Akumulátor

Příklady některých akumulátorů a příslušenství:

Klasický akumulátor s elektrolytem, kde se doplňuje a kontroluje jeho hladina. Dnes se používají hlavně do starších typů motocyklů, jako je např. Jawa aj. Jsou poměrně levné, ale bohužel náročnější na údržbu, je zde i větší riziko možnosti potřísnění elektrolytem při manipulaci. Tento akumulátor by měl být v motocyklu stále ve vzpřímené poloze. Co se týče jednotlivých označení např. Yuasa-standard, lepší je asi Yuasa – Yumicron (antisulfační úprava)-delší životnost, vyšší startovací proud. K prodejci přichází v tzv. suchém stavu. Vnitřek je před použitím dodáván kvůli životnosti od výrobce vakuován a zalívá se až u obchodníka předem připraveným elektrolytem. U běžných typů zpravidla tak do 1l elektrolytu. Lze jej bez problémů dobíjet nabíječkou všech typů. Druhou kategorií jsou akumulátory tzv. rounové (lidově řečeno gelové), dnes asi nejvíce rozšířené ve všech druzích motocyklů v bazarech a zřejmě i v motocyklech nových, vyjma nejnovějších typů. V podstatě se jedná o akumulátor bezúdržbový, který se nalívá pouze při uvedení do provozu elektrolytem přímo namíchaným a dodávaným od výrobce.
Po zalití se uzavře a další údržba, co se elektrolytu týče, není již za provozu nutná. Jak je patrné nejedná se tedy o akumulátor gelový, ale o akumulátor s elektrolytem. Jediný rozdíl je, že uvnitř je ještě mezi olověnými pláty “rouno“ (tkanina), která se zalívá připraveným elektrolytem. Vzhledem k tomu, že je akumulátor téměř neprodyšně uzavřen, lze jej i v motocyklu do jisté míry naklopit, či provádět nejrůznější manipulaci bez většího rizika potřísnění.Tento akumulátor by se měl dobíjet již pouze tzv. impulsní nabíječkou s elektronickou regulací, která si ohlídá jak nabíjecí proud, tak napětí v každém stádiu dobíjecího procesu (viz. obrázky). Člověk v podstatě sleduje pouze diody. Při dobíjení takovou to nabíječkou se více než ve valné většině případů předejde tzv. nafouknutí, či dokonce “bouchnutí“, jak tomu v krajních mezích může dojít u dobíjení tohoto typu klasickou nabíječkou, která dává konstantní proud. Tyto akumulátory lze v praxi dobíjet i klasickou nabíječkou, ale je třeba přesně odhadnout dobu nabíjení a rovněž voltmetr byste měli mít po ruce. Lze také říci, že vzhledem k tomu, že je akumulátor uzavřený, je zde riziko nehody podstatně vyšší a rovněž akumulátoru samotnému takové to dobíjení příliš nesvědčí.
Třetím typem akumulátorů jsou u zn. Yuasa ty s označením SuperMF. Jedná se o nejnovější typy používané u motocyklů, které jsou již od výrobce dodávané v mokrém stavu a uvnitř mají skutečně gelovou náplň. Nutno dodat, že přes jejich kvalitu jsou i patřičně drahé a cenově se mohou pohybovat i kolem 5000 Kč za kus. V prodeji pro motocykly jsou zhruba od roku 2001. V současné době jsou osazovány do nejnovějších strojů jako je např. YamahaR1, či Honda CBR1000RR, ale jejich použití je stále širší. Takovéto akumulátory lze bez problému použít i do starších typů motocyklů.

Jeho přednosti jsou především v jeho libovolném umístění do stroje - třeba vzhůru nohama, odolnost proti vnějším vlivům a nemožnost přijít do styku s "obsahem baterie" vyjma totálního zničení, či rozbití. Jejich použití je více než široké a hojně se využívají do různých dětských samohybů, elektrických skútrů aj. Obecně lze říci, že jejich použití se k motocyklům dostalo zřejmě z průmyslového využití u zálohovacích zdrojů UPS, či nejrůznějších alarmů. Samozřejmě technologie zde musela být patřičně inovována především s ohledem na parametry požadované v motocyklech. Na všech fotografiích jsou záměrně představovány akumulátory zn. Yuasa. Není tomu ani kvůli nějaké záměrné propagaci, ale především kvůli jejich rozšíření mezi motorkáři. Je zřejmě pravdou, že co se typů variací, velikostí a hlavně osazování do nových motocyklů týče, nemá tento japonský výrobce asi konkurenci.

