Ducati Monster S4R (2005)

Ducati jak řemen, co jede jako hovado

Více fotografii

Výška jezdce: 173 cm

První dojmy - Nesmyslná, brutální motorka s přesně opačnou image než moje současná. Rozum velí do toho nejít, ale nemůžu si pomoc.

Motorku bych doporučil pro - Pro ty co chtějí nesmyslnou motorku, kterou musíte pořád řídit a neustále přemýšlet co bude dál. Pro ty, kdo chtějí prožívat jízdu na motorce jako výzvu.

Doplňky na motorce - Svody a karbonové koncovky Spark, karbonové blatníky, karbonové přítlačné něco vzadu, hliníková krovka, otevřená spojka s karbonovým krytem, KN otevřený filtr plus upravená mapa, gripy Domino.

Recenze

K týhle motorce jsem přišel, jak slepej k houslím. Odjezdil jsem si 3 sezóny na svý čínský kapotovaný Jawě 350 OHC Special, která se každému líbila, vypadala sportovně, ale měla 27 koníků a hezky se mi na ni jezdily kochačky po okolí a machrovačky po městě. Vždycky jsem si říkal, že nějakou moderní nezajímavou motorku bych místo ní určitě nechtěl, ikdyž je to takový vlastně krám.
Pak se najednou v naší jawácký FB skupině objevil na první pohled absurdní inzerát. Prý jestli někdo nechce vyměnit Speciál za Monster. Ha ha. Přece nevyměnim svýho jednorožce za obyčejnou motorku. Tak počkat, ona to není tak úplně obyčejná motorka. Ještě ani nevím, co je desmoquattro, ale už mi stojí, když si to řeknu. No dobře, pojedu se na ní podívat.
Jsem v garážích v průmyslovém areálu a právě startujeme Ducati Monster S4R 996 Desmoquattro L-twin. Výfuky Spark nemají DB killer a přibíhá ostraha areálu, protože v sousední garáži to spustilo pohybová(!) čidla. Celé to zní jako když v Rambovi střílela ta velká ruská helikoptéra z kulometu - dunivý zvuk motoru a řinčení suché spojky v jednom. Už mi zase stojí.
Abych to zkrátil: po různých jo a pak zase ne z obou stran se scházíme začátkem listopadu někde u Kolína s tím, že to krátce projedem a případně vyměníme. Je asi 5 stupňů ale neprší.
Sedám si na Monster a startuju. Jakmile se rozezní to peklo, sevře se mi v krku a mám pocit jako u maturity. Takže je to tady, zkusím se na tom rozjet. Rozjezd z křížovatky doleva. Hlavně opatrně, trošku plynu, s citem tu spojku... huuu a až jedu smykem. Do prdele... Dvojka, trojka, plyn, ty vole, brzda, a jsem v další vesnici s Jawou pořád v tý první. Že prej 115 koníčků je trochu něco jiného. Vracíme se a nechci to, jsem rád, že jsem naživu. No ale furt to ve mě hlodá a nedá moc práce mě přemluvit, abychom to zkusili znova. Jedem trochu dál. Asfalt je studenej, ale gumy se přeci jen asi trochu zahřály a je to trochu lepší. Zkouším trochu tahat a už je mi jasný, že tuhle svojí možná fatální chybu dotáhnu do konce. Jawička byla super ale pomalu jsem začal toužit po opravdický motorce a teď na jedný sedím.
No, takže na motorce jsem ujel asi 15km a nemůžu se dočkat jara, tak se tady z toho vypisuju. Jakmile zahájím sezónu, tak se podělím o další zážitky. Rozhodně teď nemám obyčejnbou motorku. Když jsem jel na evidenčku a zaparkoval s moto na vleku ve městě, tak se kolem utvořil hlouček ale tentokrát jsem nemusel vysvětlovat, že je to čínská kopie. Při jízdě mi i jeden pán zamával, což jsem s Jawou zažíval často, akorát tentokrát měl zaťatou pěst... Nemůžu teda zatím říct nic moc, ale určitě to není pro někoho, kdo hledá pohodlí a klid. Kdo chce ale zažít tu radost, že to přežil a duch zvítězil nad hmotou, ať si taky koupí motorku z doby, kdy sundat plasty ze závodního superbiku a prodávat to lidem, bylo ještě legální.

Update 21.3.2022
Varování: kdo má zkušenosti se silnější motorkou, ať to radši ani nečte, leda, že by se chtěl smát ještě zítra.
V pátek už to nešlo vydržet, zapřáhnul jsem káru a vyrazil k rodičům pro Monstera, kde byl pěkně v teple na zimním spánku. Dofoukali jsme gumy a hned jak jsem ho sundal z vleku, už jsem ho startoval. Chytil na druhý pokus. To start tlačítko je super, dokonce ne každý majitel, jak jsem zjistil, četl manuál a ví, že to takhle funguje.
Po pár kilákých jsem se uvolnil a začal si to fakt užívat. Za Mělnickým Vtelnem jsem se štěstím úplně dojal. To se mi sice už jednou stalo, ale to mi bylo 20 a měl jsem 3 promile (a nebylo to na motorce ani za Vtelnem). Z původně plánované krátké vyjížďky bylo nakonec asi 100km. Zkoušel jsem všechno možný: jet v nízkých otáčkách, ve vysokých otáčkách, řadit, neřadit... a furt to jelo a furt to fungovalo. Dát 5ku v 60km? Bez problému. Jet 120 na 3? Úplně bez problému. Vlastně v provozu se na tom dá jezdit jako na nějakém elektro bajku, jakmile tam máš 3 tak už řadit nepotřebuješ. Projedeš 50 vesnici, přidáš 2mm plynu, jedeš 100 a nejsi ani v půlce rozsahu otáček. Cokoliv potřebuješ předjet předjedeš, stačí zase trochu plynu. Za plynem to jde dravě dopředu a je jedno, jestli točíš 3000 nebo 6000.
Ze svý první větší jízdy jsem učinil jasnej závěr: co se mi líbilo na Jawě, to mi Monster dává taky. Co jsem rád neměl, tím Monster netrpí. A co to bylo? Jawa měla silnej wow efekt. Monster má trochu překvapivě ještě větší. Zejména asi kvůli tomu pekelnýmu kraválu. Je to takovej brutál, že se každý chce podívat co se to děje a lidi na zahradách přibíhali k plotu a všechny děti mi nadšeně mávaly a větší ukazovaly, abych zatůroval. Dospělí tak nadšení možná nebyli :) Sportovní ergonomie. Jsem asi magor ale zvyknul jsem si na stupačky vysoko, řidítka nízko a na jízdu, která je nepohodlná a fyzicky náročná. Protože co je pohodlný, to je nudný a to já na motorce nehledám. Čím víc jsem na konci bolavej, tím víc si to užiju. Monster má trošku širší řidítka, ale jinak je pozice taky spíš sportovní. Je to taková kompaktní motorka, která vypadá velká ale je malá. Spíš pro menší postavu. Co mě na Jawě vadilo byl nedostatek výkonu při cestovní rychlosti. Často se mi stávalo, že jsem dojel auto, které jelo mírně pomaleji, než bych chtěl jet já, ale nemohl jsem ho nějak jednoduše předjet. Nebo se na mě naopak začal někdo lepit. Samozřejmě, s výkonem Monstra toto odpadá a nic na 4 kolech nemá šanci. Můžete to předjet, můžete tomu poodjet, jak je libo.

Sobota. Je o pár stupňů míň ale je to sakra znát. Asi to dělá taky vítr. Nemůžu se dostat do toho rauše jako včera. Je mi zima a motorka strašně škube. Každý zavření nebo otevření plynu doprovází silný škubnutí. To včera nedělalo, nebo jo?

Pondělí, jdeme zase jezdit. Ale nejdřív namáznu řetěz. Dal jsem to na stojánek, mažu řetěz a najednou čumím jak blázen. Zadní kolo je volný a viklá se. Tvl co to je? Takže jsem v sobotu jezdil s povoleným kolem? Wtf... Dotáhnul jsem kolo a jel do nejbližšího Ducati servisu, stejně se chci objednat na výměnu oleje a celkovou prohlídku. Přijel jsem do Rossomoto MB a říkám, že bych potřeboval 2 věci. Objednat se na servis a zkontrolovat dotažení zadního kola. Kolo prý žádnej problém, servis trochu jo, protože jsou na měsíc a půl dopředu zavalení prací. Jasně, to nevadí, to počká.
No a pak to začalo - mechanikovi se to nějak nezdálo či co a to kolo sundal. Zjistil, že bylo nasazené špatně - místo aby byly čepy v dírách kam patří, tak bylo kolo nasazené čepy do mezer mezi dírami. Škoda, že Italové neudělali ty vyfrézované mezery o milimetr menší, aby to kolo špatně nasadit nešlo. Každopádně takto nasazené kole se vlivem namáhání povolovalo a čím bylo volnější, tím víc to v těch mezerách lítalo od dorazu k dorazu a proto to škubání. Bohužel, vlivem tohoto namáháni se hrany u základny čepu rozklepaly na větší průměr a do správné polohy už to kolo zpátky nasadit nešlo. No takže motorku jsem tam už musel nechat a mám na minimálně měsíc utrum. Dobrá zpráva je, že škubání nebyla vlastnost dvouválce Ducati, jsk jsem si myslel. Ještě to bude chtít novou řetězovku ale jinak prej dobrej kšeft a bude s tím prý ještě spousta zábavy :)

