Simson
Informace o značce
Motocykly Simson jsou jednostopá motorová vozidla pohaněná spalovacím motorem o zdvihovém objemu 50 cm3. Konstrukce vozidla omezuje rychlost jízdy na 50 km/h. Motocykly Simson se
vyráběli v několika modelových řadách, které se liší vzhledem, určením a výkonem.
Historie značky
pol. 18. stol. - V duryňském městě Suhl se v kovárně tavila ruda a zpracovávala ocel (zbraně).
1856 - Tuto firmu koupili Löb a Moses Simsonovi.
1896 - Firma začala vyrábět první jízdní kola a Simson se brzy stal největším výrobcem jízních kol v německu.
1907 - Výroba prvních automobilů s kapalinou chlazenými čtyřtakty, např. Simson - Supra.
1936 - Po sloučeni s podnikem Berliner Suhler Waffen und Fahrzeugwerke, začali vyrábět motorizovaná kola Simson.Model BSW98 měl motor o obsahu 98 ccm od firmy Sachs s výkonem 2 koně a ruční 2stupňovou převodovkou.Potom firma vyráběla jen zbraně.
po válce - Začali se vyrábět zbraně pro myslivce, kočárky a jízdní kola
1947 - Firma byla začleněna do ruské skupiny SAG Awtowelo – státní akciová motocyklová společnost a přejmenovala se na AWO, začaly se vyrábět čtyřtaktní motocykly s obsahem 250 ccm (Awo 425, AWO 250 Touren, později AWO Simson Sport).
1950 - Vyjel 1000 motocykl AWO 425.
1952 - Firma byla svěřena do rukou NDR a přejmenovala se zpět na Simson.
1955 - Vyjely ze závodu první poválečně mopedy, např. SR1 který měl motor vyvinutý firmou MZ a dokončený firmou Sömmerda.
1961 - SR1 byl velmi oblíbený a motocyklů AWO/Simson 425 se dosud prodalo přes 210000 ks.Vznikl SR2 a předchůdce slavné vlaštovky KR50.
1964 - Se začala vyrábět legendární Schwalbe ( vlaštovka ). Byl to motocykl s dvojsedlem, s dobrým jízdním komfortem a jeho motor se vyráběl v mnoha variantách - 3 nebo 4 rychlostní, 2 nebo 4 koňový, dmychadlový nebo vzduchový chladič atd. Pak přišla další ptačí série - Vogel (Vrabec) , Star , Sperber (Krahujec) a Habicht (Jestřáb).
1970 - byl vyráběn Simson Mofa ale nebyl o něj zájem a tak byla v roce 1972 výroba zastavena.
1974 - Přichází nová doba - na Lipském veletrhu byl představen sportovní lehký motocykl S50.Po této mašině byla taková poptávka že ani nemohla být plně pokryta.
1980 - Se začal vyrábět S51. Jeho nový vlaštovčí motor byl úsporný a silný, jako jeho předchůdci.Později firma Simson začala vyrábět invalidní vozík DUO4/1
1982 - Po pěti Electronicích jsme se dočkali verze Enduro (S51 E)
1983 - Začala se vyrábět verze S70 C s motorem o obsahu 70 ccm, ta později také dostala provedení Enduro.
1986 - 22 let starý motor Schwalbe (vlaštovka) byl zmodernizován a začali se vyrábět skůtry SR50 a SR80. Později se S51 dočkala 12 V rozvodu a jiné elektroniky.Krátce před zánikem NDR, 4000 pracovníků firmy ročně vyrábělo 200 000 motocyklů Simson.
1990 - Všichni kdo si před tím kupovali Simsony si začali kupovat auta a nebo nějaké japonské stroje, proto byla firma Motocykly a zbraně Suhl k 31.12.1991 zavřena.Do té doby bylo v Suhlu vyrobeno kolem 6 milionů motocyklů.
1992 - Byl založen Suhler Fahrzeugwerk GmbH (Suhelský motocyklový závod s.r.o.) a začal se vněm vyrábět Simson S53 a koloběžky.
1996 - Motocykly opět dostávají ptačí názvy.
Model S51
Je vyráběn od roku 1980 s určením především pro mladé uživatele. Je vybaven motorem M531 /541 v jednom bloku s převodovkou s posuvným klínem.
