WildOne> Hmm, určitě na tom něco. Ten pevný bod je třeba to náboženství a jak jsem psal, třeba u islámu, ale také křesťanství, za mne to byla bomba věc v danou dobu a v danou chvíli. Lidi to uklidnilo do nějaké škatulky, aby se predátorsky nepovraždili. Ale nyní jsme dál (teda někteří) a dokážeme demokraticky sdílet hodnoty na základě nějakých pravidel = zákonů. Nejsem teda žádný filozof, ale tak nějak to vnímám. Bohužel ti, co jsou ještě trošku vývojově "dozadu", ten pevný bod potřebují, a tady vzniká ten rozpor. A věčný souboj starého s novým.

Zajímavé by bylo sledovat s odstupem staletí, jak se bude nahlížet na tuto dobu. Tak jak byla doba renesance, může být tohle nazváno doba konzumu, doba elektronická, nevím. Ale jako byla doba otrokářství, feudalismu, kapitalismu, tak tohle by mohla být doba demokracie. Ona už tu tuším byla (Řím), ale nejsem historik, tak se v tom moc nevyznám. Dělám si jen takové své osobní názory na společnost, lidi, chování lidí. Je to sranda, jsme taková zvířátka...

Edien> Máš pravdu, že křesťanství bylo bomba věc "v danou dobu", jenže to je pořád. Když píšeš, že "nyní jsme dál", musím se jen tiše usmívat. Nebo si snad myslíš, že třeba Grygar je "trošku vývojově dozadu", protože je hluboce věřícím katolíkem? Právě tito vysoce inteligentní lidé (matematici, fyzici, lékaři, vědci) ten pevný bod potřebují nejvíc, protože o věcech přemýšlejí do hloubky a vědí, že bez něho to nejde.
Mnoho lidí u nás má o křesťanství naprosto nepravdivé a zkreslené představy, dané zejména dědictvím komunismu.

Křesťanství je:
1. V základech absolutně nadčasové a neměnné,
2. V ostatních, dobově podmíněných aspektech, se neustále vyvíjí (jako ostatně všechno lidské poznání),
3. Překvapivě racionální, logické a hlavně konzistentní (kdo nakoukne pod povrch, žasne),
4. Uznává svobodnou vůli člověka jako jedno ze základních paradigmat,
5. Není v rozporu se současnými vědeckými poznatky (při správném pochopení),
6. Je komplexní. K tomu, aby člověk aspoň rámcově a teoreticky pochopil, o čem vlastně je, jsou potřeba tak 2 roky života. (A aby podle toho skutečně žil, na to ani celý život nestačí - k tomu se dá pouze blížit).

Není to jenom náboženství a životní filosofie, je to také morální a hodnotový systém, základ evropského práva, ale především je to způsob života a vztah. Osobní, denně prožívaný vztah člověka s Bohem a s ostatními lidmi.

Demokracie není marná, ale není ani samospasitelná. Když píšeš, že dokážeme "sdílet hodnoty na základě nějakých pravidel = zákonů", musím se usmát podruhé. To, že ani dobré zákony samy o sobě nestačí k dobru člověka a společnosti, přece věděl už Kristus. A když se k tomu přidá ta skutečnost, že v naší zemi máme některé zákony hrubě neetické, antisociální a zločinné, beru to jako důkaz, že nejsme dál ani o krok.

Jako řešení bych viděl, přidat k demokracii pevný systém nejzákladnějších neměnných hodnot, o kterých se nediskutuje a nepochybuje (život, rodina, rozum a přirozený řád věcí).

Naposledy editováno 28.04.2024 13:56:22