2LEKO píše: Dobrý den,

z ustanovení § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích vyplývá, že komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodaření zemědělských a lesních pozemků je účelovou pozemní komunikací.

Polní a lesní cesty (sloužící k obhospodaření zemědělských a lesních pozemků) jsou tedy účelovými komunikacemi.

Příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie české republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci.Na lesní nebo polní cestu tedy vjet můžete, pokud na ni není omezen přístup.
S pozdravem
kpt. Mgr. Veronika Benediktová

Policejní prezidium ČR
Preventivně informační odbor
Strojnická 27
170 89 Praha 7
telefon: 974 834 448
GSM: 725 190 260

Může být vyjížďka sportovním motorovým vozidlem považována za nutnou komunikační potřebu opravňující
řidiče k omezení práv vlastníků a oprávněných uživatelů pozemků, po kterých se vozidlo pohybuje a na nichž
způsobuje větší či menší škody? Pokud ano, uveďte prosím argumenty.
Podle Petra Dvořáka
6
nález Ústavního soudu ČR
7
uvádí, že „ústavně konformní omezení vlastnického práva je
možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu, přičemž míra a rozsah omezení musí být
proporcionální ve vztahu k cíli, který omezení sleduje, a prostředkům, jimiž je omezení dosahováno. Tam, kde
jedna z těchto podmínek nuceného omezení vlastnického práva absentuje (například zákon nepředpokládá
poskytnutí kompenzace za jeho omezení), jedná se o neústavní porušení vlastnického práva. V takových případech
lze ústavně konformně omezit vlastnické právo pouze se souhlasem vlastníka, proto existuje-li v zákoně
veřejnoprávní institut omezující vlastnické právo, aniž by s tímto omezením spojoval poskytnutí náhrady, je
nezbytnou podmínkou ústavní konformity souhlas vyjádřený vlastníkem. Tak je tomu i v případě tzv. veřejně
přístupných účelových komunikací definovaných v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, v jejichž případě je vlastnické právo omezeno tím, že vlastník musí strpět obecné užívání pozemku
jako komunikace (§ 19 zákona) a umožnit na něj veřejný přístup. Zákon o pozemních komunikacích však toto
omezení nespojuje s poskytnutím finanční náhrady. S ohledem na shora uvedené lze tedy konstatovat, že jako
jediný ústavně konformní výklad je ten, že s takovým omezením vlastnického práva musí vlastník příslušného
pozemku souhlasit

sou výše zmiňované rozsudky Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu
2
a nález Ústavního soudu ČR
vyžadující pro užití účelové komunikace veřejný zájem a/nebo souhlas vlastníka závazné v soudní praxi? Pokud
ano, jaká je relevance dalších zde citovanými názorů a judikátů?
Břemeno obecného užívání soukromého majetku je podle našeho názoru odůvodněné, pokud hájí závažný veřejný
zájem, v
našem případě tradiční přístupnost krajiny osobám, které ji užívají přiměřeně k zajištění svých potřeb a
zájmů bez škod na potřebách a zájmech druhých. Tato míra byla sportovními motoristy překročena rozsahem,
způsobem i
účelem
. Jedna soukromá osoba omezuje jinou soukromou osobu bez obhajitelného důvodu, natož ve
veřejném zájmu. Zákon pak ovšem hájí destruktivní jevy před konstruktivními, samoúčelné činnosti před
smysluplnými, módní rekreační trendy před tradičními zájmy vlastnickými a hospodářskými

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR
10
uvádí: „Pokud vlastník pozemku zřídí účelovou komunikaci, vztahuje se na ni
obecné užívání pozemní komunikace. Vlastník pak nemůže jednostranným vyhlášením zamezit jejímu obecnému
užívání, aniž by k tomu neměl povolení příslušného správního úřadu.

.