Elektrická terénní bestie AdmitJet Armor - čínský full size e-enduro se 4st. převodovkou a spojkou! Říkám mu "Éčko"
Výška jezdce: 180 cm
První dojmy - Tvl to jede jak svině!!! To neni možný!! To de hned na záda!!! Bojim že se rozbiju!!! Poprvé fakt řvu smíchy a i přes strach z rozsekání tahám za plyn znova a znova jak magor.. :))) Zůstávaj za mnou dlouhý černý čáry na asfaltě a hluboký rejhy v hlíně... Kdyby mi ještě před měsícem někdo řekl, že si pořídím do terénu elektrický enduro, myslel bych, že je padlej na hlavu nebo že požil nějakou silnější psychotropní látku. Z jednostopejch elektro jsem doposud nebyl nikterak odvázanej a to mi párkrát v lomu někdo půjčil docela slušně vytuněný Surróny i nějakej českej superdrahej výtvor. Jako jó, zrychlení pěkný, ale že bych skrčenej na vztekle kňourajícím nepohodlném motokole s mizernou výdrží baterky měl drtit náročný výjezdy, to jsem si fakt nějak nebyl schopen ani představit, natož abych po tom toužil. Prostě z mýho pohledu furt jenom pitomý kolo se všema jeho nevýhodama. A já nechci kolo, já chci motorku! K tomu ty přepálený ceny, mizerný dojezdy a z mýho pohledu hnusnej design. Díky, prostě nezájem..
Motorku bych doporučil pro - Pro toho, kdo je schopen si motorku došlechtit. V originálním provedení z výroby je to bohužel dost limitovaný výrobek a bez úprav je u něj 100% jistota příchodu hned několika fatálních problémů, je to jen otázka času. Jako polotovar k dopracování tedy mohu vřele doporučit, ale pro lidi, co chtějí jen koupit a používat, určitě ne.
Doplňky na motorce - Vyrobil jsem si pořádnej skidplate z dobrýho rázově houževnatýho plastu, kterej se velmi dobře osvědčil na mém AJP, kurtu na vyprošťování, ochranné slidery do osy zadního kola, namontoval osvědčené vyztužené blastry, hrazdu na řídítka a chystám ještě nějaký další slidery na další místa, hlavně u styčnejch plastů, aby vydržely i případný pořádný přistání na zem..
Recenze
Jo, věci se mohou někdy dost nečekaně a náhle změnit a to se stalo i v mém případě. Docela náhodou jsem zavadil na webu o tuhle čínskou elektromotorku a zaujalo mně na ní hned několik méně obvyklých věcí. Vypadala jako normální motorka, né jako pitbike, né jako kolo nebo jako nějakej poloamatérsky vyrobenej bastl. Prostě opravdu full-size elektrický enduro, který se mi líbilo i vzhledově. K tomu měla naprosto nezvykle manuální převodovku, klasickou olejovou spojku, dospělou 48mm přední vidlici, PDS zadní tlumič, zadní brzdu na pedál a dospělý 21/18 kola, stejně tak standardní výšku sedla i světlou výšku podvozku jako dospělý endura. Váha jako velmi slušný ostrý enduro a cena znatelně pod všema těma nesmyslně drahejma Stark Varg, E-XC Freeride, ale i pod lacinějšíma čínskejma Nicot, Surron Storm Bee, Ultra Bee a podobně. Vlastně stála jen nepatrně víc než motokolo Surron Light Bee, proti kterýmu je to uplně jinej level.
Ze zvědavosti jsem vyhledal i nějaký uživatelský videa, abych to viděl v akci v nějakém ostřejším terénu a to jsem neměl dělat. Došel jsem totiž k tomu, že tohle nutně „potřebuju“..
Éčko jsem si dovezl s vědomím, že to není ani Stark Varg ani Freeride E-XC, že je to čína, takže budu muset dost věcí dodělat nebo předělat, koneckonců už jsem jeden nedodělek (AJP SPR250) dotahnul do docela luxusního stavu, tak proč to nezopakovat. Beru to prostě jako celkem slušnej startovní kit do světa elektroendur vhodnej na dodělání/přestavbu a to za celkem rozumný prachy. Takže další pacient do mé šlechtitelské stanice :) Snad z toho polotovaru vyšlechtím slušnej stroj..
