Na Fjordy a zpět přes 5 zemí

Den 11.

6. srpna (úterý) Kristiansand – Kodaň

Trajekt – Kristiansand – Hirtshals

Počasí: polojasno

Najeto: 505 km

Vstáváme ve 4:30. V rychlosti nahazujeme vše na moto a v 5:20 vyrážíme. Ráno lehce poprchává, ale na nepromoky to není. V 5:40 jsme už odbaveni a kolem 6 hodiny vjíždíme na trajekt a kurtujeme mašiny. Lukáš je rád, že nemusí tentokrát přikurtovávat moto k Destě. Cesta trvá 2 hodiny a 15 minut. Na trajektu potkáváme další Čechy, kteří nám vyprávějí o svém zážitku na trajektu směrem do Norska den po nás. Moře bylo tak rozbouřené, že snad každý zvracel a ve free shopu vypadávalo zboží z regálu. V 9:00 hod jsme v Hirtshalsu.

Máme před sebou cca 500 km. Takže nasedáme a frčíme po silnici E39 směr Aalborg, dále po silnici E45 a pak po silnici E20 směr město Odense. Dostáváme se na ostrov Fyn, který je spojen s ostrovem Sjaelandem. Most je rozdělen na západní a východní. Celá jeho délka je 18 km. Je zpoplatněn a motocykl se dvěma osobami stojí 18 EUR.

Po cestě děláme každých 100 km delší pauzu. Nějak nespěcháme a do Kodaně k našemu ubytování se dostáváme v 19:00.

Ubytování v Kodani

Velmi vstřícně nám ukazuje svůj dům a naše pokoje. Dům je opravdu krásný a čistý. Pracuje z domu jako IT, takže ho bohužel vůbec nevidíme. Jdeme do obchodu si nakoupit. Velice nás těší dánská cena potravin, hlavně piva :0). Taky se nemusíme bát, že by nám někdo alkohol po osmé večerní vzal z pásu. Zůstáváme zde 2 noci, protože si chceme prohlédnou Kodaň a její proslulý přístav a „svobodné město“ Christianii. Jak už jsem uvedl, kdysi jsem v Kodani pracoval, takže vím, že obě dvě místa stojí opravdu za to navštívit.

Později k večeru se z práce vrací majitelka a na chvíli si k nám sedá na terasu vedle domu. Dozvídáme se, že je původem Rumunka a do Dánská se přestěhovala za prací. Nabízíme ji naší poctivou domácí slivovici. Říkáme ji, z čeho to je a jak se to jmenuje, nestihneme ještě ani dokončit větu, když řekne…. ááááá páljenka! Neostýchá se a hodí to do sebe jak nic. Ještě chvíli posedíme, popíjíme Tuborg a slivovici a pak odcházíme do postele. Zítra máme na celý den naplánovanou Kodaň a Christianii.

Den 12.

7. srpna (středa) Kodaň – výlet do centra města

Počasí: jasno, polojasno

Najeto: 0 km

Do Kodaně vyjíždíme dopoledne. Autobusová zastávka je nedaleko a odjezdy čekujeme na webu. Prakticky bez problému se dostáváme do centra Kodaně zhruba za hodinu (bus+metro). Jako první míříme navštívit známou „Malou mořskou vílu“. Díky tomu, že je středa, není turistů příliš mnoho, přesto je jich na náš vkus dost. Samozřejmě nechybí početná skupinka asi neslyšících (díky tomu, jak jsou hluční) Asiatů. Pár fotek a pryč. Podél pobřeží přicházíme k dánskému královskému paláci Amalienborg, což je sídlo dánských králů.

Nakonec jme došli až k Nyhavnu. Dle mého to nejkrásnější, co lze v Kodani vidět. Nyhavn neboli New Harbor je nábřeží a zábavní čtvrť ze 17. století. Nábřeží je lemováno pestrobarevnými měšťanskými domy a bary, kavárnami a restauracemi ze 17. a počátku  18. století. Kanál obsahuje mnoho historických dřevěných lodí. Pro turisty tu není vůbec levně, ale dát si drink v jedné z mnoha restaurací či kaváren a nasát pravou dánskou atmosféru stojí za to. Zde je možné si objednat vyhlídkovou loďku s doprovodem, která s vámi udělá takové kolečko kolem přístavu a přiblíží vám dánskou historii a kulturu. Určitě stojí za to si udělat pár fotek.

Z přístavu míříme rovnou do tzv. „Svobodného městečka“ Christiánie, které je cca 20 min pěšky. A pokud někdo chce zažít opravdu něco vzrušujícího, doporučuji ho navštívit. Je to polonezávislá anarchistická komuna ležící na území Dánska. Prohlásila se autonomní oblastí 26. září 1971 a nachází se ve čtvrti Christianshavn v dánském hlavním městě Kodani. Má asi 900 obyvatel.

Christiánie se pokládá za samostatný mikronárod, který není součástí EU. Používá vlastní měnu løn. Hlavním zdrojem příjmů pro Christiánii je vybírání vstupného od turistů, pořádání koncertů, prodej ekologicky pěstované zeleniny a výrobků uměleckých řemesel. Christiánie
má také zaměstnance dozírající na pořádek, kteří mají mimo jiné právo na kuřáckou přestávku každou čtvrthodinu.

