Benelli Imperiale 400 (2023)

Vzduchem chlazený jednoválec s dlouhým zdvihem. Už toto by mi stačilo, abych ji koupil. Jenže ona je navíc hezká, obstojně zpracovaná a neskutečně jemná.

Motorka koupena od DNX Shop Hodonín

Výška jezdce: 182 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Royal Enfield Classic 350: Nádherná, favorit. Ale naživo překvapivě drobná.
Jawa 350 OHC: Malá, necitlivě začleněné katalyzátory, celkově na mě působila jako vyrobená v garáži.

První dojmy - Nádherný zvuk, příjemná pozice, výhled na totálně klasický přístrojový štít. Žádné vibrace, kilometry ubíhají, úsměv neopadá. Když zastavíte na cigaretku, euforie pokračuje. Nádherné přední kolo, oblá nádrž, matně černý válec a praskání chladnoucích žeber. Chtělo by to kafe, sakra...

Motorku bych doporučil pro - Pro mě. Moje mašinka na lokální tratě mezi poli.

Doplňky na motorce - Přední plexi Puig. Ale asi ho sundám. Nějak mě začalo srát. Nic dalšího neplánuju.

Recenze

Pro návrat do jedné stopy (po sakra dlouhých letech) jsem chtěl klasickou motorku. Ideálně Royal Enfield Bullet 500. Bohužel, žádný kus v bazarech za to nestál. Bylo září, už jen pár týdnů do konce sezony, a tak padlo logické rozhodnutí - nová motorka. Ze tří variant byla nakonec jasnou volbou Benelli Imperiale 400. V mém milém Zlíně nebyla, tak rychle do Hodonína. Za dva dny od prvního telefonu jsem odjížděl.

Koupil jsem ji v září, aktuálně najeto 3 500 km. A to jsem vlastně nikde nebyl... Je prostě návyková, chcete ji denně.

A teď už objektivní hodnocení. Motor má slušný točivý moment, takže jede jako traktor. Když ale chcete aspoň trochu dynamiky, musíte si pro ni do otáček a podřazovat. Výkon tady prostě není. Brzdy tak akorát, vzhledem ke stylu jízdu vlastně úplně v pohodě. Odpružení - předek měkký, zadek tvrdý. Kdyby přední a zadní tlumiče spolu měly děti, bylo by to akorát. Takhle fakt nic moc.

Samostatnou kapitolou je tachometr. Sice moc hezký, klasický, ale jeho informace mají stejnou hodnotu jako zprávy na TV Barrandov. Do stovky přeměřuje o 10 kilometrů, nad stovku už o 15 kilometrů. Chvíli jsem to řešil a vyřešil - nedívám se na něj a mám naprostý klid.

Shrnuto a podtrženo, motorka je to vynikající. Není to vynervovaný spěchající autobus, ale v klidu se sunoucí vlak.

Takže pokud máte rádi vlaky jako vzpomínku na dětství, berete mašinky jako synonymum pro pohodu, vidíte v tom romantiku a milujete siluetu lokální trati v poli, pak je Benelli Imperiale to pravé.

Já to tak mám, pro mě je to ta pravá. A pozor. Otevřená přilba nutností. Vůně obilí, vlhký závan od potoka, čerstvě posečená tráva...