Na skok do Alp
Text: bisop | Zveřejněno: 21.4.2011 | Zobrazeno: 33 240x
Plán cesty byl následující: toulat se po Alpách maximálně 3 dny, protože více nám nedovolovala předpověď počasí. Nakonec to dopadlo lépe. Popis cesty bude stručný. Balení bylo jednoduché a rychlé, i tak motorka byla naložená skoro stejně jako na Elbu či na Korsiku.
Kapitoly článku
1. den
Plánovaný výjezd 8.8. 2010 v 6 hodin nám déšť posunul na 9 hodinu, ale pak už bylo celkem pěkně Cesta vedla standardně na Chrudim, Humpolec, České Budějovice, Linz, Gmunden a cíl na břehu jezera Traunsee. V tomto krásném okolí jsme zavzpomínali na výlet do Alp v roce 2006.Po ukempování na břehu jezera následoval výlet k nedalekým vodopádům Rindbach - výšlap 2 hodiny, návštěva Oldtimer muzea, horské jezero Langbathsee a projetí vysoko umístěné silnice okolo jezera. Večer procházka kolem jezera až do města Gmunden, kde jsme povečeřeli. 
2. den
Vstáváme do deštivého rána, ale za hodinku je zase nádherně. Jedem směrem do hor. Beru hned první Alpenstrase a stoupáme do horského střediska Tauplitzalm. Krásná horská cesta a zatáčky. Dále pokračujeme v cestě směr Solkpass. Zastavujeme u historické přehrady Solk, odtud to je už pár zatáček na Solkpass 1790 m.n.m.. Po sjezdu z průsmyku se chytám cedule vodopády. Po 10 km jsme u menších vodopádů, kde si chvilku odpočineme. 
Po odpočinku míříme na dnešní cíl - přehrada Malta. Nacházím silnici značenou jako MaltaHochalmstrasse po které se jistě dostaneme na onu přehradu. Míjíme Porsche Automuseum a před námi je už jen stoupání do hor. Po cestě je spousta tunelů (pozor na vodu uvnitř tunelu) a menších vodopádů. Konečně jsme se dočkali. Nádherný pohled na obrovskou přehradu ve skalní rozsedlině uchvátí snad každého. Po úspěšném zaparkování vyrážíme zkoumat přehradu. Děláme spoustu fotek a procházíme okolí, kde potkáváme kupodivu spoustu Čechů. Po dvou hodinách chození balíme a jedem dál. 
Po zamotání se ve sjezdech na dálnici a v mapě rušíme další menší zastávky a míříme hned k paní Embacher, což je docela flák cesty a hlavně už celkem dost hodin. Jedem tedy na Taurenský tunel, který měl jeden tubus zavřený a doprava byla svedena do jednoho tubusu, kde neběžel ani jeden ventilátor. Celých 5 km jsme jeli v hrozném kouři, smradu a velké teplotě. Když už to začínalo být opravdu špatné, vidím konec tunelu. Nasazuji svižné tempo a k večeři jsme u Embacheru. Po přivítáni jdeme na pokoj se umýt a najíst. Po krátké procházce a pivku zcela vyčerpání uleháme ke spánku. Trasa: Tauplitzalmstrase, Solkpass, Maltastrase + přehrada, Embacher.
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?