ČZ 125/516 (1986)

Tovární motorka,žádná překopávka na motokros.

Výška jezdce: 170 cm

První dojmy - Jelo to jako blázen a ten zvuk naháněl strach. Nic tak silného sem do té doby neřídil.Měl sem pionýra a občas mi kamarádi pučili čz 175,ale s tím se to nedalo srovnat.

Motorku bych doporučil pro - Ted´ už je to veterán,takže pro všechný co mají rádi staré motorky,chtějí si zavzpomínat na své mládí a rádi se v něčěm pořád vrtají :)

Recenze

Bylo mi patnáct ,na pinckovi sem řádil už několik let a zoufale sem se nemohl dočkat sedmnácti,až budu moct osedlat velkou motorku a tohle byla cesta jak si to čekání zkrátit.
Motokros nebyla moje krevní skupina,ale byla u nás trat kde jezdili hobýci a pár profíků a bavilo mě se na to koukat. Jenže jezdit a koukat je zasadní rozdíl a já záhy zjistil,že motokros je pěkná dřina a já se chtěl je tak vozit,jenže na téhle motorce to nešlo. Tady byl všechen výkon nahoře a dole nic! Vypnuto zapnuto. Plný,nebo nic.
V praxi to znamelo,že třetí kolo už sem tahal ruky a pokud bych nezastavil,hrozilo to držkopádem. Japonci ti jeli pěkně od spodu,ale tohle nemělo přívěru a bez pořadných otáček to nevyjelo ani kopec. Takže točit,točit a točit,motorka pro pořádný chlapy. Ten kdo to v dětství na téhle motorce zvládnul, to pak měl na japoncích kteří byli i dost lehčí a ovladatelnější jednoduchší... Takže dobrá příprava. Jen ste ještě potřebovali mít šikovnýho tátu,nebo známého co rozuměl motorům,protože to bylo často pokazené. Ta moje zetka trpěla na převodovku,něco se tam dycky povolilo,seklo a už tam nešlo zařadit,nebo se to rozletělo...
Co se podvozku týka,na nějake hoby ježdění to stačilo,do větších akcí to podle mě nebylo. Byl měkký, brzdy bubnové.
Co se zvuku týče,to bylo jiná! Když sem to doma startoval a vyražel na trat,nebo do hory, věděla to celá ulice :) Jednou,na štědrý den dopoledne sem se na tom rozhodl navštívit kamaráda do řadové zástavby, jeho sosedka pro to něměla vůbec pochopení...ta mě hnala... :) jo to byly časy...