Motodovolená s bratránkem 2023

Druhý den začíná lehkým deštíkem, který však do našeho odjezdu z Heiligenblutu ustane a světe div se, v těchto končinách sakra rychle osychají vozovky, takže rozjezd, spíš, sjezd z hor, má svoje grády, neboť se nemusíme krotit a dbát až takové opatrnosti, samozřejmě vše dle pravidel sil. provozu :-) . Co musím vyzdvihnout je fakt, že na silnici potkáváme minimum vozidel, o to víc je jízda příjemná, žádné zdržování, předjíždění, prostě super. Pravděpodobný důvod je posezónní čas, dále čas ranního ptáčete, co dál doskáče a možná jako třetí důvod je moje až melancholické vnímání reality :-) :-) . 

Příjezd do Kötschachu není ničím zase tak zajímavým, co by stálo za popěvek v tomhletom režimu cestopisu, avšak následná cesta přes hraniční přechod směr Tolmezzo (ITA), to je jiná kávička. Cesta klikatící se tak, že musím nejednou řadit za 1, to je bomba, bomba, bomba. V zrcátku sleduji bratránka, jak se s tím taky pere a při zástavce u cedule s nápisem Italia vidím na jeho tváři spokojenost. Jo, to se musí libit všem, co mají mašiny a chtějí cestovat. Pár fotek okolí, pár vět prohozených, pár rychle snězených soust, poslední mrknutí na stěnu hory, kde se trápí dva horolezci na lanech a jedeme zase bomby...sakra, tenhle příměr někdo už říkal...hm...nevím, asi nezajimavý člověk, jinak bych si to-ho musel přece pamatovat :-) . Zajímavé je, že na fotce ti dva horolezci nejsou... divný...Italské serpentinky jsou trošku jiné, úzké, na jedné straně stěna, na té druhé propast :-) ..za mě lepší.

V plánu nastala drobná chybička a místo následných, určitě hezkých, dalších italských serpentin, jsme z ničeho nic u mýtné brány( Udine) a najíždíme na dálnici, směr je jasný, Lignano Sabiadoro. Opětovná klasika jako cesta z Mikulova do Salzburgu, strnulý posed, sledování rychlosti a množství paliva. S tím rozdílem, že se nyní jedná o pár km...tak asi 100-120...

Liganano Sabiadoro, to se nám líbí, sice nás přivítalo deštěm, ale nevadí...za chvilku je fajn a paní recepční v ubytku přímo u pláže taky ..chachacha..domluva nulová, pomáhá telefonní spojení s manželkou a nastává verze komunikace s tlumočníkem :-) .  Zvládli jsme to. ...sakra, to heslo taky znám..,někde jsem to taky slyšel.., hmm, asi  zase můj blud, anebo to musel říct další, bezvýznamný člověk.., nevím, nepamatuji si, neřeším. Procházka po známých místech, nákupy, večeře, koupání, dělání si legrace, vše v souladu s věkem 50-tníků, s duší puberťáků. Důležitý, že se bavíme a baví nás to. Abych nezapomněl, u pláže v baru, číšník, kámoš, frajer, věk jako my, takže frajer, známe se, pokec sice opět nula, nabíhá verze tlumočník, nyní však přes Whatsupp a...sakra, vše vyžvaní manželce o tom, co si objednávám, jaký alkohol, kafe..samože americano.., no, dal jsem mu dýško, ale ..., ale jo, je frajer, má děti, rodinu  a maká.  A to se mně líbí. Když si v tomhle směru vzpomenu na vesnici, kde bydlím, kdo tam vlastně doopravdy pracuje..tak popravdě, moc jich není. Pánové s flaškama piva v rukách postávající na návsi .. :-) ...aale, čert to vem. Bude zase líp, říká se.

Motorky zaparkované u penzionu, pokoj  bez okna, s balkonem, cena kolem 2 tis. za dva, se snídaní, dobré to je. Pro dva chlapy, dobré. Dnešní den najeto 250 km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE