D-fens> Ahoj... mám blbý, až blonďatý dotaz... nechtěli byste rozjezdit mě? Taky si chci splnit sen, kdysi jsem (tak před 20ti lety
) jezdila na motorce bráchy kamarádky. Bylo to větší než Pionýr a bavčilo mě to. Postupným dotazovaním jsem zjistila, že šlo asi o 250 Jawa. Přihlásila jsem se do autoškoly, ještě tam ani nejsem přihlášená na úřadě a hned byly potíže. Helmu mi posílali z Plzně, tu nejmenší. Boty nemám doteď, protože tak nějak nevim jaký. Když jsem si v tý autoškole sedla na motorku na který se budu učit, dosáhla jsem sice na zem, oběma nohama, ale jen půlkou chodidla. Učitel mi přišel tak nějak... podezřelý... nevím, co od něj čekat. Možná jsou to jen předsudky, moto tý školy je "... naučíme tě přežít", všimla jsem si toho až teď. Je to jak z armádního výcvikovýho tábora... potřebuji spoustu laskavého, milého a vstřícného zacházení
ne bojovat s motorkou a ještě s instruktorem. Pročetla jsem si pár příspěvků a začínám se obávat, jestli jsem si neurvala moc velký sousto... moc sem nelezu, tak kdyby se někomu chtělo mě dovzdělat v jízdě na motorce, tady je mail "stujova.olina@centrum.cz". A mimochodem, četla jsem tady i jiné diskuze a příspěvky. Dopředu předestírám, že toto není záminka, jak někoho sbalit
Jsem na trhu s "lidským masem" prakticky neudatelná. Je mi 40, mám v trvalé péči 7mi letého syna, žádný majetek, v létě teprve majetkové vyrovnání, které s bídou stačí tak na tu motorku a veškerý volný čas teď a v tuhle chvíli trávím se synem, v práci a ty chvilky, co mám volný mi stačí tak akorát na to, se vzpamatovávat ze šoků v práci a z těch, co vymýšlí stát, aby se caparti, co se nevejdou do "krabiček toho, co se správně dělá" nemohli vzdělávat bez asistentů. Tak dík... snad se někdo ozve. Olina