Do Chorvatska na skútru s Béčkovým řidičákem :-)

Druhý den jsem tedy jel, opět po dálnici do Bratislavy. Tady, stejně jako v ČR není potřeba žádná známka pro skútry/moto. Cesta na maďarské hranice je velmi krátká, takže v SR jsem jen dotankoval palivo. Po překročení hranice do Maďarska jsem musel zakoupit dálniční známku na skútr, v přepočtu stála nějakých 102kč. Původně jsem chtěl koupit fyzickou nálepku, ale ty ženské nechápaly, co po nich chci. A jinou řečí než jejich, se domluvit nechtěly. Takže jsem si musel koupit známku virtuální, online. Celkem mě zarazilo, kolik existuje fejkových webů na maďarskou známku. Google a jeho SEO tehdy na prvních místech ukazoval právě ty fejkové :-) Vtipné.. Každopádně, dle UAMK webu jsem našel reálný web a objednal platnou známku. Přes Maďarsko se jelo perfektně. Nikdy jsem tady nebyl, takže jsem byl překvapen kvalitou dálnic a silnic. Co bylo super, tak jídlo. Prostě tady vařit umí :-) A i McD je tam výborný, nižší ceny a hlavně jiné produkty :-)

Pokud to šlo, z dálnice jsem sjížděl na silnice a kochal se maďarskými vesnicemi. Mě se tam líbilo. Nicméně cíl byl Chorvatsko, takže jsem se nezdržoval. Někdy kolem 17. hodiny jsem přejel přechod za městem Letenye. Takže tímto jsem se úspěšně vyhnul Rakousku a Slovinsku a jsem v Chorvatsku :-) 

Člověk měl velký rohlík, že na 125 dojel na území Chorvatska :-) Jel jsem dál, nicméně už se začalo stmívat, tak jsem to musel opět někde zakempovat (na divoko). Hledal jsem docela dlouho a žádné vhodné místo jsem nemohl najít. Tak jsem musel trochu zariskovat a jet k takovému lesíku. No, měl jsem trochu strach, co vám budu povídat. Stan už jsem uměl postavit, takže se spalo dobře.

Nastavil jsem si budík, abych stihnul sbalit stan před východem slunce a jel jsem dál. Opět po dálnicích a jelo se dobře. Někdy dopoledne jsem dojel do Rijeky, k moři. Měl jsem obrovskou radost, rohlík od ucha k uchu. Nicméně, pak jsem si říkal, tyvole, co tady budu dělat? V Rijece plno lidí, aut, všude davy, normální lidi a bohužel i divnolidi (bezďáci, ..) Původně jsem si říkal, že budu spát někde u pobřeží na divoko, ale tady to nikde nešlo. Všude domy nebo kopce. Tak jsem začal googlit nějaké kempy, když už mám ten stan. Vzal jsem hned první kemp poblíž, kde bylo místo. Camp Opatija. Takže tady jsem to oficiálně zakempil a pak už jen jezdil po okolí na skútru na lehko.

Užíval jsem si moře a jídla, které je tady fakt drahé a vlastně nic moc, když to srovnám s kuchyní v Maďarsku.

Díky skútru jsem objevil několik super míst na koupání, kde nechodí turisti, ale jen místní. Nejdříve jsem zkouknul satelitní mapy a pak se tam pokusil dojet na skútru. A super :-) Akorát v této oblasti jadranu jsou ty pláže nějaké moc skalnaté.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE