Téma "začínam na moto, chci silnější stroj" se tady opakuje s železnou pravidelností. Pokaždé se pak dotyčnému dostane spoustu doporučení ze dvou soudků: a) silnou moto nekupuj, jdi postupně, b) kup si co se ti líbí, sám s tím nemám problém... obě tyto skupiny mají pravdu, ale věc poněkud zjednodušují. Málokdo se zabývá tím, co je na ježdění na motorce nejpodstatnější a tím je ZKUŠENOST. Každý se musí dopracovat k tomu, aby svůj stroj ovládal a výkon je pouze jeden z činitelů, které v tomto procesu hrají roli. Podívejme se na nebezpečné situace a jaký vliv má v dané situaci výkon motocyklu.

1.) Nouzové brždění
Začátečníci nemají vždy vypracovaný cit pro brždění a v krizi často zamáčknou prudce brzdu což vede ke smyku předního kola a následnému pádu (zejména když nedrží při brzdění dostatečně pevně řídítka v přímém směru). Brzdí se však progresivně s krátkým ale postupným nárůstem brzdé síly (vytvoří se brzdný klín, který dovolí prudké brzdění). Zkušení jezdcí se taky brzdění často vyhnou a dokáží provést uhybný manévr. Akcelerace silných strojů = vyšší rychlost a ta klade na umění brzdění vyšší nároky. Motorka má obvykle brzdy odpovídající výkonu (slabá/slabé, výkonná/výkonné). I se silným strojem se však dá jezdit pomalu, výhodou slabých strojů je to že nedisponuje takovou akceleraci což přirozeně jezdce "brzdí v rozletu" a nedovolí na krátkém úseku dosáhnout vysoké rychlosti kterou by museli rychle "řešit".

2.) Chyby v náklonu
Jízda v náklonu je kombinací zkušeností a vypracované důvěry v pneumatiky a motoyckl. Průjezd musí být plynulý a práce s plynem citlivá. Panika (np. kvůli výmolu ve vozovce, louži, kamenu, výjezdu zeširoka) a následné brždění je příčinou spousty pádů nebo výletů mimo silnici. Zde je rozhodující vyježděnost jezdce a jeho psychická odolnost (když pud velí "brzdiii", zkušenost dovolí motocykl udržet a zatáčku projet bez ubrání plynu). Slabý stroj nešikovnou práci s plynem v zatáčce netrestá tolik jako silný stroj. Hrozba highsideru (rozkmitání říditek na výjezdu pod plynem) je u slabších motorek menší.

3.) Předjíždění
Zde se již jedná hodně o představivost. Zrychlení silného stroje vám dovolí nerozumné manévry, které byste si se slabým strojem asi rozmysleli. Nejnebezpečnějším manévrem je předjíždění auta, nebo nedejbože kolony aut, kdy existuje nebezpečí, že plechovka vybočí doleva (předjíždění, odbočení vlevo, otáčení do protisměru). Zkušení nepředjíždějí v situaci, kdy existuje možnost, že vám auto může vybočit doleva (je tam np. silnice, pumpa). I tak to může být nebezpečné (zkušený Ondra Lelek doplatil na Avii, která v přehledném úseku na dvojité odtáčela do protisměru). Zde to už není o síle stroje ale o představivosti co se může stát.

4.) Krizovky v provozu
Zde to již není o stroji ale o zkušenosti jezdce. Np. jedete po hlavní a na vedlejší stojí auto a řidič kouká do protisměru. V této situaci je ostražitost na místě. Koukejte na kola auta, jejich otáčení zaregistrujete dříve než pohyb vozidla vpřed. V této situaci je jedno, sedláte-li litra nebo 125ku.

Jízda na přehledné silnici je relativně bezpečná i na silném stroji a tady problém nebývá.

Jak vidíte, tak síla stroje je pouze jedním z několika členů rovnice bezpečné jízdy. V rovnici je ještě "znalost tchniky jízdy", "orientace v provozu", "technický stav stroje" a především ZKUŠENOST a "zvládání stroje". Méně výkonný stroj Vás jakoby nutí jet pomaleji a mnohé chyby odpustí. Výkonný stroj má nevýhodu v tom, že nutí nevyježděné jezdce "držet krok" i když na to ještě nemají zkušenosti. Byl jsem na vyjžďce, kdy novopečený R1kář se snažil držet krok s litry a skončil v lese (mokrá silnice ve stinné levotočivé zatáčce).

Prosím o doplnění konkrétních situací, kdy je silný stroj nevýhodou a kdy je to jedno. Které stroje jsou dobré a proč...