Maroko 2010, expedice vnitřního hlasu

Tak jsem se konečně odhodlal, k tomu, napsat o něčem, co jsem zažil. Pojďme se tedy vrátit na konec března roku 2010. Potřeboval jsem vypadnout a můj vnitřní hlas volal po dálavách přímo exotických. No jo, ale kde to vlastně je? Silně jsem zvažoval pouť do Jeruzaléma, ale musím uznat, že na sólo expedici přes Ukrajinu, Rusko, Gruzii, Arménii, Turecko a Sýrii jsem neměl ani dost peněz, ani dost času. Vzhledem k situaci, jsem mohl obětovat jen 25 dnů. Do Maroka jsem chtěl již před několika lety, kdy jsem chtěl zacílit na nejvyšší horu pohoří Vysokého Atlasu – Djebel Toubkal 4 167m.n.m. Když stojíte na nějaké evropské hoře, vidíte tu krásu zelených a bílých kopců, ledovců. Když člověk stojí tam nahoře, vnímá, jak je vysoký a úspěšný, ale zároveň vnímá tu neúprosnou malost své fyzické schrány. Taky cítí svobodu společně s pokorou. A právě tato směsice je tolik euforická… Najednou se člověk zamyslí a řekne: „Kde jsou kaktusy, písečné duny, škorpioni, pestrobarevné vulkanické vyvřeliny, řeky bez vody, které se vlévají do pouští a planin“.
Kdeže je možno najít kombinaci exotiky a velehor, kaktusu a ledovce? Jistě víte, kam mířím a nemusím dále vysvětlovat, jak se to stalo, že jsem se o šest týdnů později ocitl právě na takovém místě. Rád bych se tedy s vámi podělil o své zážitky z kraje nevšedního, přesto ale dosti zprofanovaného některými z nás, Evropany.
Těch šest týdnů přípravy byla asi ta nejkratší možná doba pro přípravu expedice. V zásadě je dobré si metodicky přípravu rozdělit na dvě části: 1. Itinerář – harmonogram a trasování, 2. Materiál – technika a věci na přežití.
Pokud pojedete sami, určitě nepodceňte ani bod jedna, ani bod druhý. Jen uvedu, že při hloubkové kontrole motorky jsem objevil prasklý rám pod stupačkou, vymačkaný O-kroužek u vodní pumpy, prasklou segerovku spojkového válce, stržený závit levého padáku a opotřebované spojkové (lamelové) plechy. A nevěřili byste, že všechny tyto komponenty jsem tam docela potřeboval. Doporučuji navštívit specialistu, poradit se a sdělit mu, že za 3000km a ještě potom jednou 3000 km se nesmí nic pokazit. KTM má v Maroku jen jeden „autorizovaný“ servis, a to v Casablance u Atlantiku…

Úvodem ještě něco o Marockém království. Maročanů je téměř tři krát víc než nás Čechů, z toho 15 miliónů lidiček je mladších dvaceti let. Rozlohou je království asi šestkrát větší než Čechy a Morava dohromady. Maroko je mírumilovná muslimská země, od roku 1956 na Francii a Španělsku nezávislá. Kraluje zde Muhammed VI., syn krále Hassana II., který měl jednu zálibu. Miloval nadzvukové stroje, a tak jich, aby mohl stylově cestovat, několik zakoupil. Nechal po celé zemi vystavět letiště, aby měl kam při veledůležitých návštěvách přistávat… Pro vstup do země a aktuální vízový styk použijte raději web ambasády. Předem upozorňuji na podivnou celní byrokracii při vstupu do Maroka s platným průvodním dokumentem, nesoucím název Declaration D’Admission Temporaire de Moyens de Transport, který obsahuje 7 úřednických podpisů… Úředním jazykem je francouzština,anglicky Vám budou rozumět pouze mladší ročníky a policajti. Na závěr úvodu ta nejdůležitější informace:  zdravte viditelně policejní kontroly, mají to rádi. Pokud před Vámi kličkuje nějaký ustrašený Marokánec obvyklou rychlostí nepřesahující 38km/den, zastaví jej, aby vám nepřekážel v rozletu. Maroko je policejní stát a naši policajti těm marockým nesahají ani po kotníky, JEĎTE TAM A POZDRAVTE JE.