Informace o značce

Francouzská společnost Peugeot vznikla před více než dvěma stovkami let, to když rodina Peugeotů roku 1810 přestavěla svůj obilný mlýn ve vesnici Vandoncourt na malou továrnu vyrábějící válcovanou ocel a velké množství dalších ocelových výrobků. Typický lev se ve znaku společnosti objevil až o čtyřicet let později, v roce 1850. V roce 1865 se do vedení rodinné firmy dostal Armand Peugeot, pokrokový konstruktér, který je považován za skutečného zakladatele Peugeotu, neboť právě on se zasadil o přechod Peugeotu k výrobě dopravních prostředků. K motocyklům vedla cesta, jak bylo tehdy běžné, přes výrobu jízdních kol – právě bicykl „Le Grand Bi“ byl roku 1882 prvním dopravním prostředkem značky Peugeot. Armand Peugeot se zajímal o využití motorového pohonu v bicyklech, tříkolkách i automobilech a už na Světové výstavě v Paříži v roce 1889 představil Peugeot svou parní tříkolku. Koncepce parního pohonu však byla pro malá vozidla nevhodná a jako výhodnější se jevilo použití tehdy vysoce moderního vznětového motoru. Díky konzultaci svých nápadů s Gottliebem Daimlerem a nákupem licence na výrobu jeho motorů tak Armand Peugeot už roku 1892 zkonstruoval první automobil Peugeot. Zajímavostí je, že Peugeot byl prvním automobilem osazeným gumovými plášti na dřevěných kolech. Zároveň probíhal vývoj motorizovaného bicyklu. Licenční Daimlerův motor se nakonec nejevil jako vhodný, a tak Peugeot použil francouzský motor De Dion-Bouton, který byl namontován přímo na ose zadních kol. Ačkoliv byl tedy první "motocykl" Peugeot představen roku 1898 na Pařížské výstavě, nebyl tento typ s výkonem 2,5 koní, i kvůli nezvykle řešenému umístěním pohonu způsobujícímu potíže, již později vyráběn, a konstruktéři hladali vhodnější místo v rámu pro umístění motoru.  Začátkem nového století ale bylo stále jasnější, že tato vícestopá vozidla nemají budoucnost. Peugeot tedy nutně potřeboval vyřešit problém konstrukce a umístění pohonu vhodného pro jednostopé motocykly. Od roku 1901 tak motocykly Peugeot nesly švýcarský motor Zürcher&Lüthi (ZL), který byl situován konvenčně v rámu mezi předním a zadním kolem. Zároveň byly na základě zkušeností z automobilové produkce vyvíjen vlastní motocyklový motor. V roce 1905 tak byl pro motocyklové použití vyroben první motor Peugeot, čtyřtaktní vidlicový dvouválec schopný dosáhnout rychlosti až 139 km/h. Problém pohonu tedy byl u Peugeotu na určitou dobu vyřešen a tento motor pak neslo několik modelů vyráběných před první světovou válkou. Roku 1914 přišel Peugeot dokonce se světovou novinkou – 500 ccm jednoválcem s rozvodem DOHC, tedy se dvěma vačkovými hřídeli v hlavě válců. Tento motocykl s výkonem 3,5 koně byl již rok předtím, ještě jako prototyp, úspěšně odzkoušen při tehdy slavném závodu pravidelnosti Paříž-Nice, v němž Peugeot dokonce triumfoval. Tento model již měl v příplatkové výbavě i sekundární řetěz a třírychlostní převodovku. Jednoválce pak byly charakteristickou produkcí Peugeotu i v meziválečném období – produkce Peugeotu se tak prakticky vymezila na dražší a větší čtyřtaktní 500 ccm a modely na levnější a lehčí dvoutakty 175 a 250 ccm. V nabídce se ale objevil i sportovní model 750 OHC s nejvyšší rychlostí 166 km/h. Motocykly Peugeot byly mezi ostatní meziválečnou produkcí konkurenčních světových značek  typické pro svou pokrokovou konstrukci motoru a převodovky v jednom bloku. Atraktivním modelem bylo také motokolo 100 ccm vyráběné od roku 1932, později i jako rikša. Těžiště výroby Peugeotu však leželo v automobilové produkci, hospodářská krize a následná válka přinesly snížení odbytu motocyklů, a tak jednostopá produkce ve třicátých a čtyřicátých letech stagnovala. Po druhé světové válce se však zvýšila poptávka po malých, levných a nenáročných dopravních prostředcích. Obnovena byla výroba lehkých dvoutaktů 50, 100 a 125 ccm, když šlo o více či méně modernizované předválečné motocykly (např. 125 ccm model P55). Cestu však ukázaly italské skútry, a tak se i Peugeot vydal touto cestou. Roku 1953 