Komickej zvuk někde mezi tramvají, meluzínou a zdrogovanou mouchou mi nevadí. Důležitej je pro mě ten neskutečnej, téměř lineární zátah od nulových otáček a že je to štíhlý a luxusně lehoučký enduro (skutečná hmotnost není deklarovaných 108 ale stále nádherných 113kg). Už po pár hodinách řádění v terénu zjišťuju, že tohle bude pro mně výbornej tréningovej nástroj, na kterým se budu mnohem pohodlněji zlepšovat v technice ježdění a dovednostech, aniž bych musel pořizovat tzv. „ostrý enduro“. Vlastně jsem ho tímto už pořídil, protože tohle je teda hodně ostrý. A při troše štěstí to bude jezdit s minimálníma nákladama na provoz a údržbu, což byl důvod mé neochoty jít do jakýhokoliv ostrýho spalováku. S Éčkem vyjedu bez problémů všechno co na vymazleným 300cc/136kg AJP enduru a zkušeným spolujezdcům na ostrejch taky stačím. Takže není co řešit. Točivý moment je obrovský (dle výrobce 65NM motor, 980NM na zadním kole na 1. kvalt) a využitelnost výkonu i takhle malého 3kW (peak 12kW) elektromotoru je oproti spalovacímu neskutečná. Prudším otočením rukojeti plynu na asfaltě letí předek nahoru, maluje to akcelerační čáry několik metrů a vzorek mizí před očima (za 20 minut blbnutí zmizly skoro 4mm z náběžné hrany špuntů), mimo asfalt je docela umění udržet trakci. Jakýkoliv nesprávný pohyb plynem znamená okamžitou brutální akceleraci, takže buďto motorka frézuje podklad na místě nebo když má aspoň trochu trakci, vystřelí kupředu, případně z rukou (mám výkon naplno a trvalý turbo režim). Je to docela nebezpečná elektrická bestie, ale když jí člověk ovládá s citem, jde zkrotit. Učit se nové kousky z hard endura/trialu jsou na ní díky váze a krouťáku jedna radost. Těch 23kg dolů oproti AJP je strašně, ale fakt strašně znát, do toho ta smrtelná akcelerace, to je prostě z jinýho světa..
To, že je to tichý a nesmradlavý, je jen další bonus a to obrovskej. Otevírá to naprosto nevídaný možnosti zajezdit si tam, kde by mně to se spalovákem nikdy ani ve snu nenapadlo a kde by mně okamžitě lidi umlátili. Lze si zatrénovat kdykoliv a téměř kdekoliv, aniž bych nasíral lidi v těsném okolí a to se mi hodně líbí. Prostě se dá někde brutálně prasit na plnej plyn a pár desítek metrů ode mě o tom nikdo neví. To je neocenitelná výhoda, když člověk každou chvíli „omylem“ zajede někam, kam by neměl.. Navíc z mé zkušenosti je tolerance lidí k elektromoto v terénu zatím docela dobrá. Snad to vydrží..
Číňani se při návrhu nechali „inspirovat“ KTM Freeride E-XC, jak oni říkají – je to KTM-style motorka. V překladu to znamená, že vykradli z freerida některé myšlenky a hlavně prvky tvořící hlavní rysy vzhledu a ty zkompilovali s čínskými. Zadní kyvka je opravdu k nerozeznání, to samý brejle a krk řízení (údajně pasují některé díly přímo z KTM – nemám ověřeno). Zbytek rámu zčásti KTM kopíruje, zčásti je uplně jinej. Baterka, motor, kontroler a instalace jsou jiné. Krom několika kusů uvnitř použili po vzoru předlohy důsledně všude nerezové TORX šrouby, což je příjemné. AdmitJet Armor nemá žádný kapalinový chladící okruh, chladí se jen vzduchem.
