Suzuki VL 250 Intruder LC
Text: Lukáš Růžička | Foto: Lukáš Růžička | Zveřejněno: 16.10.2000 | Zobrazeno: 22 838x
Na první pohled tato novinka z osvědčené modelové řady Intruder na sobě nedá znát svoji skutečnou objemovou příslušnost. Celý design motocyklu, potažmo vzhled kapalinou chlazeného vidlicového dvouválce se snaží evokovat výraz svých robustnějších bratrů a nutno dodat, že se mu to vcelku úspěšně daří. Důkazem toho je i jeho rostoucí obliba v západní a jižní Evropě.
Kapitoly článku
Design motocyklu se nijak nesnaží zakrývat svoji snahu vyvolat dojem dospělého stroje. Stylizované chromové části působí vzhledově opravdu pěkně a při prvním pohledu nikoho ani nenapadne, že by se mohlo jednat o plasty. Tato skutečnost, však nikterak neubírá motocyklu na jeho atraktivitě. Za klasické lze považovat přední kulaté chromové světlo, přehledný přístrojový retro panel na nádrži či oddělené dvousedlo. Celkově lze říci, že objemová třída VL 250 vyniká na první pohled jednoduchým, ale velmi praktickým designem. O robustnější výraz se v neposlední řadě starají i úctyhodné rozměry. Trochu vady na kráse přináší poněkud nedbalé vedení kabelů ovládacích prvků.
V klasickém dvojitém kolébkovém rámu je uložen kapalinou chlazený vidlicový dvouválec s válci sevřenými v úhlu 65 stupňů. Jedná se u Suzuki vůbec o první vidlicový motor objemové kategorie do 250 cm3. Motor má poměrně slušný výkon 17,7 kW (24 k). Za pozitivní lze považovat snadný přístup ke svíčkám, což bývá u většiny dnešních motocyklů častý problém. Plnění agregátu zajišťuje pro oba válce jeden společný karburátor značky Mikuni. Ten je opatřený snímačem polohy škrtící klapky a podle její polohy řídící jednotka motoru upřesňuje poté předstih, který je nezávislý pro přední a zadní válec. Agregát vykazuje až překvapivou pružnost v širokém spektru otáček a není tedy nutné až přílišné řazení. Je však pravdou, že když ho chcete trochu rozhýbat, je nutné vzít více za plyn, ale od dvěstěpadesátky nelze čekat nemožné.
Do 100 km/h se stroj rozhýbe až s příslovečnou lehkostí, poté je již znát lehká únava, ale i tak lze ze stroje při troše úsilí vymáčknout až 120 km/h, což je podle mého názoru tak akorát. Potom už to na chopperu zpravidla stejně hodně fouká a z okolní krajiny toho taky moc nemáte. Pokud si chcete užít trochu toho bublání motoru, tak musíte jet tak do 60 km/h a motor tolik nevytáčet. Zvuk byla jedna z věcí, která mě opravdu příjemně překvapila. Sekundárním převod obstarává řetěz, jenž lze u tohoto objemu považovat za samozřejmý.
Co se týče jízdních vlastností, jsou vcelku uspokojivé. Nízká suchá hmotnost 143 kg zajišťuje slušnou ovladatelnost a spolu s nízkým těžištěm pohodlného sedla (685 mm) je vhodným kandidátem pro méně zkušené jezdce. Sedadlo spolujezdce není nic moc, ale zlepšení byste určitě dosáhli opěrkou. Na druhou stranu vzhledem k objemové kategorii je lépe jezdit na motocyklu sám. Do zatáček stejně jako u jiných chopperů to není příliš slavné, ale vzhledem k nízké hmotnosti si můžete dovolit více než u robustnějších bratrů. Přední kotoučová brzda je vzhledem k hmotnosti stroje zárukou bezpečného zastavení. Zadní bubnová je na tom hůře, ale u stroje této kategorie je snesitelná. K ovládacím prvkům nemám sebemenších výhrad. Pěkně působí retro ukazatel rychlosti. Některým začínajícím jezdcům by mohla dělat problém absence otáčkoměru, ale ten byste hledali u strojů tohoto typu marně. Pěkný přední světlomet plní svou funkci opravdu svědomitě a noční jízda není žádným problémem. Nádrž na 12 l zajišťuje vzhledem k velmi uspokojivé spotřebě slušný dojezd. Kombinovaná spotřeba v našem testu se pohybovala kolem 4 l/100 km.
