Peugeot Metropolis Allure: Francouzský lev vystrčil drápky
Text: Jan Rameš | Foto: Jiří Jevický | Video: Honza Zajíček , Honza Fuka | Zveřejněno: 23.10.2020 | Zobrazeno: 13 846x
A to doslova, vždyť se podívejte, jak vypadá. Design se totiž inspiroval u automobilů francouzské značky, přední LED světla denního svícení mají připomínat lví tesáky jako u Peugeotu 508, ta zadní jsou ve formě tří drápů z konceptu Peugeot Instinct. Bude nový Metropolis stejně dramatický i při jízdě?
Kapitoly článku
Peugeot Metropolis patří ke stálicím v kategorii tříkolových skútrů, přičemž již od svých počátků v roce 2013 se dělá v jediné motorizaci, s jednoválcovou čtyřstovkou. Doposud ale vypadal pořád stejně a upřímně, už to bylo dost znát, navíc to nebyl žádný extra fešák už při svém vzniku. Ne že by mu chyběla francouzská elegance, ale vypadal, že mu jedna večeře nestačí. Na podzim roku 2019 Peugeot ukázal Metropolis RS Concept, který vypadal, jako by právě vylezl z fitka, a loni v září přišla sériová podoba, která byla – vlastně úplně stejná, jako u toho konceptu. A podle mě je teď Metropolis tou nejhezčí tříkolkou na trhu. Fakt se mi líbí, a že jinak opravdu vůbec nejsem na Francouze. Možná s výjimkou Peugeotu 205 GTI, a ten není zrovna z nejnovějších…
Nahoře Metropolis RS Concept z podzimu 2019, dole sériovka představená loni v září
Co se na Metroušovi, jak mu důvěrně říkají i u importéra, tedy všechno změnilo? Na první pohled by člověk chtěl vyhrknout „přeci všechno“, ale není to tak úplně pravda. Ona totiž třeba středová část, tedy ta plochá podlaha, plošiny i madla pro spolujezdce, sedlo, to všechno je jestli ne úplně stejné, tak hodně podobné. I zadní plasty z boku mají podobné tvarování. Jenomže prdelka jako taková už je úplně jiná s těmi „drápkovými“ LED světly (když nesvítí, vypadají skoro černě) a naprosto zásadní rozdíl je v předku, který dělá tvář celého stroje. Namísto dvou vykulených až oteklých kukadel tady jsou menší LED oči s těmi pásky denního svícení a průduchy na celé čelní části odshora dolů už také nevypadají jako odvětrání školní jídelny. Dynamické tvarování pokračuje i na bocích přední části, hodně dělá kombinace lakovaných a nelakovaných plastů. Nejlépe ty změny vyzní na Metropolisu ve světle modré metalíze, ale i tahle tmavě modrá byla hezká, působila decentněji. Novinku můžete mít ještě v černé a bílé a u nás výhradně v lepší verzi Allure za 229 900 Kč.
Ani se dovozci nedivím, že neplánuje nabízet základní verzi Active, nevychází nikterak výrazně levněji, a přitom má Allure lepší výbavu v čele s přístrojovou deskou vybavenou systémem i-Connect, který vám umožní připojit si telefon. Za normálních okolností to nepovažuji za kdovíjakou výhodu, když to dokáže jenom ukázat, že mi někdo volá (zjistím, až zastavím), nebo ovládat hudbu, kterou na motorce neposlouchám. Ale i-Connect umí na přístrojovku promítat navigaci a vypadá to moc pěkně – tedy, na obrázcích od Peugeotu. Mně se bohužel nepodařilo skútr spárovat s žádným z androidích smartphonů, co máme v domácnosti, kolegovi z jiné redakce stávkoval telefon také, klukům od dovozce zase šly všechny. Je to prostě moderní elektronika a moje zkušenost je taková, že na půlce motorek mi spárování funguje a na půlce ne. Ale u Metrouše bych se hodně snažil, abych to rozchodil, protože tady mi to dává smysl.
