Jsme rádi, že navštěvujete Motorkáři.cz.
Abychom mohli naši práci dále rozvíjet, tak oceníme, když nastavíte vyjímku v AdBlocku pro náš web.
Děkujeme, tým Motorkáři.cz.
Ač nejsem motorkář, tohle mě baví. A tak čtu už po několikáté a nechávám se vtáhnout. Mám ráda "být na cestě", poznávat krajinu, na chvíli na sebe nechat spadnout tíhu Stabat Mater protkanou příběhem Jakoponeho, zažívat setkání s lidmi, kteří protnou cestu, usmívat se, jak se suší stan nebo se prostě jen obávat, že ta láhev s vodou zase spadne . Příjemný zážitek. Těším se na další cestu. Co třeba z Bernu do Lisabonu až k Finisterre, jak o tom píše Pascal Mercier?
Ten Oswaldovskej byl lepší. Tohle je už na můj vkus trošku přeslazený. Možná si někdy vem na cestu ke čtení Ladislava Klímu. Ale fajn je to tématický zaměření každý cesty.
No,jako zapřisáhlej ateista jsem přežil několik pánbíčkářských masáží,ale u doporučení,že by se u nás mělo zakázat nakupovat v neděli jsem skončil.Z obchodních center do kostelů,že! Škoda,kdyby si vyhodil ty náboženský bláboly tak by to mohlo být pěkný čtení.
Jsem velmi potěšen a děkuji. Výhodou Netu je možnost si k tomuto krásnému cestopisu pustit Dvořáka a pomocí Street View si udělat i vizuální představu.
Také jsem mile překvapen komentáři, snad to s námi není tak špatné.
To že autor sedlá orla z Mandella je jen příjemné zjištění, ta forma a obsah to je skvělé.
Ahojky .
Začetla jsem se už včera ... krásný den, datum a cestopis, který zaručí zážitek . Jenže mě stále cosi rušilo a teď už vím proč. Na toto potřebuje člověk plné soustředění, aby mohl vnímat hloubku pisatele, obsah vyjádření, popis prožitků. Pustila jsem si Stabat Mater - ostudně se přiznám, že to byla pro mě premiéra
a do sídla České filharmonie se nikdy nedostanu . O to snadněji jsem se ponořila do čtení. Nevtíravá hudba mi usnadnila se přenést do příběhu jak je lidstvo staré ... znají ho snad všichni na světě a díky tvé cestě Jane v nedávném čase,
jsi mohl promíchat i svůj příběh se životem šíleného Jacka ... doplnit historií,
která je s převelikou snahou upravována a mlhavá, že už si teď nejsem jistá ani já , jestli jsem nedočetla setsakramentsky "výbornou knížku" a moje hodnotící myšlenky jsou jen domněnky .
Nejsou , jasně že ne . Nikdy jsme se neviděli a ani neuvidíme ani my dva, ale přesto vím, jakým směrem se tvoje mysl toulala, proč tomuto příběhu dala takovou hloubku, co tě táhlo obhlédnout místa, kde jsou dávno smyté krvavé stopy po rozedřených kolenou. Je toho tolik, co člověk neví, nepozná ...
Máš talent na psaní , ta rozmanitost, zábavné vsuvky ... tohle mi dlouho chybělo ... těšila jsem se a stálo to za TO . Děkuji .
Děkuji za milé komentáře, potěší mě každý, kdo vydrží číst až do konce :)
Ta Česká filharmonie byla opravdu v plné palbě a Rudolfinum letos na jaře nacpané až po střechu. Nikdy mi nepřišlo na mysl, že by to mohlo být jinak a větou: "kdy účinkujících je jen o trochu méně než diváků" jsem chtě vyjádřit tu pnou palbu filharmonie a ne prázdné Rudolfinum, tímto se omlouvám za nejasnou formulaci a děkuji "djd", za jeho poznámku.
Už večer po tom koncertu, když jsem si doplňoval vědomosti o Stabat Mater, jsem věděl, že musím jet do Todi. Zdálo se mi nespravedlivé, jak málo informací existuje o někom, jako Jacapone a když už se nějaká informace najde, církevně-historická korektnost je rychle zařadí mezi domněnky. Tak vznikl tento příběh, doslova z útržků informací a možná je i skutečný.
Příteli? Nejspíš se nikdy nepotkáme, takže neuvidíš moje čelo, který jsem si právě rozflákal o plovoucí podlahu v hlubokým díku za Tvůj článek. Nic lepšího už si tady nepřečtu.
Děkuju, děkuju, děkuju!
