Alpy 2013 - okružní cesta

3. den

Ráno kontrola, zabalit, udělat luxusní fazolky ke snídani a snad už dneska budeme spát pod Stelviem v kempu těsně za Trafoi. Cesta super, udělátko rakouského fachmana drželo, jen se začli šoupat trochu vidle – trochu špinilo gufero ale do konce cesty se to nijak neměnilo tak jsme dorazili přes Insbruck a po starý silnici přes Brenner až pod Passo Stelvio. Po  přejezdu kolem Merana (strašný, hustej provoz, vedro) u sjezdu na Spondigno jsme už byli celkem mrtvý, ale už to byl naštěstí „jen“ kousek do kempu. Kemp super, nádhernej výhled, dobrá cena a hlavně naprosto luxusní pivo (Forest), který se pilo samo. Rychle urazit nějaký ty éčka ve formě Hostince a hodně to naředit zlatavým mokem. Brzo do hajan, čeká nás Stelvio!

4. den

Ráno po trošku trapné situaci, kdy sme si vzali jiné pečivo (dražší) než jsme si objednali se vše zabalilo, zaplatilo a kolem 8.30  směr Passo Stelvio…. No dojmy: bylo to moc hezké…z této strany je to na fotkách efektní, hezké výhledy, a fotogenické zatáčky. Ze shora nádherný výhled…rozhodně to za to stojí…ale nahoru jsou ty vracečky fakt drsné a nebylo to takové to pošušňáníčko…na cesťáku by to asi bylo jinačí ale na Chopperu to bylo někdy až do protisměru.

 Dolů směr Bormio se mi to zdálo mnohem hezčí – jak výhledy tak silnice – a vracečky se daly jet mnohem lépe. Následovalo Passo Gavia s orlem na vrchu. Na začátku to vypadalo moc pěkně, jenže pak se to na vrcholku stal spíše výlet pro KTM - silnice pěkný kus roztřískaná jako standardní třída 4 u nás po zimně. Následné Passo del Tonale už bylo lepčí a tak se to dalo trochu rozjet.

A tak přes Passo Mendola a sjezdu na Bolzano jsme už trošku chcípali – zase vedro a dusno (sbíralo se k dost drsnej bouřce) a nějakým tom nákupu pivoňů a potravin jsme se rozhodli dotáhnout naše již notně bolavé zadnice až ke Cortině přes nějaká ta další passa. Cesta byla sice krásná ale kousek od cíle jsme už vážně padali na hubu a navíc do toho začínali padat mraky…..už druhý kemp, kde jsme chtěli přespat, byl předraženej a se sociálkama jako v Traranspoting - hnus…ale alespoň jsme tam navlíkli nepromoky a přečkali to nejhorší….jsme si mysleli….když déšť ustal, vyrazili jsme k poslednímu kempu co byl v navce. Cena nebyla nejlepší ale alespoň to bylo na úrovni…zaplatit a pikolík v elektromobilu nás zaváděl na plac…blesk, rána a začlo pršet…pak lejt a když sme začali stavět stany byla taková průtrž, že ve vyndané igelitce se stanem z Luisvaku během 5 vteřin byla cca půlka vody…lilo tak, že nebejt helmy, asi bych se utopil ve stoje…. nu a pak začalo teprve to pravý peklo – vichřice ještě hustější déšť (nevěřil bych že to ještě bylo možné). No stany jsme stavěli uprostřed rybníčků a tak padlo rozhodnutí na extrémně drahou hospodu…Tam měli starost, že po půlce hospody sušíme hadry a lidi nebudou mít kde sedět, ale vzhledem k cenám se nemuseli bát návalu. Urvaný jako blázen jsme zalezli do vodních lůžek a usnuli.

5. den

Ranní ptáče - já, sem si odnesl věci do sušárny a různě rozvěsil cajky. Kluci začali s tím, že by přejeli pod GG a pak domů ale já byl pevně rozhodnut, že chci vidět Marmoládu a masiv Selly… nakonec padlo rozhodnutí, že zůstaneme ještě jednu noc a bylo to dobré rozhodnutí. Vyrazili jsme se stroji na lehko – nevím jak kluci ale já jsem to docela pocítil, když jsem měl menší náklad.

Passa Sella, Gardena Campologno, Porodoi jsou velmi kvalitní a povrch až na detaily je v super stavu, výhledy nádherné a co se týká celku, musím říct, že to bylo asi nejlepší svezení za celou dobu…a zadara…prostě motorkářův sen. Pak ještě juknout na Marmoládu (passo Fedaia) a na vrcholku za jezerem výborné kafíčko a wineršnicl (lepší tam byla pizza), Pak na benzínu, nakoupit a hurá do kempu….v obchodě měli našeho oblíbeného Foresta a tak sme si vlezli dolů k řece a za hodinu už jsme jí měli jak z praku…teda ještě že tam byl jez a ten překřičel bugr co jsme dělali….no po pití je hlad a tak jsme se najedli…Zdenda rovnou asi 4x J. Výborné zakončení výborného dne.

 Jinak ještě k tankování na samoobslužné benzině: Dojeli jsme k pumpě – nikde nikdo a z 9 stojanů bylo na automatu možné zvolit si pouze 4. Než jsme pochopili trochu systém co a jak, vrazil tam Zdenda 50Eurovku, natankoval za 15 a zbytek?? Protože položil pistoli už mu to nic nedalo…naštěstí vypadla cedulka s potvrzeným přeplatkem. Na pumpě bylo napsáno, že za půl hodiny snad někdo přijde…sedli jsme si tedy u pumpy a sledovali ostatní jak přijíždí k pumpě….postupně se pumpa plnila totálně naštvanýma motorkářema a autama páč buď stáli u stojanu kterej nefungoval a pak různě přejížděli a nebo jim automat nebral bankovky…do toho tam ještě najel autobus a vypadalo to že to tam brzo všichni rozmlátí…my se jen bavili a měli radost, že nejsme sami blbci…překvapivě se tam objevil pumpař a když jsem ho vytáhl z mumraje vypruděných lidí vrátil nám i přeplatek. No dobře to dopadlo a nakonec to byla i docela psina.

6. den

Vyrážíme kolem Marmolády na passo Giau – to fakt doporučuji…nádherný výhledy, super silnice (zadara!!) Nahoře jsem si vyšlápl pahrbek a fakt to za to stojí! No při sjezdu jsem se rozjařeně zařadil za cestovní BMW a jel jeho stopu…frajer byl fakt dobrej a já měl radost jak ho pěkně stíham…až do chvíle, kdy při drsnějším náklonu on projel v poho (má to přeci jen vejš) ale já sem udělal stupačkou šlic do silnice a málem hodil mařenu…opravdu s chopperem nejde jet stejně jako s cesťákem…..J.

Sjezd přes Cortinu a na Passo tre Croci – hezké výhledy naprosto zničená silnice, kde i ve 40km/h šli tlumiče na doraz…děsběs navíc kolem zbytků fortifikací alpského valu bylo asi milion aut tak jsme ani nestavěli. V Linzi sme si dali pořádnej nášup hambáčů od pana Mecka a přes Felbentauerntunel a Mittersil dojeli do kempu pod GG. Posedět v hospodě, popít nějaká ta pivka a do hajan. Byl to náročnej den.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE