ČZ 175/470 (1963)

Můj motorkářský sen, který jsem si vysnil.

Více fotografii

První dojmy - Vše jsem uvedl níže.

Motorku bych doporučil pro - Pro lidi, kteří uznávají starší motocykly.

Recenze

Můj dávný sen z mládí se mi vyplnil až v pokročilém věku, pořídit si ČZ 175 SPORT, devatenáctky kola, řídítka s hrazdou a jeden lauf (výfuk). I když v osmnácti letech jsem si za finanční pomoci rodičů koupil novou Jawu 250 panelku, na které jsme s mou ženou najeli 35 000 km. Když se nám narodily děti, motocykl se prodal a koupili jsme si auto. Tím skončil náš motorkářský život.
S dlouhým odstupem času ve mně nechytly motorkářské saze, ale úplně vybuchly, asi tak před dvaceti lety to začalo. Jako muzikant jsem hrál v kapele, kde hrál se mnou kamarád, velký vyznavač veteránských akcí a motocyklů, od něhož jsem získal Jawu 250 speciál, z roku 1938. Deset let jsem ji restauroval do její původní krásy, ale o tom všem až někdy.
Po tomto motocyklu mi osud přihrál koupi vysněné Čezety, koupil jsem ji od mé kamarádky. Nový motocykl koupil její otec v roce 1963, který ho používal, po několika letech o něj ztratil zájem. Motocykl stál nějakou dobu v garáži a již se na něm začal ukazovat zub času, jako trochu rezatá řídítka, parabola, ráfky, totálně zborcená baterie a největší bolest, rezavá nádrž.
Já jsem motocykl koupil v roce 2007 za cenu, která se k dnešním cenám nedá vůbec přirovnat, a to jsem ještě dostal nový zadní plášť a zánovní dobovou helmu. A co bylo nejdůležitější, motocykl měl malý a velký technický průkaz, takže přepis a technická, žádný problém. Čísla motoru a rámu souhlasila.
A teď již vysněná ČZ 175 SPORT, neboť motocykl byl ve městě, ve kterém bydlím, tak nebyl problém ho dopravit domů. Nejprve jsem koupil novou baterii, seřídil se předstih a nabíjení. Motocykl již svítil, troubil, ale velký problém byl s nádrží, ta byla hodně rezavá, neboť motocykl, co stál v garáži, měl nádrž bez paliva a to je největší problém. Nádrž byla velká chmura ve zprovoznění motocyklu. Rez jsem se snažil podle rad kamarádů odstranit pískem, šrouby, řetězem, střepy skla, odrezovačem, ale stále to nebylo ono. Ucpával se karburátor, i když jsem namontoval čistič paliva. Stále byl plný a motocykl stávkoval. Poslední záchrana byla ta, že se nádrž vyčistila chemickou cestou. Provedl to kamarád, ale neprozradil, čím tu nádrž zbavil rzi. Vydrželo to sedm let. Po sedmi letech začala nádrž téct na šesti místech. Měl jsem velké štěstí, na dražbě jsem sehnal nádrž v barvě motocyklu, chrom dobrý, vnitřek výborný, tím se vše vyřešilo a motocykl má čisté palivo. Již není žádný problém, stará nádrž slouží jako dekorace v garáži. Vylití vnitřku staré nádrže hmotou jsem zavrhl, vyčistil jsem od rzi řídítka, ráfky, dal jsem nový plášť na zadní kolo a brzdové obložení, nové lanko k zadní brzdě.
Schránka na baterii byla zrezlá, vyřešil jsem to opravou, ze dvou se udělala jedna výborná. Sedlové plechy byly také poškozeny, ty jsem též opravil. Jak schránka, plechy a horní díl světla se musely nastříkat, lak výborný, ale odstín barvy místo ČZ, odstín Jawa. Nebilo to do očí, ale veteránista to poznal, tak jsem ČIZE slíbil, že jednou to napravím a celý motocykl nastříkám a zrestauruji, což se stalo až za sedm let.
I když patina byla dobrá, ale já jsem ČIZE slíbil, že jednou bude ještě lepší, než když byla nová, motocykl měl najeto asi 8 000 km, ale nebyl dlouho používán, a to mu trochu uškodilo. Motor byl hlučnější, na výkonu to nebylo tak znát, ale problém byl v jeho těsnosti, mezi kartery prosakoval převodový olej. Po sedmi letech provozu na výlety a hlavně na srazy veteránů již olej kapal a hrozilo, že motor si převodový olej nasaje a to by asi nebylo dobré. Po 51 letech již hermetik v těsnosti karterů dosloužil.
Po uplynulé sezoně 2013 nadešel den 9. listopadu 2013 a motocykl se začal rozebírat. Tímto začala jeho renovace, která mu byla slíbena, byla provedena precizně a řemeslnicky, tak jak to ČIZA zasloužila, poněvadž pletařina byla v dobrém stavu, tak se jenom odstranil nějaký ten škrábanec, umytí a odmaštění. Kryty předních a zadních teleskopů se jenom umyly a odmastily, též schránky byly připraveny na nastříkání. Blatníky přední a zadní bez rzi, tak byly též umyty a odmaštěny. Pod-sedlové plechy dobré. Nastříkání zařídil přítel mé dcery. Všechny plechy jsem dostal k Ježíškovi. Nastříkání bylo v servisu provedeno profesionálně, cenu nevím, neboť se o ni podělil přítel mé dcery a také dcera, za to velký dík, neboť dneska jsou ceny úplně jinde než před lety.
