Triumph Bonneville T140 (1978)

Vypadá, jako kdyby byla koupena tak, jak vypadala před 45 lety.

Více fotografii

Výška jezdce: 178 cm

První dojmy - Hledal jsem něco Britského. Britské motorky byly pro mě vždy taková skrytá Jantarová komnata. Skrze kamaráda Jana Müllera z Living 4 the past jsem postupně narážel na Angličáčky, které jsem znal jen z knih. Např. Triumph T150 Trident, Scott Flying Squirell, Ariel Red Hunter/Volt, všelijaké Bonneville od roku 1960-1974, Vincent Rapide atd.

Motorku bych doporučil pro - Pro milovníky oldschool strojů a pro lidi co baví se spíš v tom vrtat než jezdit.

Doplňky na motorce - Žádné. Vše jak z výroby.

Recenze

Proč jsem si toto vybral? Enfield Bullet nebyl špatný, ale strádal kromě rychlosti i tah. Jednoválec je sice jednoduchý, ale za to odvádí dost těžkou práci. Chtěl jsem nechat provést přestavbu na Scrambler, aby byl co nejlehčí. Do toho Honza podal otázku "Chce se ti furt do toho cpát prachy?" A já váhavě řekl "Mm..ani ne." A ihned na mě vybalil, že narazil na dva Bonneville T120 a T140V. Dle jeho slov, ta T140V se mu víc zamlouvala, protože lze s ní jezdit každý den a po dálnici jet i 120 km/h cestovní rychlostí. Tak si říkám "Ok mrknu na to". Doma koukám a říkám si "Ty vole, to je snad originál. Ta barva, ani koroze". Tak jsem volal Přemyslu Adamovi, že se v sobotu chceme podívat na oba Bonneville. Sám mi řekl "No ale ta T120 je v lepší motorové kondici, protože T140 trochu klepe". Ale to mi bylo jedno. Když jsme dorazili, a viděl oba dva Brity, tak věděl jsem, že chci T140V protože vypadá fakt jako nová.

Původní majitel, byl z Finska. Motocykl má doposud Finský velký TP (Není problém přihlásit zde). Motor podle odhadů Honzi Müllera byl asi jednou dělaný. Tachometr ukazuje asi 32 539 mil (ne Kilometry. Vše je Made in England takže tachometr ukazuje míle). Ale co se týče stavu, tak s vysokou pravděpodobností ten motocykl prošel obnovou laku apod. Tato barevná kombinace není výmysl, ale opravdu takto vyjížděly Bonníci jak pro Evropu tak USA (s tím že US verze měla hliníkové blatníky a malou kapkovitou nádrž).

Když prošla startovací procedura, tak ten zvuk Britského paralelního dvouválce "jednohup", je typický pro mnoho Anglických strojů. Je to fakt nádhera, a s Norton výfuky je to jak buchar(oba písty jdou nastejno, ne jako u modernějších dvouválců jak říká Honza "Řadový vydlicový dvouválec s mrtvou dobou). Navíc, Bonnie chytl hned na první kopanec, což vyvrací mýtus o Jawách, které údajně jako jediné chytají vždy na první kopanec.

Pak jsme zkusili ještě černý T120, a ten šel nahodit až na čtvrtý pokus, kdy při prvním si usral do výfuku. Ano, oproti T140 neklepal (i když to klepání bylo nic moc, ale přeci jen, do motoru se letos mrkneme). Původ T120 bylo Holandsko, a i z mé zkušenosti Holanďané jsou prasata, co nemají úctu k ničemu. Jsou schopni proházet vložky válců, ojnic, a celou elektriku natahat na jeden kabel, nebo obrátit šály ojnic.

Triumph Bonneville T140V, byl vylepšnou verzí legendárního modelu Bonneville T120, který miloval jak Steve McQueen, Paul Newman, Bob Dylan a mnoho dalších celebrit. Nepatrně se zvýšil výkon o pár kW, a objem místo 645 ccm byl zvětšten na 745 ccm. Další novinka, byla pětistupňová převodovka s poevropštěným stylem řazení, to znamená vlevo. Od roku 1970 byly Bonneville dělány s velmi tvrdým pevným rámem OIF (Oil In Frame nebo v ČR jazyce Olej v rámu). Další novinka zde byla použití kotoučových brzd vpředu i vzadu. Palivová nádrž má objem 18.5 litrů benzínu a samotný Bonnie by měl zvládat spotřebu 4-4.5 na sto. A poslední novinka bylo elektronické bezkontaktní zapalování (to ještě neměla ani moje bývalá Kawasaki KZ 650 z roku 1977). Ale motor, je identický se Speed Twinem 500 z 30.let 20.století, tak jako u většiny Britských motocyklů,.neboď Britové po válce zůstali ve stagnaci která nakonec zahubila Britský průmysl.

Když už Adam po 3 týdnech motorku po dohodě dovezl, nechal jsem motocykl u kamaráda ve chlívě. Když už jsem ho startoval, bylo mi divný proč má tak hrubý chod. Jako když běží na jeden válec. No jo, byla mrtvá svíčka. Tak se vyměnili svíce, a motor zní tak jak má. Když došlo na testovačku, nechal jsem motor ohřát tak, aby olej přímo chcal při kouknutí do hrdla, a ne jak bublinka. Když už se motor ohřal, zmáčknu spojku, zařadím jedničku a...chcíplo to s tím, že jsem popojel kousek. Slepená spojka. Nevím jak, ale po menší jízdě se zařazenou dvojkou se spojka uvolnila. Tak jsem se bez SPZ projel asi 10 kilometrů. Není to špatné. Motor má celkem sílu, a ten zvuk je hotový návrat do minulosti.

Mám ho přes 1 rok a 3 měsíce, a moc jsem s ním nenajel. Nemám čas na rozebrání motoru, a kamarád potřebuje taky čas a prostor aby se na to koukl. Takže minulý rok jsem si sedl na Enfielda až v červenci, protože jsme museli se kouknout na píst a kroužky.

Letos půjde jak Bonnie tak i Enfield do světa (rozhodně ve stavu přihlášeném a funkčním s platnou STK!) Jelikož jsem cestovatel, a s Enfieldem mám 30 000 najeto, tak stejně, než se dostanu do Pasohlávek je půl dne v háji. Navíc, na cestování to chce něco co má V2 s objemem od 883 a klidně do 1200 ccm a aby to bylo nejen pohodlnější, ale nemusel se v tom vrtat kde si v půl cesty. Takže letos jsem se rozhodl, že si nakonec chci koupit Sportstera, protože na cestování pro skrčka co má 178 cm je to ideální volba. A nechci mít staženou prdel, když pojedu do Ösla.

Jinak, jak na Enfielda tak na Bonnieho jsou furt v prodeji i nové díly. A jsou to stroje, co zkušený týpek si je opraví i ve své kůlně. :)