I po přečtení vybrané kapitoly z knihy Dokonalá jízda na motocyklu a následném zkoušení mám dotaz:
Jedu do zatáčky - předem mám zařazený vhodný rychlostní stupeň, ohřáté pryže a správný tlak v nich, v zatáčce není štěrk. Najíždím z vnější strany a v průběhu zatáčení se držím u vnitřní. Jenže zhruba v 1/2 zatáčky s hrůzou zjistím, že se vracím je středové čáře na silnici a vynáší mě to do protisměru ..a co teď?
Takže buď zvětšit náklon nebo snížit rychlost. Jenže při snižování rychlosti..(brzdím teda oběma brzdama zároveň)..se mi motorka narovná a je to ještě horší. Je to asi celé o tom, že sem nepřizpůsobil rychlost průjezdu dostatečně už před zatáčkou.
Co se spojkou a plynem? Spojku vymáčknout nebo ne? Plyn nechávám zavřený.
Do téhle situace sem se dostal párkrát s batůžkem, což je ještě horší..protože motorka se chová jinak že..a vždycky se mi (ale už v zatáčce) podařilo zabrzdit tak abych se přes středovou čáru nedostal.
Tak poraďte prosím, co v téhle situaci dělat a opravte případné chyby v teorii, co jsem napsal. Díky
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Věta do pranice - nezvládnutá zatáčka
Už několikrát jsem přemýšlel kde se v lidech bere ten put to na rovinkách roztahovat jak kráva a před zatáčkou občas skoro úplně zabrzdit a doufat, že se do zatáčky vejde a nevysype se...
Myslím si, že lidi sedaj moc rychle na silný a těžký stroje, jsou málo vyježděný a teorie projetí zatáčky jim taky moc neříká...Co vy na to?