Co se dobíjení týče

jasnou volbou pro motorkáře je dnes impulsní nabíječkou s elektronickou regulací, kde odpadá jakákoli starost o kontrolu a správné nabití. Nabíječka si vše pohlídá a vaše jediná starost je sledování diod na přístroji. Navíc i s tímto zařízením lze nabíjet klasické akumulátory, kde je třeba kontrolovat elektrolyt. Jedinou nevýhodou je vzhledem k regulaci ze strany nabíječky delší nabíjecí čas než u klasického přístroje s konstantním proudem. Na druhou stranu životnost a výdrž je pak u takto nabitého akumulátoru zpravidla podstatně vyšší. Pokud nabíječku kupujete, liší se v ceně hlavně v závislosti na proudu, kterým dokáže přístroj nabíjet. Na trhu jsou obvykle nabíječky motocyklových akumulátorů v rozmezí 0,9 – 12A. Jejich cena by se měla v rozumné míře pohybovat někde kolem 900 – 2500 Kč.

Co se elektrolytu týče

u zalívaných akumulátorů je třeba sledovat především teplotu okolního prostředí, kde je třeba následně v závislosti sledovat jeho hustotu. I na extrémy typu obrovské teplo, či naopak mráz je třeba při delších cestách pamatovat a výrobce je vám pro takovéto případy do akumulátoru správnou hustotu elektrolytu schopen připravit. Pro bližší informace je nejlepší se poradit se svým obchodníkem. Nicméně z praxe je jasné, že týdenní či čtrnáctidenní výlet třeba v letních měsících do Řecka nebo Norska takovýto zásah asi nepotřebuje. Jedná se spíše o delší výpravy, či motocykl, který se v extrémních teplotách ať na jedné či druhé straně stupnice pohybuje dlouhou dobu. Dnes je v podstatě, co se náplně týče, třeba sledovat hlavně klasicky zalévané akumulátory, kde může dojít k vypařování, případně při neodborném zásahu k vylití elektrolytu. Složení je jasné - kyselina sírová a destilovaná voda. Destilku doléváme pokud dojde k samovolnému vypaření vždy pouze po vymezovací rysku. Při vylití doléváme namíchaný elektrolyt, který lze běžně koupit.

Rada od obchodníka Petra:

Lidé (motorkáři) často při nákupu “nového“ stroje sledují technický stav motocyklu. To je jistě dobře, ale málokdo si je již vědom, že i podle stavu akumulátoru lze poměrně snadno odhalit, jak byl třeba motocykl v uplynulé zimě skladován, či dokonce, co je prodávající zač. Často se mi zde v obchodě stává takový ten klasický případ typicky českého chování, kdy přijde člověk, že potřebuje prodat motocykl, ať mu pomůžu vybrat do něj co nejlevnější akumulátor. Je jasné, že do motocyklu lze namontovat k nastartování ledacos, ale vhodnost použití, již vzhledem ke tvaru, umístění a konečně i potřebné kapacitě k bezproblémovému fungování je potom dost diskutabilní. Proto více než doporučuji při nákupu staršího stroje sledovat mimo jiné i stav akumulátoru, jelikož cena na pořízení správného typu do Vašeho stroje nemusí být pak vždy zrovna zanedbatelná. Pokud je prodávající jen trochu soudný a není to třeba věcí domluvy, měl by být vždy plně funkční akumulátor součástí prodávaného stroje. Stejně tak jako je třeba sledovaný stav obutí, měl by dotyčný kupující kontrolovat i stav akumulátoru. To že stroj startuje, nemusí být vždy vše. Použité zdroje a literatura:
Internet: stránky výrobců, www.energyweb.cz
Literatura: Státní technická knihovna, Technická rukověť motocyklisty (B.L.Nepomuck, U.Janneck )
Obchodník: Petr Aujeský

Informace o redaktorovi

Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Lukáš Růžička - (Odebírat články autora)