Zkušenosti z provozu a subjektivní hodnocení
Co je udělané dobře nebo se to tak alespoň zatím jeví:
Baterie – to nejdůležitější v celé elektromotorce. Zatím se zdá, že se celkem povedla. Výrobce nabízí motorku s baterií 50, 60 nebo 70Ah, dovozce ale tvrdí že je tam 65Ah, takže patrně se jedná o nepravdivý údaj a je tam buď 50Ah nebo 60Ah. Dle výrobce by měla obsahovat Li-Mn-Cobaltové články od firmy CATL, což jsou velmi slušné baterky, ale s větším rizikem požáru při mechanickým poškození. Zatím jsem jí neměřil ani nerozebíral, takže nemohu žádný z údajů ověřit.
Každopádně výdrž baterky mně fakt mile překvapila a je velmi slušná. Výrobce deklaruje přibližně 100 až 130km dojezd za blíže nespecifikovaných podmínek, čili je to číslo naprosto o ničem nevypovídající. Alternativně uvádějí možnost „toulat se“ 3-4 hodiny po ztezkách, což je taky velmi vágní specifikace. Co jsem tak vysledoval u jiných výrobců, když už nějaké podmínky dojezdu uvádějí, je to obvykle vztaženo na nesmyslně nízkou rychlost 30 nebo 50km/h, nejslabší jízdní režim a ideální podmínky - čili čistý a hladký asfalt po rovině, teplota alespoň +25 stC (s padající teplotou se snižuje využitelná kapacita) a lehký jezdec do 70kg, který má hodně ztuhlé zápěstí pravé ruky.
Proto jsem se jal rozehnat tu hustou marketingovou mlhu a byl jsem hodně zvědav na skutečnou výdrž v mém tréningovém režimu. Stanovil jsem si limit minimální výdrže 3h a cca 35km, což je zhruba můj průměr na AJP, jinak půjde „Éčko“ z domu (samozřejmě jsem se strašně modlil, aby splnila). A naštěstí splnila. Jsem schopen v mým režimu na tý bestii řádit i 4,5 hodiny a najet i těch cca 38km. Můj režim se skládá nejčastěji z ježdění všech druhů výjezdů od malejch hodně technickejch až po ty celkem hnusný sklonem, délkou i povrchem, kde už i s řídítkama skoro na břiše vlaje přední kolo kousek nad zemí a na jakýkoliv nerovnosti jde celkem do tuhýho. Do toho nějaký ty svižný přejezdy mezi jednotlivejma atrakcema, což pár km udělá, nějaký to trénování rovnováhy nebo enduro/ trialovejch prvků v malých rychlostech skoro na místě, pauzy dělám minimální, když se s nikým nezakecám. MX tratě nejezdím, jen párkrát za tréning svižnej okruh po lomu pro ochlazení jezdce i motoru. Do hlubokýho bláta dobrovolně nezajíždím, protože považuju za větší umění se mu elegantně vyhnout a taky nerad meju motorku od těch sraček. Ale jako jo, občas se i já pořádně zprasim blátem až za ušima. Motorku mám nastavenou trvale na maximální výkon a trvale zaplý turbo režim, prostě potřebuju mít k dispozici kdykoliv všechen výkon, využít ho nemusím, rozhoduje jen zápěstí pravé ruky podle aktuální situace. Přejezdy jezdím na maximum, co mi strach a dovednosti dovolí, rozhodně žádný kochačky. Líbí se mi, že to tak pěkně tahá za ruce a umí to kdykoliv utrhnout zadní kolo a tak to neustále dělám. Takže jezdím ten nejhorší možný režim jízdy z pohledu výdrže baterie. Rekuperaci motorka neumožňuje.
Zatím testovány teploty od +27 do +10 stC. Na zhoršení při nižších teplotách jsem celkem zvědav, zatím ale funguje statečně i při těch +10, žádný pokles jsem nezaznamenal. Další testy teplot doplním v aktualizacích.
Mám vyzkoušeno, že většina strmých homoláckých výjezdů mi veme cca 1 až 1,5% energie/výjezd a nejdelší brutály tak 2 až 2,5% energie/výjezd. Při přejezdech jsem to moc nesledoval, důležité je překonané převýšení a to nebylo velké. Jeden majitel Freeridu E-XC mi nechtěl věřit, že budu v lomu řádit několik hodin, on tam končí asi po půl hodině. To ale moc nechápu, protože baterku má podobnou a výkon nemůže bejt o tolik vyšší, baterka byla skoro nová. Jestli to tak opravdu je, pak se číňanovi povedl znatelně lepší výsledek než celé slavné KTM.