proto představil svůj první skútr, dvousedadlový model S55 se 125 ccm dvoutaktním motorem, který nastartoval výrobu řady skútrů Peugeot trvající dodnes. V roce 1957 navíc přišel na trh model BB, první moped této francouzské značky, jehož výroba v různých modernizovaných verzích trvala více než patnáct let a na nějž pak navázaly populární mopedy Peugeot 101, 102, 103, 104 a 105 vyráběné až do osmdesátých let. Hlavní část jednostopé produkce značky Peugeot tak během šedesátých a sedmdesátých letech ležela v mopedech – už v roce 1974 jich bylo prodáno více než půl milionu kusů. Jelikož se trh během těchto let mopedy nasytil, začala se v Peugeotu vracet pozornost skútrům. Roku 1982 tak byly uvedeny skútry nové generace pod označením SX a SC. Tyto na svou dobu designově i konstrukčně moderní stroje měly jako vůbec první skútry plášť nikoliv kovový, jak bylo do té doby u ostatních značek zvykem, ale plastový, což jim dávalo charakteristický a nezaměnitelný vzhled. Na jejich úspěchy navázal v roce 1990 model SV, který se počátkem 90. let stal nejprodávanějším skútrem ve Francii. Výroba skútrů Peugeot se také od víceúčelových modelů pro každodenní použití rozrostla na moderní sportovně laděné modely Zenith, Buxy a Speedake. V roce 1996 také vznikl vůbec první elektrický skútr, Peugeot Scoot´Elec, poháněný elektromotorem se třemi akumulátory. V tomto případě šlo především o naznačení možné cesty budoucího vývoje skútrů, a tak skutečný úspěch zaznamenal až o rok později Peugeot Speedfight, lehký sportovní 50 ccm dvoutakt s netradičně uloženým předním kolem. Produkce skútrů se koncem 90. let rozšiřovala i na elegantní a pohodlné městské skútry – právě takový byl Elyséo, vyhlášený dokonce skútrem roku 1998. Dalším mezník v historii Peugeotu pak představuje model Elystar ve verzích 50, 125 a 150 ccm. Nejenže byl vybaven moderním kombinovaným brzdným systémem, ale jako první skútr na světe byl navíc osazen systémem ABS. Překvapení přinesl rok 2004, kdy byl představen hbitý 50 ccm skútr Ludix s naprosto netradičním designem a na svou dobu bezkonkurenční cenou 999 Euro. I o rok později přišel Peugeot se zajímavou novinkou – sportovní skútr Jet Force 125 byl díky použití Rootsova kompresoru vůbec prvním sériovým skútrem s přeplňovaným motorem. Produkce skútrů se však v novém tisíciletí stále výrazněji ubírala směrem k větším a luxusnějším skútrům, které by se svým cestovním pohodlím co nejvíce přiblížily automobilům. Proto roku 2006 vznikla řada Satelis (cestovní verze) a Geopolis (městská verze). Tyto oblíbené skútry určené do města i širokého okolí se v několika objemových a verzích vyrábějí dodnes. Zároveň se další, již třetí generace dočkal oblíbený sportovní skútr Speedfight III, který je rovněž stále jedním z nejdůležitějších jednostopých modelů v produkci Peugeotu. V roce 2010 pak francouzská společnost založila divizi Peugeot Scooters a ve spolupráci s pobočkami v Číně začala vyrábět levný a jednoduchý 50 ccm model Kisbee. Obrození konceptu elektrického skútru představuje model e-Vivacity, uvedený roku 2011. Téhož roku byl představen také model Citystar, který při zachování kompaktních a hospodárných parametrů 125 ccm modelů svým designem a pohodlím navazuje na komfortní řadu Geopolis a Satelis. Rostoucí poptávce po tříkolových skútrech vychází nejnověji vstříc Metropolis 400 i koncept netradičně řešeného hybridního trojkolového skútru Onyx. Jednostopá produkce Peugeot se však nezaměřuje jen na širokou škálu skútrů, která sahá od luxusních modelů Elystar, Citystar, Geopolis a Satelis přes městské Kisbee, V-Clic, Vivacity nebo Ludix ke sportovním strojům Jet a Speedfight. Znak vztyčeného lva na sobě v současnosti nosí kromě mopedu Vogue totiž také trojice 50 ccm motocyklů – silniční NK7, terénní/motardový XP7 i sportovní XR7.

Ačkoliv Peugeot nikdy nepatřil k největším jednostopým výrobcům, i dnes pokračuje ve své staleté tradici, kdy se nebojí jít moderními a neprobádanými cestami, díky čemuž otevírá dveře budoucímu vývoji odvětví skútrů.