Update 11.5.2022
Nevím, kdo vymyslel pořekadlo "nervózní, jak sáňky na podzim". Mnohem trefnější by bylo "jak motorkář na jaře". No trvalo to, ale dneska jsem se dočkal. Italka dostala nové zuby, zlatý řetízek, olejíček a pěkné italské botičky. Uchycení zadního kola je opravené, nové unášecí trny a matka.
Samozřejmě nešlo jinak a hned ja padla, šlo se na věc. Ideální počasí si říkalo o pořádnou projížďku. Vzal jsem to rovnou svojí nejdelší oblíbenou trasou, bude to tak cca 150km. No, oproti Jawě to panečku jinak odsýpalo. Motorka jede krásně, výborně se pokládá do zatáčky a ty výjezdy, to je prostě bomba. Veškeré škubání se zredukovalo na takové to klasické zacukání, když se dostanete do nízkých otáček na dvojku, např. na kruháku. Nic, na co bych nebyl zvyklý z toho jednobuchu. Projel jsem jich několik a šlo mi to líp a líp. Není vyloženě nutný bát se pustit spojku a přidat plyn. Spíš si najít ten grif a je to. Úseky, kde jsou pěkné zatáčky s dobrým asfaltem a když se to podaří a není nutné korigovat náklon, tak to je fakt něco. Asi začínám tušit, co to je zpětná vazba od podvozku. Jakoby ta motorka říkala "to je vono, teď můžeš." A taky "Chceš víc? Tak tady máš a můžem klidně ještě mnohem víc". Hodně jsem se bál, že na té motorce nepůjde jezdit pomalu. Ale já jel jen mírňoučký ilegál, pokud vůbec, a užil jsem si to náramně. Schválně musím někdy vyzkoušet nějakou moderní motorku, protože tahla stará vrána lítá prostě skvěle.

Update 21.6.2022
Od minulého updatu jsem najel 4000 a nemůžu se toho nabažit. Minulou sobotu jsem potřeboval odtah - odešel regulátor. Myslím, že to dokážu opravit, nový přijde zítra. Objednal jsem si originální DB killery do Sparků od Italů a už jsou taky na cestě. Co se týče kraválu, tak na mě nikdo prostě nemá, ale jednak bych chtěl jet někdy do Mostu na motoškolu (je tam limit) a druhak je tý pozornosti až moc. Taky jsem vrátil původní filtr a víko airboxu. Ta motorka jela sice od nějakých 6000ot jako splašená a zvuk ze sání s otevřeným filtrem byl boží, ale jízda po městě byla náročná. Prakticky nešlo jet pomalu. Teď to sice malinko ztratilo v horním spektru, ale jízda v malých otáčkách je mnohem příjemnější a reakce na plyn jemnější. Na okruh to asi drtit nepojedu, ale kdyby jo, neni problém vrátit KN filtr, ale do provozu je to takhle lepší. Díky Monsteru mám teď lepší vztah se sousedem :D Má Hondu 1000 CBR, ale jelikož mu teď bez problémů stačím, tak jsem začali jezdit spolu. Vypadá to, že desmo servis se bude dělat ještě letos, pokud vydží počasí.
Samozžejmě jsem si musel najít nové trasy. Jednak teď potřebuju na silnici asfalt, což je v této zemi často docela problém a druhak trasy které jsem jezdil na Jawě jsou mi teď moc krátké. Každá jízda je čirá radost, jakmile to člověk opanuje, je to opravdu návykové. Nějaké jízdní režimy, reakce na plyn atd... to mi nic neříká. Co si tam sám nandám, to tam mám a to se mi líbí. Někdy bych chtěl pro zajímavost vyzkoušet nějakou moderní motorku, se všemi těmi asistenty. Možná by to chtělo aspoň antihop spojku. Takovou menši krizovku jsem si udělal, když jsem omylem podřadil na 1 místo zařadil 3. Ale jsem zvyklý být ve střehu, takže zablokování zadního kola jsem zvládnul celkem v pohodě. Když jsem tu motorku poprvé přivezl do servisu, tak jsem se bál aby mi neřekli, že je to celé nanicovaté, v háji tohle, v háji tamto. Místo toho říkali, že na tom bude ještě hromada zábavy a měli pravdu.

UPDATE 14.10.2022

Tak nám končí sezóna, nedá se nic dělat. Byla to moje 4. sezona a na Ducati jsem najezdil téměř 2x tolik než na Specialu v předchozích sezónách. Jako bych ani nevěřil tomu, že to byla jen jedna Ducati sezóna. Perfektních 10.000 kiláků a každej metr stál za to. S touhle vytuněnou načipovanou bestií jsem zažil všechno od bázně až po čirou euforii. Miluju ji. Strašně řve a brutálnbě řinčí, fluše oheň a střílí. Z motoru vede jen tlustá roura a jinak nic. Vjel jsem do tunelu Blanka a udělal tam paniku, divím se, že mě nezatkli. Killery, o kterých jsem psal výš, mě nebavily a válí se v krabici. Je strašně rychlá, ale jezdit rychle nejde hned. Tedy po rovině asi jo, ale do zatáček ti nepomůža žádná elektronická pičičanda. Ale podvozek je skvělej, myslím, že se ani zdaleka ještě neblížím limitu. Brzdy jsou perfektní. Motorka téměř 20 let stará je v perfektním stavu. Smekám před Standou, předchozím majitelem, který se o ní staral a investoval do ní mnoho peněz. Teď nechám udělat desmo, možná spojku, vyměnit kapaliny a až do jara budu nervózní jak Ducati v zimě.