Royal Enfield Interceptor (2022)

Kulaté světlo, dva budíky, dva výfuky a klasický motor. Mít radost nejen z jízdy, ale i z pohledu na tento stroj.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:Nina-X (Hodonín) - OK, poskytli mi zkušební jízdu zdarma na GT a následně motorku podrželi.

Výška jezdce: 175 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Triumph Bonneville T100: Nelibily se mi doutníky a cena o 100k vyšší v podstatě u podobných mašin.
Moto Guzzi V7 Special: Dlouho byla favoritkou, ale po osahání a zkušební jízdě chytl více za srdíčko RE Interceptor.

První dojmy - Krásný vzhled, zpracování, zvuk a hlavně pocity z jízdy, kdy si i v "normální" rychlosti neuvěřitelně užíváte to, kvůli čemu si tyto stroje kupujeme.

Motorku bych doporučil pro - Milovníkům pohodové i lehce sportovní jízdy.

Doplňky na motorce - Padáky a šusplech
Úchyty RAM
Čelní vyšší tmavý štítek
Boční nosiče a brašny Legend Gear
Turistické sedlo

Průměrná spotřeba - 4.3 l/100km

Recenze

S příchodem "60" jsem dospěl k názoru, že by nebylo špatné zvolnit nejen životní kalup, ale i motorkaření. Doposud jsem sedlal Hondu VFR800X s vidlicovým čtyřválcem. Spolehlivý, rychlý, krásný stroj s charismatickým motorem. Ideální na cestování i na rychlé blbnutí. Reakční doba mého já však tohoto rychlíka už nedávala a cestovat se dá na všem. Jelikož finance nedovolily mít dvě motorky v garáži, rozhodl jsem se Hondu prodat a koupit nejlépe zase novou mašinu. Do starší ne, přiznám se, s karburátory nejsem moc kamarád. Takže novou a klasiku. Kulaté světlo, dva budíky, dva výfuky a klasický motor. Triumph Bonneville T100 nebo T120, Moto Guzzi V7 Speciál a Royal Enfield Interceptor. Po vyzkoušení na sucho mi pocitově nejlépe sednul RE a po zkušební jízdě rozhodnuto.
Docela jsem měl obavy, jestli mě dokáže tato kategorie motorek vykouzlit úsměv na tváři. Jako pohledově jo, to je bez debat. Je to krasavice. Ale co jízdní projev. Zkušební jízdu jsem absolvoval na předváděcím vytuněném GT, závodní koncovky, všechno fungovalo, jak má. Rohlík pod helmou byl neustále. Jaký však bude sériový Interceptor, nebude to nějaká vydechlá vrána, co indická kvalita. Na fórech i na YT v podstatě samá chvála, přesto nějaké pochybnosti člověk má.
Od servismana jsem dostal instrukce k záběhu, zahřál jsem motor a vyrazil. Hned mi bylo jasné, že koupím laďáky - GéTéčkem mě naladili a taky pořídím nějaké brašny, protože jsem zvyklý mít sebou pořád nepromoky, rozšířený vercajk a plynový kávovar. Ale k prvním dojmům. Manipulace na místě je snažší než s těžkým cendurem, nicméně ty kila tam cítit jsou. Na bočním stojánku je motorka stabilní, a to i v náklonu ve svahu. Na centrální stojánek jde v pohodě. Spojka taková gumová, prý si to sedne. Řazení nepřirozeně tiché oproti Hondám. Zrcátka se jen nepatrně chvějí a je v nich vidět i dozadu, nejen ramena. Vibrace od motoru neobtěžují, ale jsou. Tak akorát. Příčné nerovnosti poznáš, není to GéEso, prostě normální motorka a na podélných se lehce zavlní. Bavíme se však o pohodové jízdě. Neuvěřitelně mě baví vykružovat oblouky, jízda v serpentinách i nižších rychlostech je naprosto úchvatná.
Obratem objednaný větší tmavý štítek, držáky a brašny Legend Gear s bočními nosiči, turistické sedlo z Bazošu. A namontováno.
A je neuvěřitelně fotogenická s kýmkoliv a kdekoliv. No co dodat, krásná motorka.
Toto jsou dojmy z prvního dne.
V garáži jsme si teprve všiml dalších plastových dílů. Prostě tam jsou, na první pohled OK, pokud pozorovatel nejde ťukat hned prstem. Tedy blatníky, blinkry, kryt schránky pod sedlem, zadní svítilna. Pokud by to někomu vadilo, vše se dá dovyměnit. V Anglii velmi oblíbený stroj na přestavby.