Triumph Speed Triple RS & Street Triple RS: chuligáni se šlechtickým titulem

Maximální výkon, nebo nízká hmotnost? Dilema, nad kterým dumá nejeden motorkář. Tím spíš, pokud vybírá naháče z Hinckley. Street Triple hájí filozofii nízké váhy a do boje přichází se 166 suchými kilogramy. Všem je jasné, že brácha Speed je z jiného těsta a sází na výkon, který má pro letošek rekordní hodnotu 150 koní. Věci se sešly tak, že na mě vyšly obě motorky, a když už je teda mám porovnat, tak pořádně. Jsem ještě na dovolený, ale moje myšlenky už jsou jinde. Dva Britové s šibalským úsměvem už na mě čekají v Praze a já mám domluvený den ježdění na malém technickém okruhu v Sosnové. No řekněte sami, kdo z vás by za nimi v duchu neutíkal?

Ticho před bouřkou při bouřce

Ještě než vyrazíme, trošku vám připomenu, co se za poslední roky událo. Začátek roku 2017 přinesl na britské poměry revoluční změny v řadě Street Triple. Tou hlavní bylo navýšení objemu na 765 kubíků, které přinesly v základní verzi 113 koní. Ano, v základní verzi. Nový Street byl představen rovnou ve třech variantách. Nejobyčejnější Sko má kromě nejslabšího motoru ještě nejobyčejnější podvozek a brzy, pouhé dva jízdní režimy motoru a obyčejný budík s analogovým otáčkoměrem. Méně náročným jezdcům a začátečníkům to bohatě stačí a na to, že je motorka vhodná pro začátečníky, vemte jed! Pro ně je dokonce připravena 35kW A2 varianta. Vyšší specifikace je označena písmenkem R a míří na ty, kdo už se občas rád sveze svižnějším tempem. K tomu mu má pomoct 118 koní, plně stavitelný podvozek Showa a radiální třmeny Brembo M4.32. Navíc už je tu barevný TFT displej se spoustou údajů ovládaný joystickem, 4 jízdní režimy, vypínatelné ABS a spousta dalších drobností. Erko je možné pořídit také ve snížené verzi pro menší jedince. Poslední nejvyšší verze je už potom pro ty, kdo nezná jinou polohu ručičky otáčkoměru, než těsně před červeným polem. Královský Street RS nabízí vrcholných 123 koní a libové komponenty. Zadní tlumič Öhlins STX40, brzdy Brembo M50, quickshifter a pneumatiky Pirelli Diablo Supercorsa SP. K tomu všemu ještě taky pár cingrlátek, jako třeba zrcátka na konci řídítek, kryt sedla spolujezdce nebo klín pod motorem, které ho posouvají dál i vzhledově.

Street Triple S, R a RS

Větší brácha se dočkal vylepšení letos. Ultimátní chuligán, jak ho továrna nazývá, dostal 105 nových dílů v motoru. Výsledek? 150 koní v 10 500 otáčkách, 117 Nm při 7 150, větší rozsah otáček a jiný zvuk. Letošní Speed taky dostal po vzoru mladšího bráchy barevný TFT displej. K tomu se objevila i verze RS s karbonovými detaily a dalšími optickými drobnostmi, výfuky Arrow ale hlavně lepšími podvozkovými komponenty. Předek drží u země vidlice Öhlins NIX30, zadní kolo má na starosti TTX36 od stejné značky. Mezi poslední vychytávky patří pokročilejší elektronický mozek a bezklíčové zapalování. Benefitem RSa, který nevidíte, jsou tři ušetřené kilogramy na váze. Suchou přípravu máme za sebou, takže můžeme vyrazit.

Samý fajnový díly, tohle nebude špatný svezení...

Ranní vstávání v pět překonává vidina dne, který člověk nezažívá každý týden. Náladu sice trošku kazí počasí, ale předpověď je příznivá a jak se ukazuje později - vychází. Po příjezdu mě vítá Vláďa Mašek alias „Mazzda“, který má celý tenhle okruhový den pod názvem Motozávodění na svědomí. U toho se ještě na chvilku zastavím. Možná si spousta z vás řekne, že se tady na velké motorce nesvezu. Prdlajs! Sice tady moc nejde dolovat každého posledního koně z motoru, o to větší nároky okruh klade na ovladatelnost a o to tu jde. Nový Speed je prý nejovladatelnější, co kdy byl, tak ať se ukáže! Navíc by se na technickém okruhu měl dobře projevit rozdíl strašidelných 23 kilo ve prospěch menšího z bratříčků.

