Okruh Maďarskem

7.DEN-Neděle 10.8.

Budíček 9:30
Zase se mi nechce vstávat. Dotahuji šrouby na nosičích kufrů a při tom mi padá sedačka - AUúúíí. Ze zásob krmí Peti našeho nočního nocležníka, jeho tři sourozence a maminku. Loučíme se s krajem plným ptactva a komárů. Debrecen – stavím u dalších motorek před značkou „zákaz vjezdu“. Fotíme, točíme, ťapeme po široké ulici centra. Zastavujeme v jedné z kaváren a dopřáváme si příjemně línou nedělní náladu města. No nic, musíme dál… Téglás – oběd u milého pána. Nyíregyháza – procházka centrem, sedáme v tzv. „Bráně mileneckých zámků“ (milenci zde dají na mříž společný zámek a každý z nich si nechá jeden klíč).
Průvodce říká, že kousek severně je skanzen… Sóstó – klučina u brány parku na nás mává, abychom si zaparkovali do areálu. Výklad u vchodu je ve Slovenštině, platíme 1200ft a jdeme do vnitř. Motáme se po statcích, chalupách, hřbitově… Stavení jsou tady rozestavěna, jako bychom byli v nějaké staré vesnici. Po příjemné procházce historií se vracíme k východu a „kecáme“ (i píšeme) s mladým Maďarem u brány.
Opouštíme Sóstó a přes Nyiregyházu se snažíme trefit na silnici č. 4. Po krátké motanici (oni ji tam tu 4-ku, mají dvakrát) putujeme do Máriapócs s 2200 obyvateli a Velkou katedrálou. Tady se ptáme kněze na nějaký penzion. On zvedá telefon a za chvíli s námi posílá „bratra“, který jede před námi autem a naviguje. Před penzionem se s námi loučí a my zase bydlíme (6000ft). Velmi pěkný pokoj, příjemní majitelé a hodně kilometrů za zády nás přesvědčilo, že zůstáváme na dvě noci…
Hortobágy-Nyiregyháza-Sóstó-Máriapócs (153km)

8.DEN-Pondělí 11.8.

Budíček 9:00
Cestou stavíme v Nyírbátoru – dáváme si snídani v cukrárně na rušné ulici a studujeme mapu, kam že to dneska vlastně pojedeme. Začínáme zvonicí v Nyírbátoru ze 17. stol. s 350 schody a kalvinistickým kostelem s ostatky knížete Istvána Báthoryho. Sice měli zavřeno, ale když pán dostal 200ft (20 kaček), tak nám vše odemkl. Dál jsme putovali na východ do Nagyhódos. Nejvýchodnější vesnice podobná té ve skanzenu, ale domy nebyly tak nabílené… Přibržďujeme u hraničního přechodu s Ukrajinou a ve vesničce Vízimalom prohlídka zrekonstruovaného vodního mlýna a první LANGOS v Maďarsku.
Szatmárcseke hledáme starobylý hřbitov se zvláštními náhrobky tvaru lodí, který je dosud používaný a kde odpočívá autor textu Maďarské hymny. Cestou do Kisvárdy přejíždíme řeku Szamos přívozem (ručním). Kisvárda – hledáme restauraci „Amadeus“ (vyhlášenou netradičním posezením v trůnech-hmm…) apo pozdním obědě se vracíme do Máriapócs. Trochu kulečníku, piva (já), lahev vína z Tokaje (Peti) a sblížení s maďarskou skupinkou. „Pálinka a pivo“ do půl čtvrté ráno…
Máriapócs-Nyírbátor-Nagyhódos-Vízimalom-Szatmárcseke-Kisvárda-Máriapócs (291km)

9.DEN-Úterý 12.8.

Budíček!!!
Těžká rána opilcova. Zabaleno - vyrážíme směr Tokaj… Při tankování máváme našim projíždějícím, také viditelně unaveným, maďarským přátelům. V Tokaji dáváme oběd a v dálce se začínají rýsovat hory. Po projíždění stálou rovinou příjemná změna. Sárospatak – stavíme na prohlídku hradu a procházku parkem. Hollóháza – nejsevernější městečko s kdysi proslulou porcelánkou a o kousek dál Füzér Vára . Hrad Füzér - jeden z hradů, kde kdysi byli uloženy korunovační klenoty, se tyčí nad okolní krajinou jako v pohádce. V podhradí parkujeme a útokem na kopec.
Pěšina lesem, schody tesané do skály a jsme u hradní brány. Zase se může chodit všude, kouřit skoro všude, makat a hamtat na vše, vše je dovoleno a ten výhled do okolí… No prostě pohádka… S pocitem, že ten výšlap v tom vedru stál za to, se vracíme k moto. Po hezkých, ale ne vždy bezpečných serpentinách, jedeme na dnešní cíl – Boldogköváralja. Hledáme ubytování, projíždíme vesnicí až zastavujeme u domu „Zimmer Frei“. Bohužel měli plno. Klučina majitelky sedá na skútr a dělá nám lodivoda vesnicí...Při již čtvrté zastávce a stále stejné odpovědi – FULL nakonec nocujeme v Penzionu, který nám náš průvodce zrovna moc nedoporučuje. Naše zjištění - byl sice hezký, velký, ale nevaří, špatná obsluha a motorka měla spinkat venku u silnice!!! Večeříme jinde, kde jsem svým výběrem jídla zaměstnal celou hospodu. Po zaparkování zpět u penzionu a upozornění majiteli, že to občas v noci pípne, najedou buch-buch na dveře pokoje a Honda putuje do zahrady...
Máriapócs-Tokaj-Sárospatak-Hollóháza-Füzér-Boldogköváralja (231km)

10.DEN-Středa 13.8.

