Přeji hezký den!
Před deseti lety jsem našla útěchu na Vašem fóru a to v podobě milých vzkazů od lidí, kteří taky jezdí na motorkách. V té době mi totiž zemřel manžel. Touto cestou bych jim chtěla poděkovat, těm neznámým motorkářům, za to, že se mnou projevili upřímnou soustrast.
Nyní jsem tu opět. Napsala jsem povídku, která mi dnes vyšla na Idnes http://kuntova.blog...orkari-detem.html#t2
Je to povídka o akci Motorkáři dětem a tímto bych chtěla poděkovat organizátorům za super nápad.
Je to povídka o tom, co nejdůležitějšího mi zůtalo po mém manželovi, Vítězslavovi Kuntovi.
Zůstala mi dcera.
Je to tiché varovnání všem, kteří si myslí, že smrt se jich netýká.
Evionka