S51 N: základní verze s jednoduchou elektrickou výbavou a třístupňovou převodovkou (výroba byla ukončena v roce 1988),
S51 B1 - 3: verze vybavena rovněž třístupňovou převodovkou, elektrickými ukazateli změny směru jízdy, parkovacím světlem, 25 W reflektorem a signálním zařízením (klaksonem),
S51 B1 - 4: verze svoji výbavou podobna variante S51 B - 3, vybavena čtyřstupňovou převodovkou, na krytu spojky je umístěna číslice ,,4",
S51 B2 - 4/1: tato verze nahradila v roce 1983 motocykl S51 B2 - 4. Byla vybavena elektronickým zapalováním, 35 W reflektorem a modernizovanými částmi výbavy. V porovnaní s jeho předchůdcem ty byly gumové kryty teleskopických vidlic, vytvarované sedlo a výklopná spouštěcí páka
S51 Comfort: verze vyráběna od roku 1983, modernizovaná varianta S51 B2 - 4, je mimo jiné vybavena jiným otáčkoměrem, bočním stojanem, spínačem brzdového světla přední brzdy, kontrolkou dálkového světla, pravým zpětným zrcátkem, otáčkoměrem, který-pomáhá při řazení jedno-tlivých rychlostí (příliš velké otáčky při řazení způsobují vetší spotřebu paliva). Nové pneumatiky profilu K35 mají velký význam pro zvýšení bezpečnosti jízdy zvláště pak při pohybu
v zatáčkách, na štěrku a vyjetých kolejích
S51 E: verze vyráběná od roku 1982, je předurčena ke sportovní jízdě a k jízdě v terénu. Dostala proto označeni "Enduro"
S51 E/4: verze s jednoduchou elektroinstalaci, levnější než varianta "Enduro" (výroba skončila v roce 1988)
Model S70
S70 C: verze vyráběna od roku 1983, vybavena stejně jako verze 851 C, rám je vypůjčený z varianty 851 E, výkon motoru - 4,1 kW při 6000 ot/min, byl změněn převodový poměr vstupní převodovky z 1 : 2,95 na 1 : 3,25, rovněž bylo použito řetězové kola se 16 zuby, což umožňuje zvýšenou maximální
rychlosti na 75 km/h
S70 E: tato verze byla vyrobena v důsledku vybavení varianty 851 E silnější hnací jednotkou, motorem a výkonu 4,1 kW (převzatý z verze 870 C) a proto umožňuje provoz v obtížných terénních podmínkách, díky náležitě zvolenému převodovému poměru se udává nejvyšší maximální rychlost u tohoto typu 75 km/h.
S70 E/2: verze "Enduro" byla vyráběna od poloviny roku 1985 a je zdokonalenou verzi S70 E, zlepšení provozních parametru bylo dosazeno (mimo jiné) díky použití plastového blatníku pro jízdu v terénu (připevněného pevně ve větši výšce nad předním kolem), dále pro zajištění odpovídající tuhosti teleskopické vidlice bylo použito jiné stabilnější řešení její horní poloviny.
Model SR50/SR80
Skútr klasického tvaru, s koly a průměru 12". bylo použito několik nových konstrukčních řešení, největší pozornost byla věnována získání optimálních jízdních a užitných vlastností. Vůbec poprvé byly použity kryty a kapotáž z plastových dílů.
SR50 B3: základní verze s převodovkou se třemi rychlostními stupni, moderní elektroinstalaci, jejímiž částmi jsou elektronicky regulační modul dobíjení 6 voltového akumulátoru a světel, ukazatele směru s elektronickým přerušovačem a bezpečnostní spínací skříňkou.
SR50 B4: varianta podobna SR50 B3, velkým rozvodným panelem, čtyřrychlostní převodovkou a bočními zavazadlovými vaky
SR50 C: varianta podobna SR50 B4, vybavena 12 voltovou elektroinstalaci, elektronickým zapalováním, vytvarovaným sedlem, pětistupňovou regulací tuhosti teleskopických tlumičů a dvěma zpětnými zrcátky a průměru 120 mm
SR50 CE: verze podobná SR50 C, vybavena elektrickým startérem
SR80 CE: verze podobná SR50 CE, vybavena motorem a obsahu 80 cm3 a výkonu 4,1 kW, umožňující dosažení maximální rychlosti 75 km/h
SR50 N: zjednodušená verze, která se nevyráběla od roku 1988
Invalidní vozík DU04/1
Invalidní vozík DU04/1 je vozidlem určeným k převozu osob s omezenou pohyblivosti. Je vybavený širokými a nízko umístěnými dveřmi. Řízení je výlučně ruční, po odklonu řidítek dopředu dojde k brždění všech tří kol. Ve vozíku je motor o výkonu 2,65 kW, který je v jednom bloku s převodovkou
se třemi převodovými stupni a automatickou spojkou. Spojku není nutné ovládat, řízení vozíku se děje pouze změnou převodového stupně a ovládáním škrtící klapky. Elektrická instalace, mimo využití mnoha typických častí, se odlišuje od elektroinstalace používané v motocyklech. Alternátor napájí střídavým proudem pouze 25 - wattovy reflektor nebo zvukovou signalizaci. Všechny
ostatní spotřebiče jsou napájené stejnosměrným proudem z 6 voltového akumulátoru o kapacitě 12 Ah. K dobíjení akumulátoru je používán proud, který vytváří 21 wattova cívka a který prochází usměrňovačem Graetz.