Jako u každých správných dvojčat má i tady člověk problém rozeznat, kdo je kdo

Extra kila jsem poznal už při sundávání motorek z vleku a manipulaci při focení. Tady je Speed oproti Streetovi výrazně těžší, což ho v mých očích okamžitě katapultovalo někam hluboko za menšího sourozence. K tomu po ranní spršce oslizlá trať, no uznal jsem za vhodné začít na slabší a lehčí motorce. Street mě přivítal příjemnou lehce předkloněnou jízdní pozicí, kdy je vše tak, jak má být. Chvíli mi trvalo se zorientovat v ovládání budíku a menu, kdy ve spodní části listujete různými pohyby joysticku a je potřeba si pamatovat, který směr co dělá. Všechno je otázkou zvyku a nakonec je tu na druhém řídítku tlačítko s domečkem, které vás vždycky zachrání a pošle na domovskou obrazovku. Nakonec musím tohle řešení spíš chválit, krom toho, že občas volbu potvrzuji místo joysticku přepínačem blinkrů. Zbývá nastavit páčky, vybrat si nejsympatičtější rozložení údajů na budíku a můžu vyrazit.

Budíky a jejich ovládání mají oba stejné, na výběr máte ze tří stylů zobrazení otáčkoměru a tachometru

Nebudu se tu víc rozepisovat o jízdních režimech. Každý má své jméno a i žákovi prvního stupně musí být jasné, jak který funguje. Všechny si nakonec můžete ještě upravit podle svého gusta, anebo všechny asistenty kompletně vypnout. Otrava je, že se při opětovném nastartování naladí defaultní road a že když chcete přepnout na režim s vypnutou trakcí, musíte zastavit. Spojka jde lehce, motor je krásně čitelný a i když má dost páry, nevyděsí. V tom je vidět ohromný potenciál pro začátečníky a širokou skupinu potenciálních jezdců. Při prvním osahání musím pochválit rychlořazení, které funguje hladce i v nízkých rychlostech, bohužel ale jen směrem nahoru, dolu už musíte sáhnout po nastavitelné páčce. Ovladatelnost motorky je snadná, hravá, zároveň Street působí jistým a stabilním dojmem. Díky tomu všemu není problém bezpečně zrychlovat a první dotyk kolena se zemí je pak otázkou několika kol.

Tady je Street ve svém živlu

Na podvozek je absolutní spolehnutí i přes to, že mi na zadku přišel v tovární set-upu trošku měkčí. Na okruhu to není ale vůbec znát a i výjezdy na vytočenou dvojku zvládá bez ztráty kytičky. Není problém motorku poslat přesně tam, kam chcete, případně utáhnout stopu, když to úplně nevyjde. Sportovní charakter motorky samozřejmě podtrhují i brzdy, které po prvotním sáhnutí na páčku nevyděsí, ale potom brzdí fest a brzdí pořád. O tom, že je v nich přehršel citu se ani nemusíme bavit. Když už máte řádně odbržděno a naklopeno, je na čase začít přidávat plyn. I tady je systém ride-by-wire a musím říct, že je skvělý. Žádné cukání, skvělá čitelnost a vůbec nemám pocit, že by tu nebylo lanko. Super! Ve spojení s jemným tříválcem se dá motorka krásně kontrolovat i v horších podmínkách a na výjezdu ho nechat naplno zazpívat. Tady mi všechny ty režimy opět přijdou zbytečný. Kontrola trakce funguje dobře, v režimu Track toho dovolí relativně dost, jen člověka nenechá pořádně jezdit po zadním. S ABS už je to horší, to je při tvrdém okruhovém brždění lepší vypnout. Tři hrnky se na okruhu projevují klasickým lineárním zátahem v celém pásmu, i ve spodním a středním mají dost síly, to nejlepší ale ukazují až nad 8000 otáčkami. Ještě aby ne, když maximum krouťáku a výkonu leží o 3 000 respektive 3 750 otáček výš.

Díky perfektní čitelnosti se nemusíte bát ani vody padající z nebe

Fajn, tohle by šlo. Teď je na čase skočit na většího bráchu. Stejná předletová kontrola a můžeme vyrazit. Pár kol na zahřátí a mě dochází, že to není vůbec o nic horší. Po pár kolech se cítím stejně jistě jako na menším Triumphu a ani vyšší váha není nejprve znát. Až odpoledne ve vyšším tempu a po několikátém přesednutí z jednoho na druhý jsou během prvotního zatočení začal kila cítit. Jinak ale míří do Anglie pochvala! Na první sednutí je Speed výrazně tvrdší a v náklonu na koleni i o malinko jistější a stabilnější. Brzdy jsou ta samá písnička, stejně jako budíky a projev motorky. Vstřícná, čitelná a přesná. Zásadní rozdíl mezi mašinama samozřejmě nastává na výjezdu ze zatáčky. Tady se projevuje plnotučný krouťák a na výjezdu na dvojku to už chce víc obezřetnosti. Tříválec o objemu 1050 ccm táhne jak býk opravdu všude. Je tady ale zase skvěle reagující plyn, takže není problém malovat za sebou tlustou černou čáru a smát se u toho do přilby jak jeliman. V Sosnový skoro nebylo třeba hledat ve skříni jinou rychlost, než tu druhou, takže mu prozatím odpouštím i to, že tu trestuhodně chybí quickshifter. Sakra, jak je možný, že ho menší má?!

Až se z toho zajíc celej naježil!

Sečteno, podtrženo: na obou se člověk sveze na okruhu královsky a i malou Sosnovou si můžete luxusně vychutnat na těžším Speedovi. To bylo pro mě vcelku šokující zjištění, které mi nedalo, takže jsem se z okruhu odpoledne vydal do okolních vesniček. Tam se kila a celkové charaktery motorek projevily na plno. Kde si Streeta vodím jako kolo a přehazuju ho z jedné strany na druhou, Speed potřebuje větší impulz a cítím, že je tady té hmoty fakt víc. Ona na vás vlastně působí už při usednutí za řídítka. Ta jsou o něco širší, nádrž je macatější a sedíte tu pocitově víc v motorce. Zároveň mi přišel i o trošku prostornější, zkrátka dospělejší. A to ho přesně vystihuje. Je to dospělá motorka pro dospělý kluky. Street je rarach, kterého budete držet u krku, abyste z něj dostali to nejlepší. Je hravý a má větší náklonost k blbostem. Speed má navzdory jeho tučnému hutnému motoru s větším výkonem a krouťákem o něco serióznější projev, jeho prvotní zatočení není tak rychlé, o to je to celé takové vznešenější.

Na okruhu překvapivě rovnocenní soupeři

Co ale obě motorky spojuje, je způsob, jakým vše dělají. Tak automaticky, seriózně a efektivně. Nic není problém, nikde není žádný náznak nejistoty a to je super. Speed se svým výkonem zbytečně nepanáčkuje na zadním kole a ani lehčí a hbitější Street nevrtí nervózně řídítky. Díky tomu se obě motorky obejdou bez tlumičů řízení. Vybrané gentlemanské chování platí i pro rozbité silnice. Bál jsem se, že tvrdý okruhový podvozky tady nebudou fungovat, ale jsou tu jedny z nejlepších komponentů, takže to bylo liché. Kdybych už měl za každou cenu hledat nějakou kaňku, tak zase zmíním absenci quickshifteru u Speeda a u Streeta bych ve vyšších otáčkách ocenil kratší dobu vypnutí zapalování při přeřazení. Oba ve vyšších otáčkách taky celkem vibrují do řídítek. Nakonec nacházím malý háček i v celém tom lordovském sametovém chování. Díky tomu, že motorky fungují tak skvěle, pojedete rychle. Hodně rychle. A ani vám to nepřijde. Na Streetovi budete tahat, abyste si užili tu jeho špičku a budete přitom snadno zatáčet, na Speedovi budete rychlí, i když budete využívat střední pásmo a jistota v náklonu vám dovolí projíždět zatáčky ve velkých rychlostech. V zásadě je to super, na okruhu dvounásob, na silnici to chce ale obezřetnost.

