Ducati 916 (1998)

Žádné super technické údaje ode mne prosím nečekejte, jelikož motorky miluji, ale technicky jim rozumím asi jako většina žen. Tahle kočka jménem Ducati 916 je oblečená do kapot 748. Je to na svou dobu nadčasový stroj, ostatně jako všechny Ducati.

Více fotografii

Motorka koupena od Táta

První dojmy - Přesedlala jsem z Monster 1000, takže jsme si na sebe chvíli zvykaly. Už před 916 jsem jezdila na 748R, 748, 996 a také BMW R1100S, ale pak byl dlouhou dobu Monster a na zmrzlinu jsem si odvykla, takže první dojmy byly, že se zákonitě musím zabít.

Motorku bych doporučil pro - Pro Ducatisty samozřejmě!!! Tsss :-)

Doplňky na motorce - není třeba dalších doplňků...

Recenze

Dnes už jí jezdím druhou sezonu a neměnila bych. Monster



byl a vždy bude srdcovou záležitostí a ,,sranda motorkou,, ALE 916 to už je jiný level. Ještě před ní jsem jezdila 748R



a ta byla super, pak jsem o ní přišla a chvilku jezdila 996.




Ta na mě byla moc tuhá, tvrdá, musela se lámat (ale když se zlomila!), možná byla špatně nastavená a nebo jsem z ní měla takový respekt, že se to promítalo do jízdy, nevím. Pak jsem měla možnost 748



, ale nebylo to ono. Přišla mi z té 996 nějaká pomalá a také sem jí musela hodně točit. Potom mě nechala 2 hodiny na dálnici ve 33C a bylo vymalováno


Tak teď už k 916.




Ze začátku jsem si musela hodně zvykat. Přesednutí z Monstera (naháče) mi dělalo trochu problém. Přece jenom, když Monstera v zátáčce nechcete naklonit, prostě jen zatočíte a jedete, ale 916 netočí, nemá rejt. Taková motorka se prostě do zatáčky sklopit musí respekt nerespekt. Trvalo než jsem jí a sobě začala věřit, ale potom jsem se zamilovala... je ladná, hbitá, rychlá, snadno ovladatelná a moc krásná! Přehodit ji v esíčku zleva doprava není vůbec problém. Když jsme se konečně sladily, přišla krizovka...
Dálnice na Liberec - úsek mezi sjezdem na Jablonec nad Nisou a Hodkovicemi nad Mohelkou, kdo zná ví, že jsou tam příjemné zatáčky. V pravé zatáčce jsem předjížděla auto v rychlosti asi tak 160km/h. Najednou se motorka začala chovat divně - neovladatelně. Měla jsem pocit, že jsem buď píchla a nebo mám podél motorky železnou tyč, která jí nutí jet pouze rovně. Začala jsem ubírat a dělat vše pro to, abych to nepoložila, ale hrozně blbě se zatáčelo (klopilo) motorka v tu chvíli jakoby začala padat. Každopádně jsem to nějakým zázrakem ukočírovala a bojovala až do poslední chvíle (mám 53kg), pak už jsem jí neudržela a opřela o svodidla, ale to už jsem naštěstí skoro stála. Po tomhle incidentu a to nebyl zdaleka můj první, jsem málem na motorky zanevřela. Ale kdo zná, ví že je to láska na celý život. Takže závada odstraněna a jezdíme dál. Mimochodem jednalo se o povolený šroub z kapoty, který se zapřel o vidle!!! Luxusní záležitost. Málem mě zabil šroub