Problém nastal s nalinkováním motocyklu, měl jsem dvě možnosti, nechat nalinkovat motocykl v místě bydliště nebo v Líšově u Českých Budějovic. Zvítězila lehčí varianta, a to v místě bydliště, ale linky byly velice silné a nastavované, no hrůza. A teď, co s tím? Byl jsem hodně na dně. Jedna varianta byla znova přebrousit a nastříkat, ale z každé situace je vždy nějaké řešení. Na radu kamarádů veteránistů jsem se ty hrozné linky pokusil umýt terpentýnem. Světe div se, linky se smyly a lak se neporušil. Velká sláva. Navázal jsem kontakt s panem Vávrou z Líšova. Profesionálně motocykl nalinkoval, a to v krátkém čase, za dobrou cenu. Velká spokojenost.
Chromy jsem nechal nachromovat u pana Hudečka. Spokojenost dobrá. Nic se neztratilo. Všechny věci vráceny do poslední položky. Lanka vyměněná za nové, též bowdeny. Elektrická instalace byla ve výborném stavu, byla použita zpět. Páčky spojky a přední brzdy nové. Náhon tachometru nový, též jsem získal originál nový tachometr. Bylo na něm razítko OTK, pozůstatek socialismu. Vyměnění ložisek v kolech a rozetě. V předních teleskopech vyměněn olej a převlečné těsnící matice. V zadních tlumičích vyměněn olej a těsnění. Nové silembloky v uchycení zadních tlumičů. Ložiska v krku řízení umytá, namazaná mazacím tukem a řízení seřízeno. Nebyla nutnost měnit ložiska, u stojanu motocyklu vyměněn čep.
A teď to hlavní: motor. Jak jsem již naznačil, motor měl najeto asi 8 000 km, což nic není, ale hrozilo, že dojde k nasátí převodového oleje do motoru. Zub času porušil mezi kartery a hermetik, který se dříve, co se motocykl vyráběl, používal na utěsnění karterů, již netěsnil. Takže GO motoru. Motor jsem vymontoval z rámu, rozebral, rozpůlil kartery, vylisoval kliku a rozebral převodku. Celý se důkladně umyl, zbavil nečistot a karbonu.
Hlavu válce jsem chemicky vyčistil a odstranil karbon. Závit pro svíčku a žebra hlavy byl neporušen. Na radu kamarádů veteránistů jsem nechal hlavu válce upravit, snížením, tato úprava je totiž podle návodu z ČZM Strakonice. Přátelé veteránisti s tak upravenou hlavou na motoru jezdí již tři sezony. Zvýšil se touto úpravou výkon motoru z 10K-13K a kubatura na asi 200 cm3. Motoru tato úprava neuškodila ani nevadila. Motor je svižnější a má větší výkon.
U karterů jsem vyleštil přepouštěcí kanály a očistil dosedací plochy. Válec motoru jsem vyčistil a nastříkal černou barvou. Tato barva by měla snést teplotu až 600°C. Válec dostal výbrus, nový píst, kroužky, čep. Klika dostala novou ojnici, ojniční ložisko, nové pouzdro pístního čepu a vyvážení, nové spojkové lamely, primární řetízek, nová ložiska, labyrint a simerinky, veškerá papírová těsněné. kartery utěsněny papírovým těsněním a tmelem. Tím je motor dobře utěsněn, zapalování seřízeno, též nabíjení baterie. Zatím vše pracuje dobře, možná časem vape.
Motor má již po generálce najeto 1100 km, pracuje perfektně, bez závad. Sedlo dostalo nový potah, plech se přebrousil a nastříkal komaxitem. Výfuk je nový od pana Hadráfka, pasuje velmi dobře a má nádherný zvuk. Světlo replika – nové. Stupačky a rukojeti řídítek jsou nové, baterie je též nová, originál zůstaly jen ráfky kol, vyčištěny od rzi. Možná příští sezonu budou nové.
Motocykl jsem složil dohromady, seřídil lanka brzd, namontoval a seřídil nový sekundární řetěz. Navíc má motocykl skoro všechny matice a šrouby nachromované.
Vím, že originál šrouby a matice jsou jen pozinkované, ale to je moje srdeční záležitost. S restaurovaným motocyklem již jezdím na výlety, hlavně na veteránské srazy. Čezeta má najetou po GO 1100 km. Je již cítit na motoru, jak se zajíždí a uvolňuje. Mám z toho příjemný pocit. Na veteránských srazech je Čezeta obdivována a fotografována. Člověka motoristu, majitele a restaurátora to velice potěší. Teď je potřeba, aby bylo teplo, sluníčko a již nic nebrání v tom, jen se kochat jízdou, poslouchat, jak motor nádherně přede a mít ten krásný pocit z restaurovaného, vysněného veterána.
Všem nadšencům veteránistům přeji, aby se jim splnil, jako mně, sen, pořídit si vysněného veterána, zrestaurovat ho a potom se kochat jeho krásou a nádherným pocitem z jízdy. To vám přeje ze srdce jeden z vás, veteránista Karel.
Ještě přehled měsíců a hodin trvání na renovaci motocyklu: trvání půl roku, z toho čistý počet měsíců bez čekání na chromy, barvu a GO motoru, činí čtyři měsíce. Vyčíslení hodin práce, 230 hodin. Malé opravy a seřizování motocyklu po renovaci, asi 20 hodin. Všechny blázny do restaurování a jízdou s veteránem Vás zdraví veteránista Karel. Kilometrům a pěknému počasí přeji pokynutím levé ruky.