BMS – zatím se zdá, že funguje jak má. Mile překvapil ukazatel stavu baterie, který se chová velmi předvídatelně a dá se mu dost věřit. Oproti informacím od uživatele Surrona LightBee, který si stěžoval na nepředvídatelné skokové klesání kapacity ke konci stavu baterky, tady to klesá skutečně téměř lineárně až do uplnýho konce a né že furt dobrý, dobrý a najednou konec a voláš si odtah.
Nabíječka – nabíječka malá, robustní, vodotěsná a s dobrou účinností (nehřeje). Nabíjení trvá z nuly na 100% cca 4,5 hodiny. Někdy by se hodilo to naplnit za hoďku, ale menší nabíjecí proudy jsou ve prospěch větší životnosti baterek, takže ok.
Rám – ačkoliv je to kombinovaný ocelo-hliníkový kompilát rakousko-čínského řešení, působí na mně velmi dobře a dobře se i chová, včetně opravdu velmi dobře dimenzovaného podsedláku, kterej je pěkně poctivě provedenej až pod zadní blatníček. Rozhodně nemám strach si pořádně dosednout až za konec sedáku, že by se něco ohnulo nebo zlomilo. Přední brýle a ložisko krku vypadá k nerozeznání od Freerida, ale zatím jsem ho nerozebíral. Horní brýle mají dvoje díry pro možnost posunout si řídítka cca o 3cm. Provedení je pěkné a přesné, včetně klem pro řídítka a opět všude nerezový torxy, chválím.
Brzdy – brzdy se povedly velmi dobře, po odvzdušnění a zajetí to brzdí jako drak předek i zadek, hadice jsou pancéřové s ocelovým opletem, naprosto bez výhrad. Snad jen trochu nešťastně tvarovaná páka pedálu příliš blízko motoru a naopak moc ven z profilu motorky, ale to jsem za 10 minut napravil.
Stupačky – masivní nerezové, široké, zubaté, sklápěcí - zcela bez výhrad
Kola – zatím je asi brzy na hodnocení, čas ukáže, jestli se třeba nebudou předčasně vymačkávat uložení ložisek, ale kola na mně působí dobře, např. výplet zadního je ze silnějších drátů než mám na AJP, nikde žádné vůle, gufera vypadají že opravdu těsní a jsou celkem šikovně chráněná vymezovacíma kroužkama. Jako správný enduro, obě kola mají z fabriky haltry.
Plasty – plasty jsem očekával velmi šitové, jak u podobných strojů bývá často zvykem. O to milejší bylo překvapení, že se zdají být dobré, né-li přímo velmi dobré, možná stejně odolné jako na AJP (už mi motorka párkrát vypadla z ruky a zůstaly jen hluboké rýhy).
Motor – elektromotor působí dobře a funguje výborně, je to nízkootáčkový (6000rpm) mnohapólový BLDC 72V 3/12kW, 65NM, je schopen se uchladit při plný zátěži i v +26 st C (ochrana vypíná při +150stC). Zbytek soustrojí opět předčasné hodnotit - jeho životnost se ukáže až časem (převodovka a spojka), ale šance na výdrž jsou dobré. Kartery i kryty jsou nezvykle tlustostěnné, žádné papírové odlitky, jak je dnes zvláště u lehkých endur zvykem. Zdá se mi, že původně spalovací motor, ze kterého konstrukce soustrojí vznikla (převodovka a spojka), je nějaké starší konstrukce a je celkem poctivej. Má sice trošku čínskej zvuk jakoby koleček s mírnými vůlemi, ale mám zkušenost, že to nebývá problém, prostě to jen blbě zní.