Děkuji za pohlazení po duši. Když jsem to ráno začal číst, tak jsem stihl jen kousek před odchodem do práce. Už jenom to mi stačilo, abych se usmíval a těšil se na zbytek. Velká krása, jak cesta, tak vyjádření.
Moc krásný cestopis, plný symboliky a opravdových emočních prožitků. Poznámku mám jen k té Stabat Mater. Nevím na jakém jste byl koncertě, ale pokud hraje ČF v Rudolfinu Dvořákovu Stabat Mater v plné palbě, tak sál je narvaný k prasknutí. Například letos před Velikonocemi. A po pravdě, nevzpomínám si, že by to bylo kdy jinak. A věřte, že fakt vím, o čem mluvím . Zdravím, d.j.d.
Nádherne napísané, doteraz som nevedel, že takýto druh spojenia medzi motorkárom a umením(asi som to nenazval správne) existuje. Klobúk dole, blahoželám a ticho závidím.
A ja,jako max prerostly a vecny pubertak radci preskocim,co nechapu,a napisu jen Zajimavy cteni,do ktereho asik nikdy nebudu videt...
Pri delsi jizde radci posloucham rokenrol,nebo motor,Dvorak a nabozensky cile me nejak neberou.Ale kazdy ma to svoje
Výlet to mohl být pěkný, napsané je to taky asi dobře, ale pro mne, zapřisáhlého, praktikujícího, ortodoxního ateistu s odporem k náboženským demagogiím to byla VIA DOLOROSA a jelikož se na rozdíl od věřících nevyžívám v bolesti a utrpení, vzdal jsem to asi u čtvrtého zastavení.
Ač nejsem motorkář, tohle mě baví. A tak čtu už po několikáté a nechávám se vtáhnout. Mám ráda "být na cestě", poznávat krajinu, na chvíli na sebe nechat spadnout tíhu Stabat Mater protkanou příběhem Jakoponeho, zažívat setkání s lidmi, kteří protnou cestu, usmívat se, jak se suší stan nebo se prostě jen obávat, že ta láhev s vodou zase spadne . Příjemný zážitek. Těším se na další cestu. Co třeba z Bernu do Lisabonu až k Finisterre, jak o tom píše Pascal Mercier?
Nádhera
Krása, dík! Ještě mi zbývá k přečtení ten Doctor Angelicus. To bude chtít chvilku klidu...
Krásné
Většinu zdejších cestopisů nejsem schopen číst,tohle však bylo pohlazení po duši .
Vskutku zajímavé
Ten Oswaldovskej byl lepší. Tohle je už na můj vkus trošku přeslazený. Možná si někdy vem na cestu ke čtení Ladislava Klímu. Ale fajn je to tématický zaměření každý cesty.
Děkuji, Krásné počtení.
No,jako zapřisáhlej ateista jsem přežil několik pánbíčkářských masáží,ale u doporučení,že by se u nás mělo zakázat nakupovat v neděli jsem skončil.Z obchodních center do kostelů,že! Škoda,kdyby si vyhodil ty náboženský bláboly tak by to mohlo být pěkný čtení.
Jsem velmi potěšen a děkuji. Výhodou Netu je možnost si k tomuto krásnému cestopisu pustit Dvořáka a pomocí Street View si udělat i vizuální představu.
Také jsem mile překvapen komentáři, snad to s námi není tak špatné.
To že autor sedlá orla z Mandella je jen příjemné zjištění, ta forma a obsah to je skvělé.
Ahojky .
Začetla jsem se už včera ... krásný den, datum a cestopis, který zaručí zážitek . Jenže mě stále cosi rušilo a teď už vím proč. Na toto potřebuje člověk plné soustředění, aby mohl vnímat hloubku pisatele, obsah vyjádření, popis prožitků. Pustila jsem si Stabat Mater - ostudně se přiznám, že to byla pro mě premiéra
a do sídla České filharmonie se nikdy nedostanu . O to snadněji jsem se ponořila do čtení. Nevtíravá hudba mi usnadnila se přenést do příběhu jak je lidstvo staré ... znají ho snad všichni na světě a díky tvé cestě Jane v nedávném čase,
jsi mohl promíchat i svůj příběh se životem šíleného Jacka ... doplnit historií,
která je s převelikou snahou upravována a mlhavá, že už si teď nejsem jistá ani já , jestli jsem nedočetla setsakramentsky "výbornou knížku" a moje hodnotící myšlenky jsou jen domněnky .
Nejsou , jasně že ne . Nikdy jsme se neviděli a ani neuvidíme ani my dva, ale přesto vím, jakým směrem se tvoje mysl toulala, proč tomuto příběhu dala takovou hloubku, co tě táhlo obhlédnout místa, kde jsou dávno smyté krvavé stopy po rozedřených kolenou. Je toho tolik, co člověk neví, nepozná ...
