Jawa 125 Dakar (2007)

Koupena s nájezdem necelých 1800 km, takže zánovní kousek.

Výška jezdce: 205 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Yamaha DT 125 R: Na moje finanční možnosti byly všechny odlítané, drahé a živit dvoutakt je další věc
Brixton BX 125 Scrambler : Nenaskytla se možnost ji koupit ojetou - byla teprve chvilku na trhu, takže koupit ji jetou nebylo úplně možné

První dojmy - Oči na vrch hlavy, maximální spokojenost, úsměv od ucha k uchu. Do té doby jsem lítal na simsonu, takže toto bylo fakt příjemné.

Motorku bych doporučil pro - Úplně ideální pro začátečníka na silnici, popřípadě lehčí terén. Zkrátka Jawa.

Doplňky na motorce - Nejsou, ale časem budou. Zatím to jistí Wunderbaum stromeček na hrazdě řidítek:)

Recenze

Motor: Jednoválec, čtyřtaktní, vzduchem chlazený
Výkon: 9,1kW (13k)
Rozměry pneu: Přední - 2,75x19
Zadní - 3,50x16

Důvod koupě byl poměrně jednoduchý. Jednak se mi líbily recenze ohledně spolehlivosti, bazarová cena byla velmi přívětivá a dostupnost dílů byla taky dostatečná. Zkrátka to byl ideální stroj pro studenta, který má hluboko do kapsy. Oproti Simsonu to bylo samozřejmě ve všech směrech lepší - nemá cenu rozepisovat.

Přijde mi, že je to takový super univerzál. Na silnici toho ještě moc nenajela, ale zatím se jeví jako pohodový kočár i na normální ježdění. Oproti normálnímu enduru je na ní o něco širší sedlo, takže se nedá říct, že je to koza, která vás dostatečně vytřese ještě dřív, než zmizíte ze vsi ven.

Poněvadž jsem z těch vyšších, je trochu horší cestování ve dvou. Pokud jedu sám, uvelebím se skoro až dozadu, ovšem ve dvou je to už o něco horší. Sedlo je ve předu docela o dost snížené, takže jsem na tom se svými 205ti centimetry jako vosa na bonbóně.

Úložný prostor sám o sobě je na bodu mrazu. Pod sedlem je pouze něco málo prostoru, kam si můžete možná tak schovat tatranku na cestu.

Teď trochu historie...
Píše se 26. listopad 2020 a v brzkých ranních hodinách se směřujeme směr Teplice. Přijeli jsme na místo a na první pohled se jevila jako velmi zachovalá. (Ještě aby ne, když za svých 13 let existence nacourala ani ne 2000 kilometrů) Dalo by se říct, že někde hodně dlouho stála, což se dalo odhadnout i podle startu, do kterého se jí moc nechtělo. Pán mi dal slevu, aby se neřeklo, naložila se na káru a tradá do Strakonic.
Nu což. Postavila se do dílny, vyměnil jsem olej, pustil jí trochu žilou z karburátoru a na třetí šlápnutí šla jako hodinky.

Brzdy dost nasvědčovaly tomu, co jsem zmiňoval nahoře (že někde hodně dlouho stála a nesáhlo se na ní). Zkoušel jsem takové to krizové brzdění z padesáti za hodinu na nulu, přesně tak jak jsme to nacvičovali v autoškole a výsledek nebyl na prvních pár pokusů nijak dokonalý, ale jak se trochu rozchodily, začalo se to postupně lepšit. Těch prvních pár pokusů bych přirovnal k pionýru na kterém sedí aspoň tři lidi. Zkrátka jako vlak, ale časem se to propracovalo k tomu, že když jsem za to vzal moc, nebyl problém aby přední kolo ujelo dva metry v učebnicovém smyku.
Tak to bysme měli. Pro jistotu ještě jednou máznout řetěz, zkouknout olej a dalo by se to považovat za hotové.

17.8.2021 - malá aktualizace
Takže jsem se s ní vrátil předevčírem z dovolené na Moravě, které jsem se ze začátku trochu děsil, ale nebylo proč.
Ve čtvrtek se na ní hodil stan, karimatka, spacák a ještě pár drobností a valíme na Znojmo.
S tím nákladem, co si vezla byla v kopcích trochu líná a málokdy se povedlo, že bych to vytáhl na pětku, ale spíš to bylo o čtyřce těsně nad červenými otáčkami. Jinak po rovinkách upalovala poměrně slušně. Taková pohodová cestovní rychlost je okolo 70 za hodinu. V 80ti se začnete bát vy a v 90ti už se chudák třese strachy i motorka. Nicméně jsme tímto plouživým tempem nakroutili něco málo přes 600 kilometrů a to bez jediné závady, takže fichtl na steroidech opravdu válí.
Akorát při cestě domů se mi začal klepat rozvodovej řetěz, tak si ho zase zpátky dopnu. Jinak pohoda.
Momentální nájezd: něco málo přes 3 000 km