Plánovaná tundra na polárním Uralu se letos nekonala, poněvadž jsme vyjeli o měsíc později než jsme měli a tudíž při příjezdu do Syktyvkaru jsme zjistili, zcela nečekaně, že na severu začíná skoro zima, na urale jdou silné deště a navíc v tomto roce šmejdprom nevydává povolení pro jízdu podél plynovodu. Vlakem se nám absolutně nechce to by byla potupa.
Řeky pramenící na úpatí Uralu jsou místy neprůjezdné i pro velký auta, odneslo to pár vezděchodů který se pokoušeli projet a proto tam nepojedeme. Nechceme zůstat trčet tejden nebude sedmé mezi dvěmi rozvodněnými řekami a protože už tam je konec podzimu tak by se nám mohlo stát že by do toho začalo sněžit a zemřeli bysme tam zimou a sežráním lední medvědy.
Volíme pro to náhradní plán, který jsme vymysleli přímo na místě. Pojedeme směrem na sever k řece mezeň. Projedeme písečnou silnici a až to půjde tak odbočíme nějakou zkratkou přes tajgu a pokud to půjde překonáme nějaký ten zimník směrem do archangelské oblasti. A protože jsou zimníky v létě převrácený do letníku tak vůbec není jistý kam se nám podaří dojet.
Navíc nám v cestě bude chybět určitě nějaký ten, most takže se budeme muset přeplovit s místními domorodci.
Naštěstí jsou stroje lehké, povezou benzín na 350 km a velkou většinu překážek na cestě budeme objíždět. Jedeme ve dvou takže nějaký to nutí v bažinách doufám nebude moc hrozit.
Přecevzetí je takové že by se motorka vůbec neměla postříkat blátem a kola by se měla ponořit maximálně po ráfek. Všude budou mosty a benzínové pumpy Po 50 km. Lenka bude v každé druhé vesnici a budou tam mít všude 50% slevy na všechno. Tak takový byl plán.
Konec vsuvky..
Kdy a kam:
Začátkem července, na měsíc do Komi. Nejdřív do Syktyvkaru a potom na sever směr Vorkuta, kam až to půjde. Cílem nejsou šotoliny a jízda ve stylu dakar, ale lesní cesty a jízda tundrou, takže pomalu a opatrně, beze spěchu a nervozity. Kus cesty se jede podél železnice a po železnici, takže musíme dávat pozor, aby nás nesmetl vlak
Z Vorkuty míříme směrem na východ, přes Uralský hřbet. Po cestě různé brody, mrkl jsem se na cestu a s hlubinou brodů to nebude zas tak vážné jako v tajze na uralu, takže stačí, když motorka zvládne 75cm vody. Takže nějaký krátký šnorchl u nižších strojů a vzít hadici na výfuk, kdyby to ve vodě chcíplo. A co dál, to se uvidí na místě.
Stroj:
Čím lehčí tím lepší, ale chtělo by to aby ujel po silnici 3500km než začne onroud - pro místní odborníky náročnej offroad.Původně jsem chtěl jet na HQ701, ale vzhledem k terénu a hodně brodům s kluzkým kamením, musím tento těžký stroj nechat doma a jet na něčem lehčím. Už jsem se rozhodl, že pojedu na AJP 240, vzducháč, prej 20 koní, no to se ještě ukáže jak to pojede po hajveji. Do lesa vezu 32 litrů benzínu, spotřebu počítám průměr 7-8 litrů a dojezd tak 450 kilometrů. Hodně se jede 1-2, hrabání, kamení, občas se zapadne a když zaprší tak ještě přibude odpor bláta a ten dělá hodně. Na místě hodím do kol dva haltry, protože jízda po blátě chce nízké tlaky.
S větší motorkou to nepřipadá v úvahu, pojedou se úseky přímo po tundře, po mechu a místy i po křoví co tam roste, takže těžší stroj nepřipadá v úvahu a pak ty brody. Ty jsou nejhorší. Vlastní zkušenosti. Motorka s hmotností do 130 kil + náklad samozřejmě a ten nebude malý.