Převodovka se 4 stupni je geniální řešení, protože umožňuje naplno využít potenciál motoru pro každou terénní situaci - když tam stačí nižší maximální rychlost, je k dispozici mnohem větší točivej moment než umožňuje řešení motoru s fixním převodem. Taky stačí slabší motor, což se se stejnou baterií rovná většímu dojezdu. Motorka se rozjede (krom prudkejch výjezdů) i na čtyřku bez nejmenších problémů a akceleruje stále pěkně. Ale nejbrutálnější je jednička a dvojka. To prostě leze po zdi a to doslova. Lze se pohybovat pomaleji než tou nejpomalejší chůzí a nic tu motorku nezastaví, když má trakci. Na 3 a 4 neni rozjezd už tak agresivní, takže je to taková forma "soft mapy", která pomůže nerozbít se hned při rozjezdu. Maximálka je na první kvalt cca 50km/h, na dvojku cca 65km/h, na trojku a čtyřku jsem to zapomněl, nejvíc jsem jí rozjel na rovném sfaltu ve vzpřímené poloze těla asi na 109 km/h tachometrickejch (nemám ověřeno jak hodně kecá), pak už jsem musel sjet ze silnice. Výrobce tvrdí až 125 km/h. Spojku lze používat při řazení, ale když se to umí, není třeba. Na rozjezdy nemá smysl vůbec a hoblovat jí v otáčkách, abych si přidržel kolo ve vzduchu, to jsem se neodvážil (nevim co vydrží) a vlastně to ani příliš neumim. Je to spíš jen taková pojistka, když se plynová rukojeť vymkne z kontroly a člověk s návykama z klasický motorky si tak neveme nechtěně za zadní brzdu, což je přesně případ všech těch elektrokol, ale i konkurenčních Surron Storm a Ultra, kde je na levé páčce zadní brzda. Plyn reaguje dost ostře, neškodil by trochu mírnější průběh ze začátku dráhy rukojeti, zkusím to časem poladit. Je to takovej rychlopal a v kombinaci s tím okamžitým přísunem plného točivého momentu je to na jedničku už trochu vražedný.
Tlumiče – tady zatím trošku váhám, jestli hodnotit kladně nebo záporně, ale asi spíše kladně. Problém je v tom, že ta motorka se díky váhovému rozdílu a trochu jiné geometrii oproti třeba AJP chová natolik jinak a já nejsem žádnej tlumičovej přeborník, co se projede a hned ví co je špatně, že to nejsem asi schopen správně posoudit. Tlumení mi subjektivně přijde zatím nejlepší ze všech elektro-jednostopejch, co jsem projel, a který neměly osazeno nic značkovýho (takže žádný KYB, WP, Sachs natož třeba Ohlins apod.) Ale třeba proti tlumení od Sachs v mém AJP to na stejným povrchu funguje určitě hůř, tahle lehká koza je prostě dost uskákaná a neklidná a to může do jistý míry tou váhou bejt. Tlumiče jsou ale stavitelné (komprese, odskok a zadní i předpětí), takže s tím ještě budu hodně laborovat a snažit se je optimálně nastavit. V předních vidlích jsem našel na můj vkus a zkušenost podezřele málo oleje, tak jsem ho dal víc a dal jsem hustší, vlastnosti se zlepšily a nechodím už tolik na dorazy, když někde seskočím z nějaký hrany na tvrdo na placáka, takže asi správný krok. Předpětí předních pružin se bohužel nedá nastavovat. Zkoušel jsem tlumiče i samostatně vyndané a nastavovací prvky skutečně fungují a v dost širokém rozsahu mění jak vlastnosti při stlačení, tak při odskoku, nejsou tam tedy jen tak pro ozdobu, jak bych u Číny očekával. Myslím, že třeba oproti profláklým (ne)tlumičům třeba v nejnovější Hondě CRF300 jsou tyhle stále úžasné a je to na číňana slušný výsledek. Na MX trať a nějaký rychlý hrbolatý úseky bych s něma rozhodně nejel, v technickým terénu ale zatím zásadnější problém nemám. V uplně krajním případě je tady vždycky možnost koupit jiný tlumiče a přehodit je (mají standardní rozměry jak přední vidle, tak zadní PDS). Motorka nemá přepákování zadního tlumiče, má po vzoru kopírované předlohy PDS systém. S tím nemám zkušenosti, zatím jsem měl vždycky klasiku. Výhodou je absence pohyblivých dílů vyžadujících údržbu a občas překážejících či ohrožených při překonávání překážek.