1856 - Tuto firmu koupili Löb a Moses Simsonovi.
1896 - Firma začala vyrábět první jízdní kola a Simson se brzy stal největším výrobcem jízních kol v německu.
1907 - Výroba prvních automobilů s kapalinou chlazenými čtyřtakty, např. Simson - Supra.
1936 - Po sloučeni s podnikem Berliner Suhler Waffen und Fahrzeugwerke, začali vyrábět motorizovaná kola Simson.Model BSW98 měl motor o obsahu 98 ccm od firmy Sachs s výkonem 2 koně a ruční 2stupňovou převodovkou.Potom firma vyráběla jen zbraně.
po válce - Začali se vyrábět zbraně pro myslivce, kočárky a jízdní kola
1947 - Firma byla začleněna do ruské skupiny SAG Awtowelo – státní akciová motocyklová společnost a přejmenovala se na AWO, začaly se vyrábět čtyřtaktní motocykly s obsahem 250 ccm (Awo 425, AWO 250 Touren, později AWO Simson Sport).
1950 - Vyjel 1000 motocykl AWO 425.
1952 - Firma byla svěřena do rukou NDR a přejmenovala se zpět na Simson.
1955 - Vyjely ze závodu první poválečně mopedy, např. SR1 který měl motor vyvinutý firmou MZ a dokončený firmou Sömmerda.
1961 - SR1 byl velmi oblíbený a motocyklů AWO/Simson 425 se dosud prodalo přes 210000 ks.Vznikl SR2 a předchůdce slavné vlaštovky KR50.
1964 - Se začala vyrábět legendární Schwalbe ( vlaštovka ). Byl to motocykl s dvojsedlem, s dobrým jízdním komfortem a jeho motor se vyráběl v mnoha variantách - 3 nebo 4 rychlostní, 2 nebo 4 koňový, dmychadlový nebo vzduchový chladič atd. Pak přišla další ptačí série - Vogel (Vrabec) , Star , Sperber (Krahujec) a Habicht (Jestřáb).
1970 - byl vyráběn Simson Mofa ale nebyl o něj zájem a tak byla v roce 1972 výroba zastavena.
1974 - Přichází nová doba - na Lipském veletrhu byl představen sportovní lehký motocykl S50.Po této mašině byla taková poptávka že ani nemohla být plně pokryta.
1980 - Se začal vyrábět S51. Jeho nový vlaštovčí motor byl úsporný a silný, jako jeho předchůdci.Později firma Simson začala vyrábět invalidní vozík DUO4/1
1982 - Po pěti Electronicích jsme se dočkali verze Enduro (S51 E)
1983 - Začala se vyrábět verze S70 C s motorem o obsahu 70 ccm, ta později také dostala provedení Enduro.
1986 - 22 let starý motor Schwalbe (vlaštovka) byl zmodernizován a začali se vyrábět skůtry SR50 a SR80. Později se S51 dočkala 12 V rozvodu a jiné elektroniky.Krátce před zánikem NDR, 4000 pracovníků firmy ročně vyrábělo 200 000 motocyklů Simson.
1990 - Všichni kdo si před tím kupovali Simsony si začali kupovat auta a nebo nějaké japonské stroje, proto byla firma Motocykly a zbraně Suhl k 31.12.1991 zavřena.Do té doby bylo v Suhlu vyrobeno kolem 6 milionů motocyklů.
1992 - Byl založen Suhler Fahrzeugwerk GmbH (Suhelský motocyklový závod s.r.o.) a začal se vněm vyrábět Simson S53 a koloběžky.
1996 - Motocykly opět dostávají ptačí názvy.
Je vyráběn od roku 1980 s určením především pro mladé uživatele. Je vybaven motorem M531 /541 v jednom bloku s převodovkou s posuvným klínem.