Na tomto místě je možné najít „volně“ prodejnou Marihuanu a Hašiš. Říkám volně, protože toto slovo je zde do jisté míry pravda. Několik desítek stolečků a místeček z několika kilogramy Marihuany zde není problém najít. Dánsko se takhle podobně jako Holandsko snaží vyrovnat s užíváním tvrdých drog. Jsou zde butiky a obchůdky s dobovou ale i Marihuanovou tématikou. Od triček, přes mikiny až po sklíčka a zapalovače s Bobem Marleyem a „trávou“, to vše tady můžete koupit. Už při vstupu vás vítá veliký nápis.

Není problém si koupit prakticky cokoliv. A také není problém v obchůdcích platit kartou. Při průchodu vás vítají barevně pomalované domy různými barvami a garafitami. Důležitá je dopravní značka, na které je zobrazen zákáz stání a v něm fotoaparát. Toto pravidlo se tady ctí a opravdu čekejte problémy, pokud hodláte vytáhnout foťák nebo mobil. Opravdu nikdo zde nechce být focen s kilogramy Marihuany apod. Nicméně, pokud přicházíte v míru, tak jako tisíce dalších, si na chvíli odpočinout a omrknout zdejší kulturu, či si dát jointa, jste na správném místě. Příjemný chlapík vám udělá rád přednášku a nabídne jakkékoliv zboží od levnějšího až po velmi kvalitní a tím i dražší. Na tomto místě lze spatřit lidi z různých kultur a tříd. Turisty, managery, hypíky, ale i matky s kočárky. Christiánie má své pivo „Christiania“ a není vůbec špatné. Dostanete ho tady kdekoliv. My šli již do mě známe hodpůdky (říkám tomu Špeluňka = opravdová knajpa), kterou jsem navštívil při mém dřívejším pobytu. A ejhle, ještě pořád stojí. Usmívím se, protože vím přesně co nastane. Přicházíme blíž a Jája už začíná mít obavy, abychom vyšli živí. Ano, přesně. Lidé z nižší třídy, bezdomovci, ale i obyčejní lidé, dřevěné stavení, nepříjemně vypadájicí chlap za barem. Niajk příjemně to zde nevoní. Objednávám 2x pivo Christiania na zkoušku pro Lukáše. Holky vypadají vyděšeně, ale zvládají to. Vycházíme živí a zdraví. Přesto, že to vypadá nebezpečně, nemusíte se bát. Lidi zde jsou milí a jde jim jen o jedno: dát si v klidu svého jointa a pár piv. Jdeme kousek dál a sedáváme si na kopeček mezi ostatní, popíjíme a sledujeme turistický ruch. Po cestě zpět si procházíme náměstím v Kodani a jedeme domů. Večer se již balíme a připravujeme na ráno. Potřebujeme stihnout trajekt z Trelleborgu do Sassnitzu v 7:45.

Den 13.

8. srpna (čtvrtek) Kodaň – Zaborowiec (Polsko)

Trajekt: Trelleborg – Sassnitz  1 100 Kč

Počasí: jasno

Najeto: 563 km

Ráno lezeme z postele už ve 4:30. Potřebujeme vyjet nejpozději v 5:35, což se nám daří. Bereme to obchvatem kolem Kodaně po silnici E20 směr Oresundský most. Počasí zase vyšlo a „Oskar“ už svítí.

Most je druhým největším pevným mostem na světě. Délka je 16 km a tvoří ho (z dánské strany) 430 m dlouhý uměle vytvořený poloostrov, tunel měřící přes 3,5 km a vedoucí 10 m pod vodou, 4 km dlouhý umělý ostrov a 7 845 m dlouhý most. Jeho hlavní část s mezerou pro lodě je zavěšená na dvou 204 m vysokých pylonech. Most je dvoupatrový. Horní patro slouží automobilové dopravě, ve spodním patře jezdí vlaky rychlostí až 130 km/hod. Za přejezd zaplatíte éčkama i dásnkýma. Lze platit i kartou a za jednu motorku zaplatíte 230 DKK, v přepočtu cca 817 Kč.

Nikde nikdo, cesta v perfektním stavu. Vše stíháme na čas a v 6:45 jsme u odbavení. O 20 minut později už kurtujeme mašiny. Cesta trajektem byla pohodová a trvala 4:15. Po cestě jsme
už vzpomínali, co jsme prožili a malinko smutnější, že nám to tak rychle uteklo, se ale těšili domů.

Ubytování jsme si zajistili co nejblíže k ČR v Polsku v obci Zaborowiec, kde jsme přijeli až kolem sedmé večer. Na to, že jsme už v Polsku, nám hned za hranicemi připomněli typické polské cesty a ještě ten den jsme do pár krásných (asi na nás přichystaných) děr vletěli. Celý den jsme vyjma trajektu strávili v sedle. Při jednom tankování v Polsku Lukášovi chcípla baterka. Ještě, že až tady. Sice jsme měli kabely, ale borec s autem za námi neváhal a rád nám pomohl. Po cestě nám ještě ukázal obchod, který jsme hledali a už zvyklí utrácet nehorázné sumy v Norsku za pivo, jsme koupili pár českých za směšné peníze. Tak nějak to bylo i s cenou ubytování, za dvě osoby 350 Kč za noc. Večer už došlo na vzpomínky a zážitky. Zítra nás čeká poslední den cesty.

