. Dokáže nabídnout skutečnou pohodu "na palubě" stejně jako sportovní zážitek v horských zatáčkách.

Motorku bych doporučil pro - Pro všechny, kteří dávají přednost kvalitnímu zážitku z jízdy před kvantitou výkonu a elektronické výbavy. Pro někoho, kdo chce zažít dle momentální nálady buď opravdovou jízdní pohodu na charakterní motorce nebo se mu zachce zrovna zatáčkové nirvány.

Doplňky na motorce - Zrcátka v koncích řidítek jsou nutnost pro aktivní sportovní jízdu, abych nenarážel přilbou do původních zrcátek.
Zkoušel jsem ještě dokoupit tzv. "turistické" sedlo, s kterým je o pár centimetrů vyšší posaz. Nakonec ale spočívá v krabici v garáži. Doporučuji jednoznačně nekupovat. Sice je posaz s ním uvolněnější na nohy, ale sedlo hrozně klouže a s vyšším posazem není při sportovní jízdě možnost držet stehny nádrž tak dobře .

Recenze

V roce 2022 jsem na Ducati Tour testoval Monstera SP. Někdo jiný se tehdy zrovna vrátil z jízdy na Scrambler Urbanmoto a po sundání helmy utrousil: "lepší jak nový Monster...". Co? To mě nasadilo brouka do hlavy. Chci mít totiž doma jako správný fanda boloňské značky vždy nějakou moto od Ducati, ale nemám už náladu ani dost životní energie se s motorkou občas prát (vzpomínám na svého MS4Rs nebo 999). (Pozn. Vím, že jinak cenduro nebude nikdy pro mě). Po představení Scrambleru 2g jsem byl lapen do sítě typu: "to by se mi sakra líbilo". Akorát už jsem nechtěl udělat chybu při koupi moto, která mi nakonec nesedne a budu se jí po sezóně zbavovat.
Při zastávce Ducati Tour u nás v HK jsem využil možnosti a objednal si jízdu na Iconu 2g. Strašně se mi líbil ve žluté. Pro mě ideální kombinace retro a moderního vzhledu. Po hodině jsem moto vracel a plný dojmů jsem se na svém Street Triplu 765RS vracel domů. Dojmy byly tak silné, že jsem si obratem objednal další zkušební jízdu hned na další den, na neděli. To už jsem věděl, že jsem skoro rozhodnutý ji objednat. Nicméně člověk vnímá motorku jinak při 50 min. jízdě nebo při celodenním výletu. A tak jako motorkový pacient jsem využil ještě příští víkend testovací jízdy v Ml. Boleslavi a objednal si dvojjízdu - celkem skoro 2 hodiny v sedle. Při zatáčkovité jízdě kolem řeky Bělá jsem se smál do helmy. Hned v pondělí jsem u nás v HK již skládal zálohu s komentářem milé Elišky: "...já věděla, že si ji nakonec koupíte, vy jste po jízdě vypadal tak blaženě..."
Nyní mám téměř po roce najeto cca 6 tis.km včetně týdnu na Sardinii. Moje blaženost trvá a nadšení neopadá! Motorka je fakt pecka! Velkým překvapením je motor. Pořád v sobě nosí ten oldschool racing charakter, lehce se vytáčí, líbí se mu i vyšší otáčky, ale přitom dokáže "krásně brumlat" okolo 2,5 až 3 tis. ot./min., což jsem na žádné ducati nikdy nezažil, a to ani omylem. Někdy, když mám "toulací náladu", tak se přistihnu, že jedu na šestku kolem 80 km/h a motorce to ani trochu nevadí. Nebo v lesním úseku se špatným asfaltem si drndím na pětku okolo 75 km/h a motorka působí naprostým klidem a pohodou. A já se kochám...a tlumení nijak neprotestuje.
Posaz mi při první jízdě a při mé oblibě sportovních naháčů připadal hodně nepřirozený. Řidítka fakt vysoko - připadal jsem si vzpřímený jako nějaký vysílač. Ale časem jsem si zvykal čím dál více. Nicméně po nějaké době jsem si koupil a namontoval originální nižší řidítka z modelu Full Throtle. S těmito řidítky jsem odjezdil celý jeden den a následovala jejich demontáž a montáž zpátky originálních "vlaštovek". S nižšími řidítky to byl prostě jenom "normální naháč". Ale s originály je to prostě skutečně scrambler a pohoda za těmito řidítky je skutečně parádní.
A co je ještě parádnější je to, že originální řidítka nebrání skutečné sportovní jízdě. Má to ale jednu podmínku. Originální zrcátka musí dolů a je potřeba je nahradit zrcátky v koncích řidítek. Protože jsem při pohybu trupem stylem "hlavou do zatáčky" prostě do původních zrcátek narážel přilbou.
A že scrambleru zatáčky sakra chutnají dokládají obroušené obě stupačky, řadící páka a na pravé straně i výfuk. Pokud to někdo neumí na sportovním naháči fakt hóóódně dobře, tak vám v utažených a středně rychlých zatáčkách fakt neujede. Zde se mi osvědčilo přepnout do režimu "sport", kde je reakce plynu o dost živější. A láká to motor více točit - ideál se držet někde mezi 5 až 7 tis. ot./min. (naopak při kochačce je režim "road" vhodnější. Lépe bych to nastavit nechtěl). Při sportovním pojetí můžu potvrdit, že originální gumy Pirelli MT 60 RS drží na suchém asfaltu úplně stejně jako moje Supercorsy na Stretu 765 RS. Ani náznak nějaké nejistoty nebo nervozity!!! A i při sportovní jízdě tlumení nijak neprostestuje, akorát je potřeba být na brzdách a rychlých změnách zatížení trochu citlivější a plynulejší. Žádný problém.
Je neuvěřitelné, jak se Ducati podařilo skloubit tolik pozitivních vlastností a emocí do jedné motorky. Vlastně, jestli se nepletu, tak Scrambler znamená cosi jako míchat. Původně se to týkalo asi "míchání" silnice a nezpevněného terénu. Nezpevněný terén jsem vyzkoušel maximálně v rozsahu polní cesty, takže v tomto ohledu nemůžu sloužit. Ale co se týče "míchání" všech dobrot na silnici, tak v tom Scrambler Icon 2g exceluje. A při tom všem mě doprovází jenom radost. A to i tehdy, když sesednu, popíjím cafe nebo něco jiného a jen se tak na něj dívám.