S51 N: základní verze s jednoduchou elektrickou výbavou a třístupňovou převodovkou (výroba byla ukončena v roce 1988),
S51 B1 - 3: verze vybavena rovněž třístupňovou převodovkou, elektrickými ukazateli změny směru jízdy, parkovacím světlem, 25 W reflektorem a signálním zařízením (klaksonem),
S51 B1 - 4: verze svoji výbavou podobna variante S51 B - 3, vybavena čtyřstupňovou převodovkou, na krytu spojky je umístěna číslice ,,4",
S51 B2 - 4/1: tato verze nahradila v roce 1983 motocykl S51 B2 - 4. Byla vybavena elektronickým zapalováním, 35 W reflektorem a modernizovanými částmi výbavy. V porovnaní s jeho předchůdcem ty byly gumové kryty teleskopických vidlic, vytvarované sedlo a výklopná spouštěcí páka
S51 Comfort: verze vyráběna od roku 1983, modernizovaná varianta S51 B2 - 4, je mimo jiné vybavena jiným otáčkoměrem, bočním stojanem, spínačem brzdového světla přední brzdy, kontrolkou dálkového světla, pravým zpětným zrcátkem, otáčkoměrem, který-pomáhá při řazení jedno-tlivých rychlostí (příliš velké otáčky při řazení způsobují vetší spotřebu paliva). Nové pneumatiky profilu K35 mají velký význam pro zvýšení bezpečnosti jízdy zvláště pak při pohybu
v zatáčkách, na štěrku a vyjetých kolejích
S51 E: verze vyráběná od roku 1982, je předurčena ke sportovní jízdě a k jízdě v terénu. Dostala proto označeni "Enduro"
S51 E/4: verze s jednoduchou elektroinstalaci, levnější než varianta "Enduro" (výroba skončila v roce 1988)
S70 C: verze vyráběna od roku 1983, vybavena stejně jako verze 851 C, rám je vypůjčený z varianty 851 E, výkon motoru - 4,1 kW při 6000 ot/min, byl změněn převodový poměr vstupní převodovky z 1 : 2,95 na 1 : 3,25, rovněž bylo použito řetězové kola se 16 zuby, což umožňuje zvýšenou maximální
rychlosti na 75 km/h
S70 E: tato verze byla vyrobena v důsledku vybavení varianty 851 E silnější hnací jednotkou, motorem a výkonu 4,1 kW (převzatý z verze 870 C) a proto umožňuje provoz v obtížných terénních podmínkách, díky náležitě zvolenému převodovému poměru se udává nejvyšší maximální rychlost u tohoto typu 75 km/h.
S70 E/2: verze "Enduro" byla vyráběna od poloviny roku 1985 a je zdokonalenou verzi S70 E, zlepšení provozních parametru bylo dosazeno (mimo jiné) díky použití plastového blatníku pro jízdu v terénu (připevněného pevně ve větši výšce nad předním kolem), dále pro zajištění odpovídající tuhosti teleskopické vidlice bylo použito jiné stabilnější řešení její horní poloviny.
Skútr klasického tvaru, s koly a průměru 12". bylo použito několik nových konstrukčních řešení, největší pozornost byla věnována získání optimálních jízdních a užitných vlastností. Vůbec poprvé byly použity kryty a kapotáž z plastových dílů.
SR50 B3: základní verze s převodovkou se třemi rychlostními stupni, moderní elektroinstalaci, jejímiž částmi jsou elektronicky regulační modul dobíjení 6 voltového akumulátoru a světel, ukazatele směru s elektronickým přerušovačem a bezpečnostní spínací skříňkou.
SR50 B4: varianta podobna SR50 B3, velkým rozvodným panelem, čtyřrychlostní převodovkou a bočními zavazadlovými vaky
SR50 C: varianta podobna SR50 B4, vybavena 12 voltovou elektroinstalaci, elektronickým zapalováním, vytvarovaným sedlem, pětistupňovou regulací tuhosti teleskopických tlumičů a dvěma zpětnými zrcátky a průměru 120 mm
SR50 CE: verze podobná SR50 C, vybavena elektrickým startérem
SR80 CE: verze podobná SR50 CE, vybavena motorem a obsahu 80 cm3 a výkonu 4,1 kW, umožňující dosažení maximální rychlosti 75 km/h
SR50 N: zjednodušená verze, která se nevyráběla od roku 1988
Invalidní vozík DU04/1 je vozidlem určeným k převozu osob s omezenou pohyblivosti. Je vybavený širokými a nízko umístěnými dveřmi. Řízení je výlučně ruční, po odklonu řidítek dopředu dojde k brždění všech tří kol. Ve vozíku je motor o výkonu 2,65 kW, který je v jednom bloku s převodovkou
se třemi převodovými stupni a automatickou spojkou. Spojku není nutné ovládat, řízení vozíku se děje pouze změnou převodového stupně a ovládáním škrtící klapky. Elektrická instalace, mimo využití mnoha typických častí, se odlišuje od elektroinstalace používané v motocyklech. Alternátor napájí střídavým proudem pouze 25 - wattovy reflektor nebo zvukovou signalizaci. Všechny
ostatní spotřebiče jsou napájené stejnosměrným proudem z 6 voltového akumulátoru o kapacitě 12 Ah. K dobíjení akumulátoru je používán proud, který vytváří 21 wattova cívka a který prochází usměrňovačem Graetz.
Pokud Vám v článku chybí některá data z historie, budeme rádi, když nám pošlete doplnění.