Budíček 10:00
Rychlé vstávání a cesta k hradu Boldokö. Velice zachovalý hrad s vězeňskými katakombami (500ft). Miskolc – město jen projíždíme. Při vjezdu do Bükko Nemzeti Park (Bukové hory) - netrefujeme silnici na Szilvásvárad a začínáme bloudit. Mapa zase vypovídá poslušnost a názvy vesnic, které na nás chrlí ukazatele, na ní prostě nejsou. Když už to vypadalo, že jsem se chytil, tak zase NE. Při dotazu na cestu nás navádí starousedlík na silničku. Ten nám dal – asi neměl rád motorkáře! Což o to, silnice byla sice asfaltová, ale tak 40 let nespravovaná. Spíš než asfalt to byl hlíno-díro-dřevo-štěrk-serpentiny lesem. Tak jsem s plně naloženým CBF-kem měl zase Off-Road vložku cca 15 km.
Konečně normální silnice a ukazatel co jsem potřeboval, tak kličkujeme dál už po silnici a dorážíme do města Lipicánů – Szilvásvárad. Procházíme se muzeem starých, ale i novodobých kočárů. Navštěvujeme stáje s těmito nádhernými zvířaty… Párad – motokáry, hurá na ně – nandavám to Peti o dvě kola. Potom úžasné, rychlé zatáčky do vrchu i se speciální info-cedulí pro řidiče. Pozor na rychlé motorky! Na vrcholu sice nebyl pohár vítězům, ale nádherný pohled do údolí… Eger – ve městě navštěvujeme muzeum astronomie v budově bývalého biskupského paláce. Prohlídka historie audio-video techniky, místnosti fyzikálních jevů a hvězdopravců. Výhled z výšky na město a zvláštnost – egerský periskop. Salgótarján – betonové hornické město, žádná významná historická památka, v nedávné minulosti celé vyhořelo do základu, ale… Havířské muzeum s kdysi funkční štolou… Jdeme se ubytovat do kempu. Brrr… Hrůza… Průvodce se netrefuje do kvality, ale bydlíme (1200ft).
Boldogköváralja- Bükko Nemzeti Park-Szilvásvárad-Eger-Salgótarján (268km)

11.DEN-Čtvrtek 14.8.

Budíček 5:00(déšť), 8:00
Vstáváme brzo, abychom byli co nejdříve v „čudu“. Bányamúzeum (muzeum) - venku stojí staré důlní mašiny, uvnitř prohlídka dobových uniforem, nástrojů, fotografií, map atd. Po chvíli čekání fasujeme helmy a vstupujeme do útrob země. Provádí nás milý starý pán – dříve určitě havíř. Výklad se snaží přiblížit německo-slovensko-maďarsky. Na rozloučenou nám v pozoru zanotoval hornickou píseň a já odcházím s hodností „horník-strojník“…
Szécseny – návštěva zámku s výstavou historie lékařství, pravěk - nástroje z kostí a kůže. Požární věž, která následkem bombardování a jílového podloží byla vychýlena o 3 stupně od svislé osy. Hollokö – vesnička zahrnutá v UNESCO. Dlážděné ulice kamenem, nabílené chalupy, mnoho prodejniček se suvenýry. Možno pronajmout celý dům. Někdo si jí prý zamiluje, někdo spíš cítí komerci. Já jsem cítil víc tu komerci. V Csárdě u Astóldu oběd a po vzájemné dohodě jsme odložili naši poslední plánovanou zastávku v metropoli BUDAPEST na jindy (ta by chtěla víc dnů-tak příště)… Nabíráme kurz Slovensko, přechod v Balassagyarmatu a Maďarsko najednou necháváme za zády.
Putujeme podél hranic stále na západ. Přes Šahy-Levici-Nitru-Hlohovec po D1 do Čachtic. Byli jsme zde loni a moc se nám líbilo stanování přímo pod „okny“ Čachtické paní, tak jsme si to chtěli zopakovat. Jaké nás ale čekalo překvapení, když jsme již za tmy narazili na val a za ním cedule zákaz snad všeho. NÁRODNÁ PRÍRODNÁ REZERVÁCIA… Postavili jsme stan pod cedulí, povečeřeli a šli spát.
Salgótarján-Szécseny-Hollokö-Balassagyarmat(H/SK)-Nitra-Čachtice (361km)

12.DEN-Pátek 15.8.

Budíček 7:15
Trochu rozlámání vstáváme do o poznání studenějšího jitra. Nastrojíme naši stříbrno-černou princeznu k jejím posledním kilometrům této pouti. Objíždíme Čachtice z druhé strany a v oparu ranního slunce mizí v dáli. Hranici do ČR projíždíme právě rozebíraným přechodem nad Myjavou a jsme v Čechách. Před Veselím nad Moravou nás telefonující řidič málem sestřelil na rovném úseku silnice, kde kromě jeho a nás nikdo nejel. Tak mi připomněl – UŽ JSEM ZASE DOMA… Slavkov u Brna-Brno-Rozhraní (oběd)-Svitavy-Litomyšl (káva)-před Hradcem Králové nás zastihl déšť, že jsme nandali pláštěnky a ten nám dělal společnost až do Liberce.
Čachtice-(SK/ČR)- Brno-Svitavy-HradecKrálové-Liberec (386km)

Celkem najeto: 3.429 km
Celkem náklady: cca 20.000,- Kč

Naše poznatky:

• Všudypřítomní komáři!!!
• Ohleduplnější řidiči.
• Menší provoz.
• Horší silnice a ne moc dobré značení.
• Ubytování podobné jako u nás.
• Jídlo podobné jako u nás.
• Příjemní a srdeční lidé.
• O něco levněji.
• Malá znalost a nechuť k cizím jazykům.
• Skútry bez SPZ…