2 reakcí na tento příspěvek Na co z detstvi fakt neradi vzpominate
Ve 14 letech jako mutující skoropuberťák a hodina zpěvu. A zpívat, pěkně po jednom, vysvědčení se blíží. O nějakým synkovi co oral, pak zas neoral, protože idiot rozflákal kolečko, do toho holky, s třešničkama pod tričkem, samo nahoře bez. A já jako kretén před celou třídou musel "zpívat". Trapas, až ponížení, řekl bych, mám to před sebou, jako by to bylo včera.
Dost se v tématu probírá jídlo, přidám. Moji rodiče, bezpartijní dělníci měli vždycky houno, já ho po nich zdědil. Aby tenkrát měly děti (já a brácha) aspoň občas maso, nakoupilo se "něco", občas v "nucáku", libový se odřezalo a z tlustýho se uvařil segedínský guláš. Ale ku.va kopice, ten největší hrnec, na 3 dni žrádlo, 4 den největší "šťastlivec" ješte dojídal. S chlebem a každých 14 dní. Když mi dneska někdo řekne "segedín", vraždil bych.
Ale zas na druhou stranu, dcera mi od minulého roku občas fotí "jídlo" v základní škole. Musím říct: "Zlatej segedín".