Styl jízdy:
na silnici to je jedno, v lese pomalu a opatrně. Nechci se někde vyklopit, rozbít motorku, nebo se nějak zranit. Kdo chce jezdit dakar, relý a skákat, tak pro něj tahle akce nebude.
Spaní, jídlo:
Většinou venku - stan + teplý spacák, za každého počasí, počítat s deštěm, nepromoky, hotely ne. Mytí venku, jinak Massa Bob nechutně vonět. Restaurace taky ne - vařič a vaření atp. Občas přespání u domorodců a známých.
Co s sebou:
Stan, určitě ne nějakej tarp, nebo celtu, protože pod ní prší, když fouká, lezou tam komáři, klíšťata a další příšery. Vaření je jasný. Teplý oblečení. Nepromoky včetně návleků na rukavice, pytlíky do bot.
Opravy:
Základní nářadí na výměnu kola, zalepení duší, náhradní duši, pumpička, ložiska do kol+gufera, spojku na řetěz a případně co by se reálně mohlo vysypat - mám stříkačku beru pumpu a dvě svíčky, benzínovej fitr a dvě spony na hadici a ještě spojkový lamely.
Letos povezu navíc naviják a syntetický lano, kvůli vytahování z kalužin a zdolávání prudkejch hupů, který se nedají normálně vyjet.
Pár fotek pro představu jak to tam vypadá. Něco je Ural, něco je z Kolskýho a Chibin.
Naposledy editováno 05.09.2024 15:23:29
1 reakcí na tento příspěvek Tak nakonec sev cestou z Komi do AO
Po zkušenostech v tundře předminulej rok se už tolik nebojím, ale po pláni mimo cestu se musí jet fakt pomalu, protože stačí zákeřná díra a motorka sedne až po nádrž a to je i ve dvou problém. Většinou tam všichni valí třeba třicítkou, páč je nebaví jet pomalu na ty vzdálenosti, ale pak to utopí a už se to sype.
Obtížnostně to vypadá hůř než Ural, co jsem teď jel, protože tam je víc bláta a chybí tam jaksi stromy. Jen pro srovnání, stará kolyma na crfku nebo hq701 je oproti tomu celkem o ničem. Kdybych si nenechal nabulíkovat těžkej dvouválcovej cirkus, tak to bylo celkem v pohodě, takhle jsem se zbytečně nadřel. Už nikdy takovou chybu neudělat. A jestli pojedu tranzit o pár dní víc není důležitý, důležitá je hmotnost v terénu když to zapadá. Zdvihy tlumičů a výkon je tam defakto k ničemu. Akorát pomáhá světlá vejška a co nejvíc drapák.
Kdyby dělali něco co váží pohotovostně 120 kilo, má to 25 koní a interval na olej aspoň 6tkm tak to ihned koupím a jezdím na tom.
Každopádně uvidíme co a jak až na místě. Hlavně aby moc nepršelo.
Naposledy editováno 29.05.2024 17:07:00
To mě ale nebaví. Jen pro představu jak vypadá tundra v akci.
Tady jedou na ryby po louce. Ale to není na naloženou motorku, takový úseky se dají přejíždět jen kousek, ale ne jet to pořád..
A tady jedou na endurech na jezero. To už je reálnější. V 9:00 sjíždí ze silnice a začně to bejt zajímavý. To se dá, ale chce to ve dvou. Jeden jede hrozně pomalu, protože si musí dávat echtovní pozor, aby to někde neutopil.
