Mašina co mě toho zatím naučila asi úplně nejvíc. Dokud jsem si jí nepořídil, tak jsem netušil co všechno se dá na motorce zvládnout.
Výška jezdce: 180 cm
Recenze
Volba prodat silnici a přesedlat na krosku byla v té době asi nejrozumnější možná. Při výběru jsem, po předchozích zkušenostech s Yamahou, značku neměnil a volil opět Yamahu. Tentokrát jsem ale nekupoval stroj nový, ale záměrně jsem šel do ojetiny. Jakkoliv jsem si říkal, že je riskantní kupovat jetou krosku, tak stále převládala myšlenka, že si koupím jetou a už trochu otlučenou, abych se o ní potom tolik nebál a lépe si zařádil v terénu.
To byla samozřejmě mýlka, jelikož i z krosky jsem si udělal v rámci možností leštěnku :) Hned jak jsem viděl její fotky v inzerátu, tak jsem se do ní zamiloval a když jsem se na ní jel podívat, tak už jsem měl docela jasno, že bude moje. Po cestě jsme se s tátou stavili zkouknout ještě jednu, ale oproti týhle neměla nejmenší šanci na úspěch :)
Mašinu jsem teda vzal a pak už jsem jen doma nedočkavě koukal na mobil, až bude volat kluk co mi jí měl dodávkou přivézt domů. Když mi jí přivezl, tak jsem jí postavil na zahradě na stojan a asi hodinu na ní koukal a představoval si budoucí výlety a zážitky.
Zároveň jsem si trošku řikal, proč mám sakra krosku doma, když bydlim ve městě a k čemu mi tam jako bude, ale byla mi na blízku a to bylo hlavní!
Měl jsem domluveno, že zůstane týden nebo dva doma v garáži, vymění se olej a převeze se na chalupu, kde na ní budu moct řádit. Zhruba druhý den mi to už ale přišlo dlouhé a musel jsem jí slyšet zase trhat vatu ve vejfucku. :) Nakopnul jsem jí a když už vrčela a měl jsem na nohou krosový boty a náhodou taky otevřenou bránu, tak jsem vzal helmu a rukavice a krátce jí projel po sídlišti. Konečně volně, aniž by mě sledoval starostlivý tatík nebo její prodejce.
Doteď netušim jak bych tuhle první jízdu popsal...asi jako dostat pěstí od Hulka :)
Nastartovat jí už v garáži nebyl nejchytřejší nápad, ihned nám popadaly všechny věci z poliček a tak jsem radši motorku rychle vytáhl ven, jak se trochu zahřála, tak jsem vyjel na ulici a začaly se dít zázraky.
Nebyl jsem zvyklej, že jde motorka plynem tak snadno na zadní, tak jsem se rozhodl kopnout tam vyšší kvalt, abych se tohohle ,,problému" zbavil, ale to se trochu povedlo až při 4. a 5. stupni. Fakt se mě snažila shodit a všechno to doprovázel řev z výfuku, který rozhoukával alarmy u zaparkovaných aut a já si říkal, že jestli to měla být nenápadná projížďka po okolí o který se nikdo nedozví, tak se to fakt nepovedlo, ale až do večera jsem na to nemohl přestat myslet s nezastavitelným úsměvem na tváři. Byl to hroznej a zároveň úžasnej zážitek :))
Potom už jsem to zopakoval jen 2x, protože týden byl opravdu moc dlouhá doba..
Následovano převezení motky na chalupu a tam jsem s se s ní začal více sžívat a poznávat limity přilnavosti gum na různém povrchu a podobně. Táta mi pořád připomínal ať jezdím opatrně a dával všemožné rady, jelikož jsou motorky i jeho vášeň a také jezdí. Tak jsem ho vzal jednoho dne do nedalekého starého lomu a motorku mu půjčil, ať si to teda vyzkouší..myslím, že ani nedořekl: ,,vidíš jak se na tom dá blbnout s rozumem" a Yamahu zahodil na skoku z jednoho kopečku :) výsledek byla jen trochu ohnutá řídítka a moje vtipné poznámky :D dlouho jsme se tím ještě bavili a já litoval, že jsem si to nenatočil.
Během té doby co jsem YZko vlastnil jsem ho i já mockrát položil, zahodil, uklidil, rozvěsil, zalehl a rozložil, ale díky tomu jsem se toho zase spoustu přiučil a vyhnul jsem se absolvování některých nepříjemných pádů na silnici v provozu. V tomhle směru byla kroska neskutečným přínosem. Super bylo, že jsem měl kousek od chalupy i motocrossovou trať, tak jsem tam mohl jezdit trénovat.
Další věcí byl servis, díky tomu, že jsem se snažil si na motorce dělat co nejvíc věcí sám, jsem se zase hodně přiučil co se týká údržby, výměny kde čeho a to co se mi na začátku zdálo na týdenní pobyt moto v autorizovaném servisu, teď zvládnu udělat dřív než bych se do toho servisu vůbec objednal.
Opravdu jsem týhle motorce hodně dlužen a jsem moc rád, že jsem mohl být jejím žákem.
No a samozřejmě i že mě nechala si pořádně zablbnout. Jak už jsem zmínil, na záda šla na první tři rychlosti jen přidáním plynu a to jezdce většinou potěší, když si chce trochu zařádit. Postupně jsem vychytával i projíždění zatáček bokem a v zimě už pak nebyl problém vzít lano a tahat kamaráda na snowboardu za sebou. Zrádné bylo, že pokaždé když zatáhl, tak mi šla motorka zadním kolem do strany a bylo to hodně o souhře nás dvou i mě s motorkou a jeho s prknem. Ale naučili jsme se a pak jsme lítali po bílých pláních v oblaku prašanu.
Postupně si v okolí koupili krosky ještě 3 kamarádi a o prázdninovou zábavu bylo maximálně vystaráno, každej den ráno kanystr s benzínem a vrátit se až na večeři.
I přes všechnu tu zábavu a blbnutí a nebo právě pro to, mi začalo chybět, že nemůžu jezdit na motorce pořád, každý den. Svezl jsem se totiž jen na chalupě a jelikož to na ní mám asi 120 km, tak nešlo vzít vždy po škole auto a zajet se projet na motorce a večer se vrátit. Tak jsem, i když nerad začal přemýšlet nad změnou biku, že bych poslal YZko do světa a pořídil zas nějakou silniční mašinu jako správný asfaltomrdal..
Moc se mi líbí zvuk čtyřhrnků a i přes to, že jsem měl zkušenost již s hodně motorkama, když počítám i tátovu, dědovu a všechny co jsem si všemožně půjčil, tak čtyřválce byly dosud neprozkoumané území. Ihned jsem se o ně začal zajímat více, jako případný budoucí majitel a moje nadšení se čím dál tím víc prohlubovalo, až jsem si vysnil šestkovýho Bandita a šel si za tím.
Zanedlouho šla Yamaha do světa a v garáži jí nahradil Baňdour.
díky, byla suprová