Stará dáma, která dokáže překvapit
Výška jezdce: 189 cm
První dojmy - Hned na první pohled si lze všimnout klasického designu z konce sedmdesátých a začátku osmdesátých let. Motorka je úzká, hranatá a působí "frajerským" dojmem, tak jak bychom všichni čekali od Japonských strojů z téže doby.
Motorku bych doporučil pro - Začátečníci, sběratelé, nostalgici
Recenze
I přes nízkou kubaturu a věk dokáže svižně akcelerovat a poskytnout příjemný zážitek z jízdy. Tradičně rezavějící sedlový rám se nevyhnul ani tomuto modelu, vždy se v koženém sedle najde nějaká prasklinka a voda si už cestu najde. I když byl tento model představen jako první 250ka, která byla kdysi schopna atakovat hranici 160 km/h, pro běžnou jízdu se jako maximální bezpečná rychlost za přítomnosti povětrnostních vlivů jeví 100 km/h, pro příjemné projížďky krajinou je radno ubrat na rychlost 70 km/h. Za vyšších rychlostí má podvozek tendenci plavat, především zadní kolo pocitově ujíždí. Vše samozřejmě záleží na tom, jak velkou práci jste si dali s restaurováním. Úložný prostor je minimální (objem asi jeden litr) v krátké oblasti mezi sedlem a zadním světlem, přístupný při vyklopení sedla (zámek na klíček). Nejnižší spotřeba se pohybuje okolo 6 litrů na 100 km, holt je to stará dáma. Absenci výkonu lze nejvíce pociťovat při jízdě do kopce nedejbože rozjezdech v prudkém kopci, které malý motor a nepříliš citlivá spojka nezvládají dobře. Páčku blinkrů je nutné vždy po odbočení přesunout do střední pozice, která neposkytuje téměř žádnou odezvu, takže je nutné spolehnout se na její bleskovou vizuální kontrolu nebo na kontrolku signalizace umístěnou na přehledné a standardně uspořádané přístrojovce. Krásná klasická motorka na možné menší výlety, pro delší cestování není příliš vhodná.
Pěkná mašinka pro radost
jako jawař musím dát
Motorka jak má být
nesnáším ty dnešní "legostroje" poskládané z trsátek na kytaru... 