Den 14.

9. srpna (pátek) Zaborowiec – Ostrava

Počasí: jasno, polojasno

Najeto: 380 km

Dáváme si poslední snídani, balíme a vyrážíme. Jedeme již téměř jen po dálnici, po cestě naštěstí nedochází k ničemu mimořádnému. S Lukášem a Verčou se oddělujeme po cca 100 km. Není kam hnát. a tak si poslední kilometry užíváme. Domů do Ostravy přijíždíme v 16:00 a tím končí naše norské dobrodružství :o)

Závěrem:

Během naší dovolené jsme ujeli celkem cca 4 300 km (včetně popojíždění a cesty z Ostravy na Rozkoš odkud jsme vyjížděli) bez nehody a poruchy. Také jsme pravděpodobně měli ohromné štěstí na počasí. Pršelo nám lehce po cestě jen jednou a krátce. Nikdo nás během cesty nestavěl a nekontroloval. Obzvláště v Norsku jsem měl obavy, že se někomu nebude líbit zvuk našich výfuků, ale jak jsem uvedl, na policii jsme vůbec nenarazili. Děkuji našim drahým polovičkám za výdrž a toleranci jejich pozadí na ne příliš příjemných sedadel. Zkušenosti s Airbnb mohu jen chválit. Neměli jsme sebemenší problém
a právě naopak, díky hostitelům získáte cenné informace, poznáte se více osobněji. Norsko je krásná země plná příjemných a laskavých lidí, kteří vám vždy pomohou a neodmítnou. Naše zkušenosti to jen potvrdily. V Norsku se nekrade a tento pocit je k nezaplacení. Jsou vychovaní, a proto opravdu nemusíte mít strach nechat cokoliv na motorce, když si odskočíte do obchodu. Pokud máte rádi přírodu, hory, průzračné Fjordy, pak vřele doporučuji tuto zemi navštívit. Jediné negativum je vyšší životní úroveň a tím i dražší potraviny, ubytování apod. Ale i tady se dá nakoupit v některých obchodech levněji a ušetřit pár kaček, tak jako načepovat levnější benzín. Za zmínění stojí ještě i ceny benzínu, jak jsme zmiňovali již výše, večer, a hlavně pak v neděli, bývá benzín nejlevnější. Ceny benzínu se mění z minuty na minutu, jednou jsme po cestě zahlédli úplně nejlevnější benzín za celou dobu strávenou v Norsku, litr za cca 14,15 NOK, než jsme ale stihli dojet ke stojanu, slézt z motorky a začít tankovat, cena byla najednou 17,75 NOK, tedy o 3,50 NOK více, tohle jsme tedy fakt nečekali :o) Nejdražší jsou asi mléčné výrobky a sýry, vše je ale velmi kvalitní a za tu cenu to stálo.

Pro srovnání uvádíme ještě pár informaci o cenách:

V přepočtu na naši měnu a zaokrouhleně:

Benzín: 40–60 Kč
Sójové mléko: 54 Kč
Mléko: 46 Kč
Pivo Plzeň: 113 Kč
Pivo Tuborg 0,5l: 80 Kč
Maliny 300 g: 67 Kč
Chléb: 86 Kč
Čokoládové sušenky 183 g: 94 Kč
Plátkový sýr 150 g: 67 Kč
Šunka 100 g: 70 Kč
Čokoládové müsli: 78 Kč
Energetická tyčinka 45 g: 88 Kč
Banány 1 kg: 70 Kč
Čokoládový croissant: 43 Kč

Shrnutí:

Cesta trvala krásných 14 dní

Najeto celkem 4 300 km

Cena ubytování pro 2 osoby/13 nocí: 14 824 Kč

Trajekty 1x moto a 2x osoby: Dánsko-Norsko-Dánsko: 4 650 Kč

                                                Švédsko-Německo: 1 133 Kč

                                                Ostatní trajekty v Norsku: 1 307 Kč

Mosty:  

Storebaeld most          461 Kč

Oresund most             818 Kč

Dálnice: 50 Kč (jen jeden úsek v Polsku)

Benzín: natankováno cca 250 litrů za cca 10 000 Kč

Parkoviště Trolltunga: 1 335 Kč

                  Preikestolen: 267 Kč

Jídlo: Samozřejmě je možné se stravovat mnohem levněji. Nějaké zásoby jsme si sice vezli a snažili jsme se nijak zvláště neutrácet. Na druhé straně jsme chtěli vyzkoušet jejich sýry, dát si i pořádný „mořský“ oběd, norské pivo apod.

Jídlo jsme na 2 osoby tedy spočítali přibližně na 20 000 Kč

Celkové výdaje: 55 000 Kč

Mapa naší cesty

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE