Kawasaki ER 6N (2008)

Jak jsem se časem dozvěděl, tak pro spoustu lidí né úplně vzhledná motorka. Ale na malou 650 s 53 kW překvapivě zábavná a hravá.

Více fotografii

Výška jezdce: 181 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Suzuki SV 650: Když stály vedle sebe, tak se mi více zamlouvala ER-6n
Yamaha XJ6: Dvouválec je dvouválec...
Yamaha FZ6 N: Stejný důvod jako u XJ6

První dojmy - První dojmy byly hodně ovlivněny přestupem z 11 kW motorky oproti které Erka opravdu jela. Taky posed byl daleko příjemnější a celkově motorka byla taková měkčí na zatáčení zejména v malých rychlostech. To je ale ovlivněno tím, že jsem začínal na YZF R125 což je vlastně malý super sport. Toto mě utvrdilo v tom, že kapotu už opravdu nechci a zůstanu u naháče, který je, aspoň pro moje potřeby, daleko zábavnější a zajímavější.

Motorku bych doporučil pro - Pro kohokoliv, jen bys neměl mít dva metry, pak se tam fakt blbě naskládáš. Ale pro přestup z A1 na A2, nebo začátečníky můžu jen doporučit. A pokud chceš něco levnějšího na vyřádění, tak bys o ní měl také uvažovat.

Recenze

Velmi dlouho jsem přemýšlel a vybíral, kterou motorku vlastně pořídit po maličké 125 na ř.p. A2. Když jsem jezdil YZF R125 tak jsem si říkal, že po ní půjdu do R6. Bylo by to logické... ale... Na A2 papíry by bylo potřeba sehnat nějakou "staženou" a časem jsem si uvědomil, že vlastně SS úplně nechci. Takže jsem začal koukat po naháčích. Nejdříve Yamaha a její XJ6, která ale byla dražší a nepřišla mi natolik zajímavá. Poté FZ6N, nebo S2. S S2 by byl zase problém dostat jí na A2 papíry, ale Nko se dělalo s 57 kW, což znamenalo, že by to šlo... Už ani nevím proč, ale sešlo z toho, myslím, že to bylo kvůli 4 válci. V té době jsem totiž přišel na to, jaký je to jezdit na dvouválci a bylo rozhodnuto. Musím mít dvouválec. Do zaměřovače tak padla SV650 a pak na doporučení strejdy ER-6n. Zprvu se mi ER-6n nezamlouvala, natrefil jsem totiž na bazaru na motorky před rokem 2008, které měly jinou barvu rámu a jinou barvu plastů a nádrže. Mně osobně se tyto kombinace (černá, vínová a jakási zlatá) prostě nelíbí, takže jsem ji zavrhl... Jenže na bazaru nebyla žádná dobrá nabídka SVčka, takže jsem čekal a občas mrkl na ER-6n až jsem narazil na mojí 2008, která byla pro tento rok výroby v jiných barvách a to celá černá. Recenze ohledně ní byly také dobré a tak jsme pro ni vyrazili.

Motorka byla krom držáku SPZ v původním hezkém stavu, až na servaný kotouče... Takže jsme ji s nějakou drobnou slevou na kotouče vzali. V té době jsem ještě neměl papíry, takže se motorka přivezla domů, daly se do kupy kotouče a desky, diodové blinkry a udělal se základní servis. Tu sezónu jsem na ní najel asi 1000 km (od září do konce sezóny). Přes zimu jsem dali padáky, nové pneu, stavitelné páčky, rolny na stojan, nějaké polepy a změnili design nádrže. Chtěl jsem motorku ladit do černo-červené. Ještě bych se rád vyjádřil k pneumatikám... Já osobně jsem obul Dunlop Sportmax Roadsmart II a výrazně je NEDOPORUČUJI na svižnější jízdu. Pneumatiky prostě nedrží, dlouho se zahřívají a ani za dobré teploty z nich necítíte jistotu. Byl jsem s nimi v Mýtě, tam to zvládaly, ale bylo 30 stupňů, takže ani vychladnout nestíhaly. Na běžnou silnici a svižnější jízdu ale nejsou vhodné, je z nich cítit jak motorku nevedou a táhnou jí ven ze zatáčky. Já tenkrát myslel, že to je měkkým podvozkem, ale nebylo tomu tak. V sezóně 2018 jsem ještě pořídil laďáky značky Beowulf, který musím maximálně doporučit, protože za nějaké 4tis dostanete homologaci, vyndavací vložku a opravdu brutální zvuk. Někdy v půlce sezóny mi odešlo dobíjení, šlehl se regulátor dobíjení a vzal s sebou i stator alternátoru a asi i baterii, protože tu jsem dával poté taky novou. Je to obvyklý problém snad u každé ER-6n, kamarádovi se to stalo asi rok po mě. Na to konto jsem dozadu namontoval mega ultra drahý blatníček, abych právě zamezil odlétávání vody od zadního kola přímo na regulátor. Pak už jezdila motorka bez problémů, až do konce sezóny kdy se mi povedlo jí spolu se sebou složit.

Následovala 7-mi měsíční pauza, do které se trefila zima, a my museli dát motorku zpět do kupy. Co šlo opravit jsme opravili, něco koupili nové a něco lehce použité. V tu dobu došlo ke kompletní změně designu na černo-červeno-bílou, za kterou ještě jednou moc děkuji a moc se všem líbila. Opravdu to je jedinečná motorka a i když jich jezdí tolik, tak tuhle člověk nepřehlédne a nesplete si ji. Dal jsem tam taky pořádné pneumatiky a to Bridgestone Battlax S21, které všem naopak musím doporučit. Perfektní guma, která od základu změnila jízdní vlastnosti motorky. Na silniční využití opravdu maximálně dostačující a i na okruhu se s ní dá velmi dobře vyřádit. Drží téměř studená, rychle se zahřeje, i na vodě drží velmi dobře a i v chladu. Jediné co bych jí vytkl je plošší profil, ale to je vše. Najel jsem na ní odhadem 7 tis km a s motorkou jí ještě s obstojným vzorkem poslal dál.

Rok 2019 byl po mé nehodě dost vlažný. Do teď to mám v hlavě a zatím se mi nepovedlo odbourat hranici náklonu. Ale myslím si, že to mělo veliký prospěch na můj styl jízdy, který jsem poměrně dost přepracoval. Vyrazil jsem do motoškoly Landa, kde mě za něj i pochválili (nutno se pochlubit :) ). Začal jsem si zkoušet i koleno, které později v sezóně 2020 i přišlo na Sukyringu (v okolí kde bydlím se mi nepodařilo doteď najít dostatečně přehlednou aspoň sérii dvou zatáček kde to zkoušet). A myslím že v sezóně 2019 se na motorce ani nic nepokazilo.

Zima 2019 - 2020 tedy byla na moje poměry až moc klidná a myslím, že jsme na motorce ani žádné změny nedělali. Tak nějak už jsem ale věděl, že nás čeká poslední společná sezóna. Už byl čas na změnu.

Sezóna 2020 začala drobným únikem oleje z levého karteru, který mě zřejmě bude díky momentálnímu vlastnictví KTM doprovázet i nadále, a únikem chladící kapaliny kolem vodní pumpy. Tyto problémy jsme vyřešili přetěsněním. A ještě jsem musel koupit nový spínač brzdového světla, protože ten starý se odporoučel. Jinak tato sezóna proběhla opět velmi dobře, najeli jsme i díky pandemii cca 3 až 4 tis km a tuším v září jsem dal motorku na prodej. Cca po třech týdnech si motorku odvezl nový majitel někam k Brnu, tak doufám, že mu bude sloužit alespoň tak dobře, jak sloužila mně.

Abych to shrnul, tak ERka mě hodně naučila, byla to opravdu skvělá motorka. I když to není žádný závoďák a je osazena naprosto základními komponenty a nefunkčním podvozkem, který je vzadu strašně tvrdý a vepředu zase pro změnu velmi měkký. I tak bych si jí koupil znovu, ale už novější model, který má ten podvozek aspoň lehce lepší. Vytkl bych jí také brzdy, za které opravdu musíte vzít aby se něco dělo a stejně to není žádná hitparáda. Co bych ale zase naopak měl vyzdvihnout je motor... Motor je totiž to, co je na té motorce super a i když se teď majitelé silnějších strojů asi popadají za břicho tak já musím říct, že na 53 kW motorku je díky charakteru dvouválce nejen velmi zábavný, ale také odhodlaný ze sebe vymáčknout každého posledního koně a vysvětlit těm, na výkon silnějším ,čtyřválcům kdo je tady šéf.



A taky sem díky ERce potkal toho nejlepšího motoparťáka, takže díky švestko...