když bych to vzala doslova tak je to asi po pátý...
tohle téma nezakládám aby mě někdo politoval, i když to padne dobře.. Zakládám ho na tom aby sme si všichni uvědomili, že v jedné minutě se vám může změnit celej váš život..
Dnes mohlo moje dítě přijít o mámu..
Měla sem autonehodu. Jsem ráda, že to můžu napsat, protože sem tady. I Když mě všechno bolí nejvíc mě bolí duše. Nechci zacházet do poezie, ale spíš vnítit světlo do pocitů, keré ve mě jsou. Když člověk cíti bezmocnost, když padne až na dno, dodá vám to síl a uděláte možná velkej zásah, nebo jen malý krůček aby ste něco ve svém životě změnili.
Dnes mi tam chyběl jeden člověk..

a když neni, tak začnete se sebeobviňováním..
ale to už je druhá část kerou rozebírat vlastně nechci.

k ty autonehodě napíšu jen tohle: bylo to na dálnici, dostala jsem smyk, zadek mi začal lítat a otočilo mě to do protisměru, kde sem to vpálila do těch panelů a následné mě to odhodilo zpátky zadkem do svodidel na druhý straně. Téměr to do mě vpálilo další auto a kamión. Nemohla sem se dostat ven a auto začalo dymyt. takže jěště jednou.. dnes sem se druhý krát narodila...