Na závěr bych chtěl říci, že motocykl Suzuki VL 250 Intruder LC, je na našem trhu takřka novinkou. Představen byl na milánské výstavě EICMA 99 a hned si získal slušnou oblibu hlavně u začínajících jezdců. Nemalým důvodem oblíbenosti slabších strojů v zahraničí je také ten fakt, že tam jsou zavedeny odstupňované řidičské průkazy. U nás je situace poněkud odlišná, ale osobně si myslím, že od nového roku se situace změní i u nás. Možná i z toho důvodu k nám zatím výrobce nedováží stopětadvacítkovou verzi.
Intruder hraje u nás prim především díky příznivé spotřebě a pěknému vzhledu. Cena testovaného modelu je 199 900 Kč a na trhu konkuruje například motocyklům Hyosung Aquilla 125/250, Kymco Zing 125/250 nebo Yamaha XV 250 S Virago.
V klasickém dvojitém kolébkovém rámu je uložen kapalinou chlazený vidlicový dvouválec s válci sevřenými v úhlu 65 stupňů. Jedná se u Suzuki vůbec o první vidlicový motor objemové kategorie do 250 cm3. Motor má poměrně slušný výkon 17,7 kW (24 k). Za pozitivní lze považovat snadný přístup ke svíčkám, což bývá u většiny dnešních motocyklů častý problém. Plnění agregátu zajišťuje pro oba válce jeden společný karburátor značky Mikuni. Ten je opatřený snímačem polohy škrtící klapky a podle její polohy řídící jednotka motoru upřesňuje poté předstih, který je nezávislý pro přední a zadní válec. Agregát vykazuje až překvapivou pružnost v širokém spektru otáček a není tedy nutné až přílišné řazení. Je však pravdou, že když ho chcete trochu rozhýbat, je nutné vzít více za plyn, ale od dvěstěpadesátky nelze čekat nemožné.
Do 100 km/h se stroj rozhýbe až s příslovečnou lehkostí, poté je již znát lehká únava, ale i tak lze ze stroje při troše úsilí vymáčknout až 120 km/h, což je podle mého názoru tak akorát. Potom už to na chopperu zpravidla stejně hodně fouká a z okolní krajiny toho taky moc nemáte. Pokud si chcete užít trochu toho bublání motoru, tak musíte jet tak do 60 km/h a motor tolik nevytáčet. Zvuk byla jedna z věcí, která mě opravdu příjemně překvapila. Sekundárním převod obstarává řetěz, jenž lze u tohoto objemu považovat za samozřejmý.
Co se týče jízdních vlastností, jsou vcelku uspokojivé. Nízká suchá hmotnost 143 kg zajišťuje slušnou ovladatelnost a spolu s nízkým těžištěm pohodlného sedla (685 mm) je vhodným kandidátem pro méně zkušené jezdce. Sedadlo spolujezdce není nic moc, ale zlepšení byste určitě dosáhli opěrkou. Na druhou stranu vzhledem k objemové kategorii je lépe jezdit na motocyklu sám. Do zatáček stejně jako u jiných chopperů to není příliš slavné, ale vzhledem k nízké hmotnosti si můžete dovolit více než u robustnějších bratrů. Přední kotoučová brzda je vzhledem k hmotnosti stroje zárukou bezpečného zastavení. Zadní bubnová je na tom hůře, ale u stroje této kategorie je snesitelná. K ovládacím prvkům nemám sebemenších výhrad. Pěkně působí retro ukazatel rychlosti. Některým začínajícím jezdcům by mohla dělat problém absence otáčkoměru, ale ten byste hledali u strojů tohoto typu marně. Pěkný přední světlomet plní svou funkci opravdu svědomitě a noční jízda není žádným problémem. Nádrž na 12 l zajišťuje vzhledem k velmi uspokojivé spotřebě slušný dojezd. Kombinovaná spotřeba v našem testu se pohybovala kolem 4 l/100 km.
Na závěr bych chtěl říci, že motocykl Suzuki VL 250 Intruder LC, je na našem trhu takřka novinkou. Představen byl na milánské výstavě EICMA 99 a hned si získal slušnou oblibu hlavně u začínajících jezdců. Nemalým důvodem oblíbenosti slabších strojů v zahraničí je také ten fakt, že tam jsou zavedeny odstupňované řidičské průkazy. U nás je situace poněkud odlišná, ale osobně si myslím, že od nového roku se situace změní i u nás. Možná i z toho důvodu k nám zatím výrobce nedováží stopětadvacítkovou verzi.
Intruder hraje u nás prim především díky příznivé spotřebě a pěknému vzhledu. Cena testovaného modelu je 199 900 Kč a na trhu konkuruje například motocyklům Hyosung Aquilla 125/250, Kymco Zing 125/250 nebo Yamaha XV 250 S Virago.
Informace o redaktorovi
Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz
