Informace o značce

Tradice a orientace na spolehlivost

Josefu Bruckovi by jednou měli v Táboře postavit sochu. Ocenila by se tím zásluha muže, který stál u zrodu výroby zapalovacích svíček v Čechách a v tomto jihočeském městě položil základy továrny, která se dnes řadí mezi šest největších světových výrobců. Také by se tím napravila historická křivda – „kapitalista“ Bruck musel v roce 1938, tedy jen tři roky od založení, předat továrnu do národní správy, aby následně spadla do rukou nacistům. Po válce jí domácí režim neváhal znárodnit, ale u toho už strojní inženýr Bruck být nemohl – jeho jméno se totiž v roce 1942 objevilo na seznamu Židů deportovaných nejdříve do Terezína a následně do Osvětimi, kde otec české svíčky před koncem války zemřel.

Původní značka táborských svíček byla Brita a jejich tvůrce hned od počátku v roce 1935 vsadil na keramiku namísto tehdy rozšířené slídy. Slídové svíčky s nápisem Brita sice existovaly, ale nejspíš jen pro konzervatismus některých zákazníků. O kvalitě táborské předválečné produkce svědčí dodávky do československé armády, ze zahraničních odběratelů to bylo Švédsko, Rumunsko, Jugoslávie a Norsko. Za války zde Němci vyráběli granáty a v pětačtyřicátém továrnu vyrabovali Sověti. Výroba svíček se do Tábora vrátila v roce 1946, tehdy už na dnešní adrese a s kapacitou 60 000 kusů měsíčně, která zpočátku nebyla ani z třetiny vykryta. Už tehdy se prý na izolátorech výrobků začala objevovat značka PAL.

Notoricky známý koncern oficiálně zastřešil českou výrobu svíček až v roce 1949 po sloučení s firmou Jiskra Tábor. Trojice písmen PAL se tak stala synonymem dostupné a odolné svíčky na následujících čtyřicet let, ačkoli podnik nesl označení Jiskra Tábor. Později se české svíčky dodávaly pod novějším označením PAL Super. Československé svíčky se exportovaly do desítek zemí tehdejšího rozděleného světa a i na Západě měly dobrou pověst. Tu podporoval především náš motoristický sport, v němž spolehlivost hrála prim – enduro. Několikanásobný mistr světa Josef Fojtík kdysi vzpomínal, jaký byly svíčky PAL skvělý výměnný artikl na mezinárodních soutěžích:
„Třeba při Šestidenní by nám závodníci i manažeři ze všech koutů světa utrhli ruce. Na bundě měli vyšito Champion, ale přišli, abychom jim dali Palku…“

I v tuzemsku rostl odběr prvovýroby – Mladá Boleslav i obě motocyklové továrny vyráběly na tehdejší zvyklosti velké množství vozidel. A PAL byl u toho. V Táboře investovali do vývoje nových materiálů a jejich svíčky skutečně snesly srovnání se světem. Navíc přidali výrobu přístrojů Motor Tester, PALtest a jiných. Když se po roce 1989 lámaly ledy, byl by nerozum zaříznout továrnu, která vyráběla ročně 10 miliónů zapalovacích svíček přinejmenším velmi dobré kvality.

BRISK na scéně

Porevoluční chaos a odklon zákazníků od všeho domácího znamenal pokles výroby a dluhy. Chtělo to jasnou vizi a pevnou víru, že bude líp. Bez toho se trouchnivějící státní podnik privatizovat nedal. Obchodní značka PAL se časem přestala používat. V roce 1992 továrnu privatizuje skupina českých investorů a nově vzniklá akciovka přichází s novou obchodní značkou BRISK. Kromě zapalovacích svíček přicházely z Tábora i žhavicí, technická keramika pro rozličné účely, měřicí přístroje a později automobilové snímače. Invaze moderní techniky do České republiky vyžadovala přizpůsobit i sortiment novým typům motorů. BRISK se v průběhu následujících čtyřiadvaceti let pod vedením majitele ing. Mojmíra Čapky vyšvihl mezi elitní moderní výrobce s vlastním vývojem a s referencemi dodavatele zapalovacích svíček a snímačů do mnohých prvovýrob – automobilových, motocyklových i do zahradní techniky. Namátkou: VW Group (Škoda, VW, Audi, Seat, Bentley), Avtovaz, Tatra Truck, TM Racing, BMB Racing Volvo Truck, Zetor, Tedom, Husqvarna.

Pokud Vám v článku chybí některá data z historie, budeme rádi, když nám pošlete doplnění.