a já se pousmál a už něco tušil a pravím: "a jakýpak mohu se zeptat?"
"no vzhledem k tomu že A1 je do padesátky a tohle je..."
To ani nedořek a já řikám že to neni pravda a on že je
Tak jsem se ohradil a začal jsem mu předříkat jako z učebnice jak se rozdělujou skupiny motorek v řidičáku.
A von prej: "doopravdy jo?" v tom se do toho přidal ten druhej: "nooo já si to taky myslim"
prej: "mám to lustrovat nebo vám mám věřit" řikam "jak chcete já mam svědomí čistý"
"tak si to vezměte a pokračujte.. a opatrně"
Ještě celou cestu jsem se do helmy smál, proč mě teda zastavuje když tomu nerozumí a jak zjistil že to neni padesátka?
No byli to prostě dva mladý kluci (kolem 22-23) kterejm mi bylo skoro debilní vykat a mysleli si že dovedou mladýho cucáka takovejma blábolama k pláči nebo co :
Zase u mě pomáhat a chránit klesli ještě níž