Kawasaki ER 5 (2004)

Před několika dny jsem si všiml praskliny kolem výfuku. Nebyla ještě tak velká a ani při jízdě to nešlo poznat. Začal jsem proto shánět někoho, kdo by se to pokusil zavařit. Čas ale plynul a já jsem jel z Bruntálu do Hradiště. Za ECCE kopcem slyším nějaký divný prďavý tuzing zvuky a dokonce cítím smrad. Zajedu proto mimo cestu a koukám, co že se mi to stalo. A co nevidím - díra jak do tří prdelí! Za chvilku vedle mě parkuje i náklaďák s přívěsem, kterému se dýmý od brzd. Takže smrad díky bohu nešel ode mě. Je přede mnou těžké rozhodnutí. Jet zpátky nebo pokračovat v cestě. Zvolil jsem variantu B a opatrnou jízdou jsem Abigail dovezl až do UH. Tady v rychlosti zjištuju, estli někdo nemá svářečku a nakonec jí zavážím do servisu. První reakce servisáka, když viděl můj výfuk byl: "Ty vole, to je ale ďoura." Smutně pokývu a domlouváme se na zítřek. Na druhý den mu motorku dovážím s tím, že do dvou hodin by to mělo být opravené, že mi brnkne. Celý den mi chodí SMSky, ale ani jedna od servisáka. Po 4 hodinách opravování už nevydržím čekat a jdu se mrknout, jak to s Abinou vypadá. Ta už stojí před shopem opravená. Cáluju chlápkovi pětibábu a jsem spokojenej, že už je to spravené.

Odvedli kvalitní práci, výfuk je jak novej. Co novej?! Eště lepší než novej