Naposledy editováno 30.05.2024 07:24:54
1 reakcí na tento příspěvek Tak nakonec sev cestou z Komi do AO
Naposledy editováno 19.06.2024 09:09:33
https://bikes4all.ru...ina-s-137-120-100-18
Naposledy editováno 19.06.2024 12:06:05
1 reakcí na tento příspěvek Tak nakonec sev cestou z Komi do AO
pojištění máš na visa kartě, dáš k tomu výpis z pojišťovny, víc ambasádu nezajímá
na hranicích si pojistíš motorku a jestli chceš pojišťovat tak i sebe kdyby to nebylo na hranicích tak v prvním městečku, co se namane, rovnou si tam vyměníš v bance peníze z euro na ruble, karty pořád nefungujou co vím
na hranicích můžeš rovnou vyměnit, když tam nepřijedeš v noci, jinak si kup benzín před hranicema a po celnici to v lese zapíchni a pokračuj ráno, tak mě to většinou vychází
toť vše, jednoduchý a bezproblémový, stejně jako loni i předloni
Naposledy editováno 20.06.2024 23:34:31
To sprchovanie ma zaujalo. Ohreješ si vodu, dáš do nejakej krhličky a umyješ sa tak? Alebo inak?
Akú nádobu používaš na prepravu pitnej vody?
Díky :)
Ohřeješ tři až čtyři petlahve, trochu povolíš víčko, pověsíš na strom když, je a hned máš sprchu. Když není strom, pověsíš na řidítka a dřepíš u toho na bobku nebo sedíš na alumatce. Hydrovaky jsou teda mnohem lepší, ale jsou těžký. Takže jsem nazpět přešel k petlahvím. No a když si dáš pod nohy sedací alumatku tak máš dokonce vanu pro nohy. Když máš ssebou sukubu, tak tě polejvá. Ale ty nejsou většinou v dosahu.
Vodu jedině v petlahvích. Nesmrdí, nemá pachuť. Sice jsem jednou zkoušel malý 2l kanystříky, ale jsou těžký a špatně se s nima zachází. Zkoušel jsem vaky, 2 cesty, ale pak jsem je zrušil, jeden praskl druhej se upekl na plastu nad motorem.
Petlahve, 3ks, jsou zastrčený v nosiči naproti vejfuku. Když je potřeba tak je tam benzín a vodu stejně beru až pře kempováním, když nebude řeka, nebo potok v dosahu. Přes den vozím jen na pití 1,5-2 litry víc ne. Taky se hodí na umytí rukou, kdyby se generálkovalo. A když vezu v nosiči benzín v petkách, tak je jasný, že voda bude dostupná v okolí.
Naposledy editováno 22.06.2024 22:34:17
to je jako kdyby se u nás říkalo projel jsem původní hitlerovu dálnici, v dnesšní době
poslední zbytky cesty kostí jsou mezi ojmjakonem a mjaundžou/kadykčanem ale jen některý úseky, část toho bylo taky předěláno, ale jak se to už neudržuje, tak to vypadá starodávně
no a obtížnosti zbytku tý starý cesty je celkem v pohodě, dá se říct nízká, když neprší a nejede se tam na géésech a podobnejch nesmyslech, ale to platí skoro všude
Ta tundra bude na docela jiným levelu, jestli tam dojedu, ovšem. Páč jsem zkusil ujet v kuse 200 kilometrů po dálnici a když jsem sesedl, tak jsem měl mžitky před očima, nemohl jsem udržet rovnováhu a ruce i nohy mě brněly, jako kdyby mě celej večer vyslýchali na gestapu.
Naposledy editováno 19.07.2024 22:04:43
Téma | Autor | Odp. | Posl. příspěvek |
---|---|---|---|
Minimální tlak, gumy, enduro mastod... Husqvarna 701 Enduro | ZdendaZB | 1 | 8.10.2024 v 12:03 krokoš |
co s sebou vozím a jak mi ztěžkl st... [1, 2, 3, 4] KTM 690 Enduro, Husqvarna 701 Enduro | ZdendaZB | 120 | 2.10.2024 v 20:12 ZdendaZB |
Čurč Birč testuje HuSiKeWaNa 710 Husqvarna 701 Enduro | ZdendaZB | 8 | 2.10.2024 v 08:49 ZdendaZB |
Snížení Husqvarny 701 enduro Husqvarna 701 Enduro | ondrej-ek | 15 | 29.9.2024 v 18:07 ZdendaZB |
Kterak jsem zničil motorku a málem ... [1, 2] Husqvarna 701 Enduro | ZdendaZB | 38 | 18.7.2024 v 07:19 ZdendaZB |