Informace o značce

Po vyučení mění často zaměstnání a často se stěhuje. Jednou jako šofér ve Wiesbadenu, potom působí v Bavorsku ale hlavně získává praktické zkušenosti a studuje knihy. V roce 1913 se žení s lesníkovou dcerou a usazují se v Bayrenthu, povolávací rozkaz dostává do Litoměřic, pak odvelen na východní frontu. V té době jediný potomek – syn Albín. Po zranění se vrací z 1. světové války a dostává funkci dílenského mistra v proslavené severomoravské továrně na kočáry, vagóny a automobily, tehdy nazvané Nesselsdorfer – Wagenbau, po roce 1918 světoznámé značce Tatra Kopřivnice, kde se v té době vyrábí vojenské automobily.

Po válce se Albín Hugo Liebisch ocitá v blízké Krásné Lípě, kde pracuje u textilního průmyslníka Alfréda Hielleho. Alfréd Hielle je motoristický nadšenec a jeho vášní jsou automobilové závody. Většinou jezdí s vozy Bugatti. S Ettore Bugattim se Hielle seznámil již v roce 1903 v továrně DeDietrich, kde Ettore pracoval než se osamostatnil. Hielle kupuje několik vozů Bugatti, které dokončuje ve vlastní dílně v Krásné Lípě a prodává je.

Na dokončovacích pracích se podílel i Albín Liebisch. Díky lásce průmyslníka Hielleho k motorům, ale i díky jeho plné peněžence, měl Liebisch možnost udělat první kroky k realizaci svých plánů. Během následujících tří let vzniklo několik jednoduchých náčrtů, ale i seriózních technických výkresů a v dílně se začíná rýsovat jeho první motocykl – prototyp Böhmerland – Čechie, na kterém nacházíme první znaky, které budou charakteristické pro pozdější stavbu těchto jednostopých vozidel.

První prototyp „Mamut“ (1925) měl prapodivné tvary a měřil téměř 3 metry. Použitím odlévaných kol z lehkého kovu předběhl Liebisch motocyklový vývoj o celé půlstoletí! Hielle se na něm svezl a výrobě dal zelenou, ale Liebisch si uvědomuje, že motocykl je příliš těžkopádný, technicky nezralý a zevnějškem nepřitažlivý a že je nereálné v jeho výrobě pokračovat. Přinejmenším ale „Mamut“ ukázal svému tvůrci jak se chová na silnici motocykl s velkým rozvorem kol. Druhý prototyp je už předváděcí model, který má výrazně kratší rám. V té době bylo běžné, že výrobci skládali motocykl z nakoupených dílů, Liebisch šel ale jinou cestou. Zde se sestavoval motor, vyráběl nosný rám s přední vydlicí a říditky a také sedlo a některé další díly od klempířského řemesla jako nádržky, schránky a kryty řetězů. Zapalování, karburátory, osvětlení, převodovky, na to vše měl své výrobce, od roku 1936 ale vyráběl i své převodovky. Dílna plnila individuální požadavky zákazníků, a tak je v podstatě každý Böhmerland originál. Mezi nimi otypované vozidlo pro tři za sebou sedící osoby. V roce 1936 dokonce pro čtyři za sebou sedící osoby!

• v roce 1925 zahájena výroba třísedadlových motocyklů. Elektrická výstroj pouze na přání zákazníka za příplatek.
• v roce 1926 výroba krátkého modelu Sport – jednosedadlový
• v roce 1927 přidal i sidecary. Sportovní model „Torpédo“, cestovní verze „Aero“.
• na přelomu 30. let vyšel zákon o akčním rádiu (dojezdová vzdálenost), proto přidána nádrž nad motor. Do té doby pouze doutníkové nádrže po stranách zadního kola.
• v roce 1931 se přestěhoval do Kunratic u Šluknova, kde si na svém pozemku postavil strojírnu.
• v roce 1935 vznikl dvoudobý Böhmerland (llidový model), do té doby pouze čtyřdobé motory.
• v roce 1935 dodán též na trh „Jubilejní model“ k desátému výročí zahájení výroby. Přestože „Jubilejní“, tak v levnějším provedení. Typické pro tento model je jednobarevné provedení, a to krémové.

Po skončení války nedalo ministerstvo Liebischovi licenci na pokračování výroby, přestože měl prokazatelně na skladě náhradní díly na zkompletování 25 motocyklů. Místo toho přišla v noci nad ránem česká policie, jak s oblibou činila, a Liebische a jeho syna násilím odvedla do vězení. Do lágrů se v té době dostávali běžně lidé, kteří stáli v cestě „zlatokopům“, kteří se chtěli zmocnit jejich majetku. Jedním z mnoha případů byl právě i továrník a konstruktér motocyklů Böhmerland, Albín Hugo Liebisch, který v rabštejnském lágru strávil téměř rok života a poté byl v rámci odsunu přesídlen do německého Passova.

Pokud Vám v článku chybí některá data z historie, budeme rádi, když nám pošlete doplnění.