Test Bultaco Brinco R – zážitek jiného druhu

Bultaco Brinco R pohledem cyklisty

Stejně jako Martin, i já jsem se na tuto možnost velice těšil, z několika důvodů, které je třeba nastínit ještě před popisem dojmů. Když jsem začínal závodit ve sjezdu na kole, byl rok 2002 a možností, kde zažít tu pravou porci legrace bylo v republice pomálu. Špindl, Boží dar, občas Krupka u Teplic, jenže kde nebyla lanovka, tam ses krom sporadického vyvážení dodávkami moc nechytal. Prostě ten sjezďák nebyl na ježdění nahoru, to je jasný. Řešili jsme to různě. Například „tlačenkou“ do kopce, co šlo, to jsi zkusil vyjet. Někteří z nás, ale já jsem tam nepatřil, měli dvě, tři kola a ty střídali dle toho, co za trénink měli v plánu. Tu XC, tu freeride, tady skoky, a o víkendu sjezd. To pro mě nebylo, měl jsem jízdu na DH kole rád, a tak jsem ho bral na všechno. Co já si jen užil do těch kopců…tolik bolesti. O 15 let později je v plném proudu segment elektrokol, a já jen čekám na chvíli, kdy někdo udělá sjezďáka s elektromotorem, který mi umožní jet nahoru po ose, dolů letět jak zvíře a bez nutnosti využívat lanovek, lítat po vlastních trailech dokud ti nedojde energie. Takže chápete, že na test jsem byl natěšenej.

Inu, den D je tu a já beru do ruky Bultaco Brinco R. První, co mě jako sjezdaře potěší, je lehkej předek tohoto kousku. USD vidlice, standardní provedení, široký klacky a poměrně měkkej chod – ano, tak to mám rád. Další co následuje, je zjištění kde má tahle věc těžiště – a tady narážíme na jednu nevýhodu. Je to těžký na zadek, a to tak, že hodně. Dobře teda, takže trochu nevyvážený rozložení hmotnosti, víc mluvící pro škatulku motorka, než kolo. O zpracování se již rozepsal Martin, takže další subjektivní dojmy přichází s nasednutím. Sedlo chce dolů, a to hned. Zkouším, kam až to půjde, bohužel uchycení sedlové trubky je poměrně krátké a na spodním konci vadí tlumič, který zajisté při chůzi zadní stavby do zdvihu drbne o zasunutou sedlovku. Tak to raději vracím zpět trochu výše. Stejně tak i maximální rozsah vytažení není dostačující, pokud bys s tím chtěl někam dojet a chtěl jsi to opravdu „odšlapat“. Tady bych asi volil teleskopickou sedlovku, je jich na trhu již mnoho a ceny jsou minoritní.

Po krátké instruktáži jdeme na to. Zkoušeli jsme Brinco v několika terénech, a musím říct, že po počátečním sladění se s tím kolem, zjišťuji hlavní věc. Tohle je svoje vlastní kategorie ježdění. Pryč s předpoklady a vysněnými nesmysly jak to vymotokrosím na kopec a dolů poletím přes ty největší skoky při neustálém plném plynu. Tak takhle ne. Tahle věc je především primárně určená na „vyjížďky“. Prostě si to sebereš, vymyslíš si pěknej trail a ten si jdeš dát. V podstatě to, co bys vyjel i na kole, krom kratičkých utahováků, kde ti zde elektromotor pomůže - to je přesně to co Brinco chce.

Velice dobře fungující vidlice i zadek (a to je tam značná váha) umožňuje i poměrně tvrdší zacházení, prodlevy při dropech stran plynu řeším potažením za řídítka – prostě víc bikově, než motorkově. I když se to někde z kopce rozdovádí, tak lze tahle věc poměrně svižně vést do stop, zatáček i zkrotit díky fakt dobře fungujícímu podvozku i brzdám. A když si člověk řekne, že ten kopec vyjede, tak ho nakonec - i když je sebeprudší - opravdu vyjede, pokud neustále drží plný plyn a do toho přidává kroutící moment nohou. Level zábavy tím letí opět o kus vzhůru. Rozhodně bych se přimluvil do nasazení většího kola dopředu. Prostupnost terénem, a celkově uklidnění trochu nervózního předku by 26tka určitě zlepšila. Vzadu stran pevnosti je třeba asi 24 zachovat, ale ten předek bych změnil, klidně i za trochu lehčí a užší přední pneumatiku. A pak si myslím, že to bude ono.

Celkově to není motorka, není to kolo, je to svoje vlastní kategorie, se svým vlastním stylem ježdění – neustále šlapat a do toho mít zapnutý tempomat třeba na 15 km/h, mi přijde nejlepší. Prostě nepřestat mít na vědomí, že máš kolo, a jedeš stylem jako na kole, nicméně že můžeš kamkoliv, kam jsi dříve nemohl, protože ti ty watty dole kdyžtak pomůžou. Závěrem za sebe bych chtěl napsat, že k nám do Ralska by se mi tohle hodně hodilo. Ne jako náhražka sjezdového kola, ani jako elektrobike pro dědky, ale jako takový pravý freeride do lesů, kdy prostě vyrazíš na svoje oblíbený traily pro kolo, s tím, že si je místo 2x dáš 10x. A o tom by to pro mě bylo - za mě tedy palec nahoru, že je možnost si něco takového koupit.

Informace o redaktorovi

Martin Hakl (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE