Vyjímečny stroj, kterých je poskromnu.
Dakar vyhral 2x 1990 a 1994 s jezdcem Orioli
Výška jezdce: 180 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Aprilia Pegaso 650: Bál jsem se malého výkonu, přece jenom jsem do teď jezdil na gsxr
Aprilia ETV 1000 Caponord: Byla na mě drahá, říkal jsem si, že ji koupím příští rok, pokud nic jiného neseženu
Suzuki DR 800 Big: Je to japonec a já toužil po italce
Suzuki DL 650 V-Strom: Japonec, hodně tuctový, i když určitě vynikající stroj na cestování
Suzuki DL 1000 V-Strom: viz strom 650
Cagiva Gran Canyon 900: jednoho jsem měl vyhlidnutého, ale někdo jej koupil přede mnou
Cagiva Navigator 1000: Žádného pěkného jsem nenašel
První dojmy - Po gsxr jsem hledal hodnou motorku, protože jsem si říkal, že už bylo blbnutí dost a budu už jezdit klidněji, říkal jsem si že asi stárnu. Po usednutí na slona jsem ale zase jako zázrakem ožil a jízdu si zase užívám!!! Holt italský temperament se nezapře
Motorku bych doporučil pro - Jednoznačně fandům
Doplňky na motorce - nosiče brašen, padací rám, zásuvka
Recenze
Gsxr 750 srad byl vynikající stroj, ale po pár letech na něm jsem si řekl, že už bylo rychlosti dost a je čas začít hledat nějaký stroj, se kterým by se dalo cestovat a to i mimo asfalt, jelikož bych rád i někam na východ a projet si nějaké ty šotoliny. Takže bylo jasné, že to bude cestovní enduro.
Při hledání jsem nejdříve hledal u Japonců, ale Hondu jsem hned vyloučil i když vím, že jsou to dobré stroje, ale není to má oblíbená značka, asi hlavně tím, že je až moc rozšířená a když ji vidíte na každém kroku, tak se vám to zprotiví (u Afriky twin bych to překousl, ta se mi líbí). A protože jsem pár let jezdil na Suzuki Gsxr, která mě nikdy nezradila, tak jsem se díval na stromky, ale od toho jsem záhy ustoupil ze stejného důvodu, jako u Hondy, je jich moc a já nechci splývat s davem. Poté přišel na řadu Big, to byl dlouhou dobu favorit. Hezký originální vzhled, velký jednoválec a taky nejsou na každém rohu, to se mi na ní líbilo a vážně jsem o ní uvažoval. Jenže srdce mě táhlo k Italům a já věděl, že kdybych si ji pořídil, tak by mi pořád něco chybělo. Tak jsem začal hledat u Aprilie, tam přicházelo v úvahu Pegaso, ale to se mi zdálo malé a Caponord byl prozatím na mě drahý. Vždycky jsem toužil po Ducati a říkal jsem si, že si jednou nějakou pořidím, jenže to cestovní endura nedělá, nejvíc se k tomu přibližuje Multistrada, ale to je spíš vyšší sportovní motorka. Tak jsem se začal pokukovat po Cagivách, Grand canyon a Navigator, jedna motor Ducati (s části bych si splnil sen) druhá Suzuki (motorově bych zůstal věrný značce). Když jsem hledal jednu z nich, tak jsem na inzerci našel svého slona a hned jsem si ho zamiloval, vzhled endura ala dakar, motor ducati (v USA se dokonce prodávala jako Ducati Elefant), vyjímečnost, prostě všechno co jsem hledal.
Hned jsem se na něj jel podívat a protože na ty roky vypadal zachovale, tak jsem si ho druhý den odvezl.
Všichni mi radili, kup transalpa, stroma, varadero... cagivy se serou atd. No ale motorku si kupuju pro radost a nebudu si kupovat něco, po čem netoužím. U mě zvítězilo srdce nad rozumem, tak snad nebudu litovat.
Něco málo už spolu najeto máme takže:
ideální dálková cestovní rychlost je tak 110-140km/h , ale zvládá jet v kuse i 160km/h, ale už je to trochu ve vyšších otáčkách (7tis otáček za minutu, červené pole začíná od 9tis otáček). Při předjíždění se dá krátkodobě jet i 180km/h. Dostal jsem se i na 190km/h, ale na to tahle motorka není (kdo by taky od takového endura požadoval lítat přes 200 že 
) .
Na enduro není až tak měkká a houpavá, což mi vzhledem k tomu, s čeho jsem přestoupil a že ji budu používat na výlety vyhovuje. Zvuk taky paráda.
Dojezd na jednu nádrž cca 300km, a průměrna spotřeba je cca 7l
Nejvíc jsem na ni za den najel 1040km a ani jsem si nepřipadal moc dolámaný :P
Gsxr byla sice hodně rychlá, ale proti slonu hodná a klidná motorka (řadový čtyřválec vs dvouválec do L), jsem ze slona naprosto unešený, konečně mě zase opravdu baví jezdit. 
Krásně se jezdí na nejzapadlejších cestách, mezi zapadlýma dědinama, tam kde bych se na gsxr trápil, tak si to na slonovi naprosto užívám.
Nevýhoda je nepohodlné sedlo, hlavně pro spolujezdkyni, je to taková šikmá lavice, u které když zabrzdím, tak na mě spolujezdkyně padá. To časem možná pořeším přešitím sedla. A na rovnějších cestách, kde by se dalo jet rychleji by se trošku více výkonu určitě hodilo, ale je třeba si zvyknout, že to není gsxr no.
V roce 2013 navštíven Dukelský průsmyk na Slovensku.
2014 Projeto Rumunsko
2015 projeto Rakousko, Slovinsko, kousek Itálie, Chorvatsko, Černá Hora, Bosna a Herzegovina, Maďarsko a Slovensko
2016 Zakarpatská Ukrajina
Pojezdili jsme se spolu už v 12ti zemích :)
více z cest najdete v DENÍKu motorky
Teď jsem opravdu rád, že jsem si nekoupil klidný cesťák, jak jsem měl v plánu. Jízda na slonovi je opravdová divočina, nenechá vás ani chvilku spočnout a nudit se.
pěkná !
Pěkný slon i fotky z cest
Úžasné barvy
, jak říkal kolega na vojně "luky struky"! 
Parádní