Co v Číně podělali:
Pastorek na motoru – jedna z nejzásadnějších věcí, kterou jsem musel okamžitě začít řešit, protože tady každá mth v prachu nebo bahně znamená nenapravitelné ničení tvrzené vrstvy drážek výstupního hřídele. Číňan udělal výstupní hřídel z motoru s 6 drážkama (jako Honda) a na ní dal pastorek s opravdu hanebnou vůlí jak axiální, tak radiální (kolečko prostě umí na hřídeli tancovat). Zajištěný je plechovou přídržnou podložkou na dva šrouby. Toto řešení není obecně do svinčiku žádná výhra, a je-li k tomu ještě prasečí vůle na pastorku, dostává se tam písek a kalené kolečko postupně ničí cementování na hranách drážkování až se šestihran omele tak, že už je to na výměnu. V zahraničí už s tím někteří uživatelé mají problém, vůle se začne rychle zvětšovat, tím tancováním kolečka se začne ničit aretační podložka tak, až se uplně vymačká a upadne. Sehnal jsem si teda jiné kolečko s menší vůlí v šestihranu, vysoustružil mu navíc boční oporu v uložení, vymezil aretaci bez vůle a ještě to vše utěsnil proti bordelu, takže by mělo bejt po problému.
Kontroler – má celkem závažné chyby ve firmwaru a to způsobuje problémové chování v určitých situacích. V zahraničí si stěžovali uživatelé, že jim občas ve vyšších rychlostech rukojeť plynu přestane reagovat. Já jsem zjistil, že při velkých rychlostech žádný problém není, ale „umření plynu“ spolehlivě nastane když se na velmi krátkou dobu při brždění zablokuje zadní kolo (zhruba na 0,5s). Pak přestane plyn reagovat a dokud se motorka uplně nezastaví, nikdy už neožije. To je hodně velkej problém, protože krátký zablokování zadního kola je v terénu velmi častý jev. Když se kolo zablokuje na déle než těch cca 0,5s, problém nevzniká. Další, trochu menší, ale taky nepříjemnej problém je chování kontroleru, kdy mi v určitých situacích na chvíli trochu ubere výkon a po chvilce plynule zase přidá do původní úrovně (asi nějaká nesprávně fungující nadproudová ochrana). Stále eště okolnosti výskytu analyzuju, ale stává se mi to nejčastěji v prudších výjezdech, kde se pod plynem na chvíli odlehčí zadní kolo a následně přibrzdí dopadem na zem poté co si třeba skočím nějakou hranu, kámen, kořen apod. Jelikož o tom už vím, tak plyn podržim a počkám tu zhruba 1s až mi zase přidá naplno a nepanikařim, ale v brutálním výjezdu mi to sebere hybnost a to je často velkej problém. Když se to stalo poprvé, myslel jsem, že dochází dech baterce nebo že na to ten motor prostě nemá, protože to byl fakt hustej výjezd, se kterým slabší moto mají problém. Omyl, baterka je ok a motor na to má s přehledem.
Snažím se to teď řešit s dovozcem, zatím ale mlčí. Výrobce v Číně o problémech ví, v zahraničí uživatelům dávali jinej kontroler a ten prej už je ok. Jestli to nebude prodejce ochoten řešit, seženu si jiný kontroler svojí cestou, naštěstí je jich na trhu celá řada.
Budíky – speedometr je celkem pěkný, vodotěsný, dobře čitelný a přehledný, ale každou chvíli se mu zresetují najeté kilometry. No, pro někoho možná maličkost, ale mně to docela nasírá, protože celkové najeté km sleduji i kvůli vedení servisní knížky a takhle musím evidovat proběh podle nabíjecích cyklů.
Konektory – výrobce se chlubí, že motorka má všechny konektory vodotěsné a lze jí mejt vapkou. Tak toto jsem raději před prvním mytím důkladně prověřil a dobře jsem udělal.