Pořád jsou to tříválcoví chuligáni z předměstí

Když motorky takhle skvěle fungujou při sportovní jízdě, je jasný, že budou i skvělými každodenními společníky. Nikdo vás tu nenutí, abyste tahali jak smyslu zbavení. Chcete jet na pohodu? Žádný problém. Zkuste tohle na temperamentní jižanské krásce a dostane se vám pohledu typu „no to si se zbláznil“. Angličtí chuligání se místo toho promění v pokorné majordomy a přinesou vám k tomu ještě hrnek správně teplého čaje. Při poskakování po městě to vyhrává Street s nižší vahou a motorem, který odpustí i ty úplně nejnižší otáčky, kde už Speed s větším objemem trošku bojuje. Ani na něm se ale v městské džungli nebudete trápit. U obou jdou ovládací prvky hladce, k převodovce jsem si nic nepoznamenal, takže funguje jak má, plus jsou tady skvělý zrcátka na koncích řídítek a pod sedlem najdete malý úložný prostor, kde si můžete z USBčka dobít telefon. TFT displej je dobře čitelný i na slunci a zobrazuje hromadu informací, a kdyby vám nevyhovoval jeho sklon, stačí si ho upravit zatáhnutím za stříbrnou páčku. Super při odpoledním slunci, které se mi nemilosrdně obtisklo na sítnici. Stačil jednoduchý pohyb rukou a bylo po problému. Je super, když někdo nad svou prací přemýšlí. A nakonec ani spotřeba není špatná, teda v případě Streeta, kde jsem se vešel do sedmi litrů, u Speeda jsem se naopak pod sedm nedostal. Tohle ale berte s rezervou, na hodnotnější měření bych potřeboval víc času.

Všechny tyhle funkční detaily mě baví, stejně jako celkové zpracování

Celkově jde o dvě moc povedený motorky, který patří ke špičce ve svých třídách. Dokonce si dovolím tvrdit, že jde zatím o nejlepší letošní motorky. Neútočí tolik na emocionální stránku věci, jsou ale skvěle vyvážené, nabízí perfektní zpracování, nakonec jsou se svou výbavou i za dobré peníze a v neposlední řadě krásně vrčí. Jak menší Street, který se zbavil zvuku šicího stroje pocházejícího z útrob motoru, takže už je slyšet jen vřískot vycházející z výfuku, tak i Speed se svými Arrowy produkujícími basovější řev. Motorky se svým britským vybraným a trošku konzervativním chováním asi nezabodují u těch, kdo vyhledává divoké motorky, ze kterých stříkají při jízdě emoce na všechny strany. Mají své charizma, ale nedávají ho ostentativně najevo. Naopak si je zamilují ti, kdo chtějí, aby je motorky bezmezně poslouchaly a podporovaly.

Větší Speed je vybavený i bezklíčovým zapalováním

Mě nakonec možná zaujal spíš větší a těžší Speed. Sice není tak hravý a v klikatém úseku na něm budu pomalejší, ale má víc charizmatu. Jak motoricky, tak i svým lehce těžkopádnějším projevem. Je jako tvůj dobrej velkej kámoš, kterej už si prošel lecjakou bitkou, v hlavě to srovnaný a jen tak něco ho nerozhodí. Vždycky tě podrží a můžeš se na něj kdykoli spolehnout. Takovej flegmatik, kterej když chce, dokáže svého protivníka jednou ranou poslat k zemi. Síly na to má dost. Street má v sobě většího raracha, je šlachovitej, drzej a startuje jako čertík z krabičky. I když chodí do práce v obleku a umí se chovat, je to pořád tak trochu cholerik, kterého když někdo vytočí doruda, tak ho zlikviduje sérií rychlých přesných úderů. Když už je po všem, zapne si knoflíček od saka a je dál velmi poklidným společníkem, díky čemu si ho za ty roky oblíbilo tolik méně zkušených jezdců. Speed je větší charizmatik, Street je účinnější sportovec. Speed se hodí víc do táhlejších, rychlejších oblouků, Street do klikatých vlásenek. Nemůžu říct, že by jeden byl lepší a druhý horší. Každý je totiž jiný… Tak co, který bude ten váš?

Co si budeme povídat, nakonec se mi nechtělo vracet ani jednoho...

Video

 

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 183 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Který z tříválců byste si vybrali?

1. Street Triple RS 765 ccm
   Hlasováno: 98x
2. Speed Triple RS 1050 ccm
   Hlasováno: 140x

Hlasování

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE