ČZ 175/477 (1976)

Moje první motorka koupená za vlastní peníze těžce vydřené na letní brigádě:) - dodnes vzpomínám.

Více fotografii

Recenze

Když nepočítám teda pionýra, který byl jaksi doma (a dodnes je). Tenkrát v sedmnácti, dodnes nezapomenu na první jízdu, které předcházelo asi půlhodinové oživování a při které mě málem došel benzín:) Byla to prostě změna jak velikostí, tak výkonem:)
Sloužila výborně i když o perné chvilky nebyla občas nouze, ale jezdilo se vysloveně kolem komína, koupačky v kraťasech a tričku a jediný dopravní prostředek na letní brigády. Takže když se něco rozbilo, tlačilo se domů. Za ty roky naštěstí jen 2x a vždy max. 3km.

Dle TP jsem byl snad 10. majitel a podle toho taky vypadala. Po koupi měla vepředu obrovkou masku (dle dnešní terminologie polokapotu). Za jízdy perfektní, ale já chtěl tenkrát "naháče" a za další nevypadala zrovna k světu a vysvětlujte 17-ti letému klukovi, že aerodynamika je důležitější jak vzhled, že? Takže maska šla dolů, nejspíš bych ji ještě dneska našel uloženou někde na půdě. Bylo nutné vyrobit náhradní držák budíku, postačil kus plechu.
A pomalu se dostávám k takovému tomu domácímu bastlení. Přední blatník nebyl vzhledově taky nic moc, takže kámoš dodal jakýsi odlehčený kus plechu vzniklý vystřižením z blatníku kývačky. Stačilo přelakovat načerno. V té době byl vysloužilý zadní drapák vyměněn za nový silniční vzorek a aby vynikl, po předním blatníku následovala úprava zadního. Zde jsem si vystačil se zastřižením o zhruba 10 cm a jako zástěrka posloužil kus gumy. Zadní svítilna nebyla originál už při koupi. Tolik zhruba ke vzhledovým úpravám:)

Pak už následovali nucené opravy pohoné jednotky. Nevyhnul jsem se výbrusům, výměně spojkových lamel a když to shrnu prakticky bylo zkontrolováno a případně vyměněno snad vše. Ono toho popravdě vevnitř zase tolik není.

A pak už motorka jen jezdila a jezdila a hlavně díky tomu, že jsem se snažil ji mít po technické stránce co nejvíce v pořádku.