Ano, konektory jsou vodotěsné, ale jen některé. Část konektorů jsou uplně obyčejné laciné konektory typu Faston bez jakýhokoliv krytí. Navíc jsou zcela dementně umístěné dole za přední plastikovou mřížkou, takže vše co odlétne od předního kola, letí rovnou na ně. Fakt inteligentní řešení! Nejdřív se tam konektory nakrmí hlínou a pak po umytí zavlaží vodou. Vznikne v nich vodivé bláto, ve kterém se pod napětím začnou elektrolyticky rozpouštět kontakty. Do půl roku bude motorka nepojízdná, protože půlka konektorů bude nefunkčních. (Konektory je nutno důsledně utěsnit, přesunul jsem je co nejvýš a ještě je chrání před přímým zásahem vodou a bahnem nově nainstalovanej šusplast vedoucí až nahoru ke krku řízení).
Stojánek – ten nešel skoro vyklopit, jak šel ztuha a navíc odíral kyvku, o kterou dřel. V čepu uložení byla vůle jak prase a přitom to šlo ztuha – no to dokáže asi fakt jen Číňan. Opět pár minut myšlení hlavou a chvilka práce na soustruhu a je to vyřešeno.
Řadící páka – originální hřídel pro řadící páku zde díky poloze motoru vůči stupačkám nevycházela použitelně, tak jí Číňan musel přepákovat a řadicí páku dát do správného místa. Jelikož se ale asi neměl o co opřít (z čeho ukrást myšlenku), zvolil svoje laciné řešení, za které by zasloužil zbičovat. Na celkově docela pěkně udělané motorce je to asi největší prasečina. Tyčka přepákování je pěkná oboustranně stavitelná, nerezová a s kulovými klouby, ale tím veškerá krása kolem řazení končí. Špatně se to prasácký uložení páky popisuje, ale zkusím to. Hřídel pro řadicí páku je navařená na malé plotně z plechu, prostrčená dírou v hliníkové části rámu bez jakýhokoliv futra, vymezení, bez krytí proti bordelu, s vůlí jak prase a aby navypadla, to zajišťuje jen nasazená řadící páka. Takže výsledek je, že páka má šílenej vakl na všechny strany, hejbe se i v ose hřídelky dovnitř a ven, přitom u tisícihranu zároveň dře o hliníkovou část rámu, stejně tak z druhé strany dře o rám zase ta plechová plotna (není tam vůbec žádné vymezení). K tomu je eště nevhodá délka přepákovacího ramínka na tisícihranu z motoru, takže řadička k těm prasáckejm vůlím má navíc strašně dlouhej krok. Ramínko už jsem upravil, páku trošku vylepšil, ale musím vymyslet a udělat komplet nějaké uložení, tohle je prasárna, kterou nesnesu a která se brzy zadře nebo vydře díry v rámu.
Krom výše vyjmenovaných největších prohřešků jsem na motorce odhalil a vyřešil pár dalších drobnejch nedostatků:
- nevhodně umístěné čidlo tachometru na fórovém držáčku trčícím pod osu předního kola (v terénu velmi zranitelné) a krátký, nevhodně vedený kabel, který se při pohybu vidlice nekontrolovaně motá okolo plastu přední masky (čidlo přemístěno přímo do držáku brzdiče, kde je celé schované před poškozením (stejným způsobem to má udělané AJP), kabel prodloužen, doplněna ochranná tuhá trubka a veden spolu s brzdovou hadicí až nahoru a přes budíky obloukem jak je dobrým zvykem u endur
- špatně tvarovaná plastová zástěrka chránící zadní tlumič před bordelem (při propružení kyvky drhne o pneu (nutno nahřát a přetvarovat)
- vůle ve vnitřním kovovém rámu uložení baterky, při otřesech se odírá housing baterky a dělá to hluk (nutno vystlat na správných místech gumou)
- ostrá hrana (jak žiletka) okolo ofrézovaných podélných bočních ploch na kyvce a na konci u nastavovacích šroubů – stačí vzít pilníčkem a pak smirkem
Srovnání s jinými e-motorkami
Nabízí se otázka, když už čínu, tak proč jsem volil zrovna tuhle motorku a ne nějakou jinou, jako třeba Surron nebo Nicot. No, je to celkem jednoduchý. AdmitJet Armor je z těch v ČR dostupnejch jediná e-motorka, která splňovala mý kriteria – vícestupňová převodovka, plnohodnotný enduro kola 21/18, nejnižší hmotnost, cena do 150tisíc a za ty prachy se mi to prostě musí aspoň trochu líbit. Takže vše ostatní je mimo hru - Surron Ultra Bee je sice lehčí (kolem 85kg), ale nemá dospělý kola, je o dost dražší a nelíbí se mi moc vzhledově ani konstrukčně (rám). Surron Storm Bee už je kolama dospělej, ale váha absolutně o ničem (kolem 126kg v očesané verzi), cena totální úlet a taky nejsem z jeho vzhledu odvázanej. Vícestupňovou převodovku nemá ani jeden. Tu má pouze Nicot eFox (stejný motor), který je i lehčí (kolem 80kg), ale nemá dospělý kola a nelíbí se mi konstrukce rámu. Další kousek s řaditelnou převodovkou (stejný motor) je bratříček Nicot e-Beast, ten je Admitovi nejblíž parametrama, ale konstrukce rámu a vzhled se mi opět moc nelíbí, obzvláště ty podivně vlající boční zadní plasty bez jakýkoliv opory v rámu a cena je taky uplně mimo.
Závěr:
Jelikož jsem tušil co od Číňanů čekat, nejsem ničím zaskočen a s konstrukčníma nedostatkama celkem hravě zatočím. Motorka je neskutečně zábavná hračka, ze který si úpravama a doplňkama postupně dělám co nejodolnější a nejspolehlivější terénní speciál, na kterým se budu bavit, zároveň pilovat techniku jízdy a učit se novým dovednostem. Musím říct, že motorka mně nadchla natolik, že jsem měl v plánu navázat s dovozcem do ČR nějakou formu spolupráce a dát tak zájemcům možnost koupit si stroj již vyšlechtěný, zbavený všech vad a nedodělků, mít na něj nějaké důležité doplňky, které jsem si navrhnul a podobně, ale zatím to nějak nefunguje, komunikace vázne, zdá se že nemají zájem. Nejsou mi schopni ani za 3 týdny dát elementární info o dostupnosti a ceně ND, o motorce absolutně vůbec nic nevědí, nemají ani základní návod, nevěděli ani jak se moto ovládá, na webu mají nesprávný údaje, uplně jiný fotky, prostě naprosto zoufalý přístup, jako kdyby prodávali rohlíky a né motorku. Tak uvidíme, jestli se to třeba časem povede, nechávám tomu volný průběh. Je to škoda, spoustě lidí by motorka ve vyšlechtěný formě mohla udělat radost a to za rozumný prachy.
V originálním provedení z výroby je to bohužel dost limitovaný výrobek a bez úprav je u něj 100% jistota příchodu hned několika fatálních problémů, je to jen otázka času. Jako polotovar k dopracování tedy mohu vřele doporučit, ale pro lidi, co chtějí jen koupit a používat, určitě ne.
Na závěr musím bohužel konstatovat, že tento výrobek způsobil, že do terénu už na spalovací moto velmi pravděpodobně nikdy nepomyslím a až bude k dispozici s homologací, asi pořídím i pro ježdění po městě, kde je to taky naprosto úžasný. Jediná výjimka pro spalovák budou delší výlety po republice, kde je to zatím stále jediné řešení.
Jo, je to tak, už mně mají.. a je hrozný, jak lehce mně dostali.
Svině elektrický..
Dávejte si pozor a rozhodně si nikdy žádnou e-motorku od nikoho nepůjčujte, je to nebezpečně návykový!
Kdo tu bestii chce vidět v akci, tady je nějaké video z ježdění:
Slávek -TDM:
ve vyšlechtěné verzi na www.enduropotichu.cz
Zajímavá elektromotorka do terénu, velmi obsáhlý a užitečný popis a navíc včetně vlastního videa v akci
Pekna hracka, ale asi jsem v textu prehlidl, kde se da koupit a co stoji...
dik za perfektnu recenziu