Máš talent na psaní , ta rozmanitost, zábavné vsuvky ... tohle mi dlouho chybělo ... těšila jsem se a stálo to za TO . Děkuji .
Díky moc, Griso. Od tvého posledního filosofického cestopisu s Oswaldem jsem se těšil na další a už to pomalu začínalo vypadat, že se nedočkám...
Krásné skloubení historie a motorkaření,to vše zabalené do úžasně napsaného cestopisu.
Děkuji. Zážitek bylo jen samotné čtení. Pokud bych někdy chtěl popsat slepci tmavě modrou barvu, přečíst mu tento článek by byla možnost.
Skvěle, opravdu skvěle napsáno Jen škoda těch nakloněných fotek, jinak by byly také skvělé
Děkuji za milé komentáře, potěší mě každý, kdo vydrží číst až do konce :)
Ta Česká filharmonie byla opravdu v plné palbě a Rudolfinum letos na jaře nacpané až po střechu. Nikdy mi nepřišlo na mysl, že by to mohlo být jinak a větou: "kdy účinkujících je jen o trochu méně než diváků" jsem chtě vyjádřit tu pnou palbu filharmonie a ne prázdné Rudolfinum, tímto se omlouvám za nejasnou formulaci a děkuji "djd", za jeho poznámku.
Už večer po tom koncertu, když jsem si doplňoval vědomosti o Stabat Mater, jsem věděl, že musím jet do Todi. Zdálo se mi nespravedlivé, jak málo informací existuje o někom, jako Jacapone a když už se nějaká informace najde, církevně-historická korektnost je rychle zařadí mezi domněnky. Tak vznikl tento příběh, doslova z útržků informací a možná je i skutečný.
Příteli? Nejspíš se nikdy nepotkáme, takže neuvidíš moje čelo, který jsem si právě rozflákal o plovoucí podlahu v hlubokým díku za Tvůj článek. Nic lepšího už si tady nepřečtu.
Děkuju, děkuju, děkuju!
Hluboce smekám (jsa pohanem). Vytvořil jsi dokonalé literární dílo tisíce metrů převyšující pouhé cestopisy, přečetl jsem jedním dechem.
Taky nejsem věřící, ale četlo se to moc dobře. Super.
Asi budu opakovat reakce některých, ale pro mne velice nezvyklý, emocemi prodchnutý cestopis. Jen tak dál.
Děkuji za pohlazení po duši. Když jsem to ráno začal číst, tak jsem stihl jen kousek před odchodem do práce. Už jenom to mi stačilo, abych se usmíval a těšil se na zbytek. Velká krása, jak cesta, tak vyjádření.
Moc krásný cestopis, plný symboliky a opravdových emočních prožitků. Poznámku mám jen k té Stabat Mater. Nevím na jakém jste byl koncertě, ale pokud hraje ČF v Rudolfinu Dvořákovu Stabat Mater v plné palbě, tak sál je narvaný k prasknutí. Například letos před Velikonocemi. A po pravdě, nevzpomínám si, že by to bylo kdy jinak. A věřte, že fakt vím, o čem mluvím . Zdravím, d.j.d.
Nádherne napísané, doteraz som nevedel, že takýto druh spojenia medzi motorkárom a umením(asi som to nenazval správne) existuje. Klobúk dole, blahoželám a ticho závidím.
A ja,jako max prerostly a vecny pubertak radci preskocim,co nechapu,a napisu jen Zajimavy cteni,do ktereho asik nikdy nebudu videt...
Pri delsi jizde radci posloucham rokenrol,nebo motor,Dvorak a nabozensky cile me nejak neberou.Ale kazdy ma to svoje
Mě, jako zapřisáhlému ateistovi, se to moc líbilo, stejně jako předchozí cestopis. To by se mi líbilo.
Výlet to mohl být pěkný, napsané je to taky asi dobře, ale pro mne, zapřisáhlého, praktikujícího, ortodoxního ateistu s odporem k náboženským demagogiím to byla VIA DOLOROSA a jelikož se na rozdíl od věřících nevyžívám v bolesti a utrpení, vzdal jsem to asi u čtvrtého zastavení.
Opravdu krásné počtení
Velmi povedené a i poučné. Děkuji.
Moc krásně napsáno...četl jsem jedním dechem od začátku až do konce.
Nádhera. Cestování na motorce je o pocitech a prožitcích. Navíc moc hezky napsané, jsem vždy potěšen, když čtu literární dílo a ne souhrn SMSek.