Pardon, začal jsem vlastně trochu od konce, s tím i-Connectem. Hned to napravím: Jednou z nových fičur na novém Metropolisu je i nová přístrojová deska. U předchozího modelu nevypadala špatně, působila elegantně, dva kruhové budíky s chromovaným lemováním a přehledný LCD displej uprostřed. Ovšem novinka jasně říká, že se píše rok 2021. Dvojice analogových budíků s protisměrně běžícími ručičkami zůstává, ale tvarování je podstatně dynamičtější, a uprostřed je barevný 5“ TFT displej. Je parádně čitelný a přehledný, má zajímavě řešenou grafiku palivoměru a teploměru chladicí kapaliny po stranách a naprosto intuitivně se ovládá čudlíky z obou řídítek. Co proti předchozí generaci chybí, je hlídání tlaku v pneumatikách, ale namísto snahy výrobce ušetřit za tím hledejte spíše jednoduché vyřešení jednoho typického problému.
A ještě jeden funkční rozdíl ve výbavě u novinky najdete, a to v otevírání víka zadního úložného prostoru. To dříve zajišťovaly plynové vzpěry, zmáčkli jste čudlík nalevo pod řídítky a okolí jen s otevřenými ústy koukalo, jak se vám otevírá kufr až nahoru, jako u drahého auta. Teď zmáčknete čudlík a víko jenom odskočí a otevře se málo, jsou tu pružiny a do konečné polohy, v níž se aretuje, jej musíte zvednout ručně. Vypadá to jako krok zpátky, ale opak je pravdou – drtivá většina majitelů si totiž na Metrouše nechává namontovat topcase, na nějž je ve víku příprava, a s tím už ty plynové vzpěry mívaly problémy a po čase ochabovaly. Co zůstává naprosto stejné, je nabídka úložných prostor – vedle výše zmíněného zadního vstupu do kufru, kam budete dávat hlavně helmu, je tady ještě plochý prostor pod sedlem na nákupy, pod řídítky velká vyklápěcí kapsa a vedle nich malá otevírací přihrádka s USB zdířkou. Není to špatné, ale upřímně, pod tím sedlem bychom toho chtěli víc. Piaggio MP3 i Yamaha Tricity ukazují, že to jde.
Stále stejná je i poměrně nabitá elektronická výbava. O přístrojovce již řeč byla, stejně jako o otevírání kufru, identicky je řešeno i otevírání sedla (občas musíte zmáčknout dvakrát). Do typické výbavy Metrouše patří také ABS, bezklíčkové zapalování, kontrola trakce nyní s režimy Urban a Sport, a elektronicky ovládaná parkovací brzda, kterou aktivujete kliknutím destičky se lvem uprostřed řídítek. Má to své plusy i mínusy. Výhodou je, že vám skútr nikdo neodbrzdí a neodtlačí, což je třeba u Piaggia MP3 hrozně jednoduché. Nevýhodou, že na každé zabrždění a odbrždění potřebujete u sebe mít šém. Já si takhle jednou potřeboval udělat pořádek v garáži a Metropolis musel jít na chvíli ven. Jenže mi nedošlo, že vjezd do garáže mám v kopci a šém doma na věšáku mezi klíči, tudíž nemám skútr jak zabrzdit! Naštěstí byla doma manželka, které jsem, sedě na skútru, zatelefonoval a poníženě požádal o službičku, protože jsem se nemohl zvednout… Novinkou je rozblikání výstražných světel při krizovém brzdění, starým známým projevem potom pípání blinkrů po jejich aktivaci, takže vydáváte randál jak couvající popeláři. Ne, tohle by mně prostě krev pilo neskutečně, ale znám lidi, kteří to naopak vítají.
Pojďme do sedla. Kdyby vás na Metrouše posadili se zavřenýma očima, nepoznáte, jestli sedíte na starém nebo novém modelu. Skoro by se dalo napsat, že pod novým kabátkem najdete důvěrně známou techniku. Jízdní pozice je naprosto stejná, pořád je tu ta rovná podlaha, kterou se Peugeot významně odlišuje od Piaggia či Yamahy, tu beru jako velké plus. Taky se tu sedí aktivně městsky, žádné válení se s nohami vepředu. Metropolis má město v názvu, tohle není cesťák. Přitom by klidně být mohl, sedlo je sice trochu tvrdší, ale v zásadě příjemné, zejména díky možnosti posunout si bederní opěrku (já ho se svými 174 cm měl na druhé ze čtyř poloh) a především výbornému plexi. To se nastavuje mechanicky zatáhnutím a potřebujete obě ruce, abyste stlačili čudlíky na jeho čelní části, a kryje opravdu výborně. Ani jsem ho nedával do nejvyšší polohy.
Zapnout zapalování, zmáčknout brzdu, startér a jednoválec se probudí k životu. Tenhle motor se mi líbil už předloni při testu verze RS minulé generace, tady už je samozřejmě ve verzi Euro 5. Nešlo jen o nějakou softwarovou úpravu, ladilo se tření, hmotnost, vstřikování, zapalování a jsou tady teď dokonce tři katalyzátory, ale dílo se podařilo a navíc čtyřstovka nepřišla o svou sílu – pořád se chlubí výkonem 26,2 kW/36 koní a krouťákem 38 Nm, stejně jako spotřebou 3,9 l/100 km. Síly má na 271 kg vážící skútr dost, tohle svezení je pěkně dynamické i po okreskách, na nichž jsem strávil docela dost času. Kontrola trakce na mě blikala podezřele často, přitom jsem vůbec nevnímal, že by zasahovala. Ve městě je to potom samozřejmě král, tam si musíte hodně dávat pozor, abyste neskončili v nějaké kamerové pasti. Co mě ale překvapilo, že se agregát choval trochu jinak – dříve na volnoběh docela výrazně celým skútrem pumpoval, ale po přidání plynu běžel naprosto bezvibračně. Teď bylo chování na místě klidnější, ale za jízdy se lehoučké vibrace objevovaly. Ale fakt jen lehoučké, a kdybych neměl tu předchozí zkušenost, napíšu, že Metropolis nevibruje skoro vůbec.
Ani v otázce jízdních vlastností nečekejte žádné velké změny. Tedy, skoro. Co je rozhodně příjemné, že se přední náprava nově neotevírá jenom čudlíkem nebo přidáním plynu, ale také v závislosti na rychlosti od nějakých 10 km/h. Takže už se vám nestane, že Pažouta pustíte z kopce (za jakéhokoli důvodu) a po pár metrech se vyválíte, protože náprava zůstane zamčená a skútr se tak chová jako velice nestabilní čtyřkolka. Naopak negativní změnu jsem pocítil na brzdách, které byly poměrně vlažné. Přitom předloni to ereso brzdilo jedna báseň. Ale to mohlo být konkrétním kouskem, který navíc neměl moc najeto. Brzdová soustava je samozřejmě ovládána jak páčkami na řídítkách jako u běžného skútru, tak je tady nožní pedál působící na všechna kola a použitelný stejně jako na jiných tříkolkách - blbě.
Po stránce podvozku zůstává Metropolis spíš tvrději naladěný, víc mu voní hladší asfalt než naše zalepované silnice, a to nejen kvůli komfortu na palubě, ale i chování v náklonu, kdy rány do předních kol od nerovností mají tendenci skútr nakopávat a narovnávat. Ale když se rozhodnete prasit na lepším povrchu, tak se vám Metropolis odvděčí větší jistotou, a že v sedle tohohle čtyřkila s dvojicí kol vpředu nakonec prasíte vždycky, i když si před jízdou říkáte, že dneska to bude piánko.
Jak tedy nový Peugeot Metropolis celkově zhodnotit? Rozhodně jsem rád, že jej Francouzi (tedy vlastně Indové, motocyklová divize Peugeotu patří Mahindře, ale Metropolis se vyrábí ve Francii) dál ponechávají v nabídce. Věřím, že v mnoha případech bude tím třetím, který se směje, když se dva perou, v tomto případě Piaggio MP3 500 a Yamaha Tricity 300. Peugeot si dál drží své městské zaměření, přitom dokáže nabídnout výbornou ochranu proti povětrnostním nepříjemnostem, má silný motor, bohatou výbavu, parádní přístrojovku (o té si konkurenti mohou jenom nechat zdát) a vypadá prostě skvěle. A cenově je taky naprosto v pořádku. Co by se mi do budoucna líbilo, je více komfortu od podvozku a větší prostor pod sedlem. A aby mu nepípaly ty blinkry!
Informace o redaktorovi
Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)
Honza Fuka - (Odebírat články autora)
Klady a zápory
+ design
+ silný a kultivovaný motor
+ přístrojovka
+ výbava
+ ochrana proti povětří
- tvrdý podvozek
- málo místa pod sedlem
Kapitoly článku
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.