Cagiva Supercity 125 (1993)

dvoutaktní mrška se 17kW

Více fotografii

Recenze

Tak jsem se po dlouhém rozhodování pro ni rozhodl i přes její rozporuplnou reputaci-nespolehlivost, žíznivost a drahé a nedostupné díly. Doufal jsem, že zrovna tahle bude jedna z těch se kterou budu mít štěstí a nevymstí se mi. Ne že by opak byl pravdou, ale zčásti mě trošku poškádlila-ale něco byla i moje vina. Hlavně to byl spíš strašný nezvyk z DT 125, tam se jen lil benzín a jezdilo se, tady jsem poznal snad poprvé co je to pravidelný servis a starání se. Pokud se pro ni chce někdo rozhodnout, musí určitě počítat s rezervama, ne že si ji koupí a zbyde mu pár stovek v kapse, tohle by bylo hodně nerozumný . Takže jsem si ji dovez, ale bohužel předchozí majitel se o ni moc nestaral-baterka byla bez elektrolytu! Vidle tekly (ale to mi řekl), takže první investice baterka, další převodový olej (jasně že nic drahýho, píšu jenom pro vykreslení bývalýho majitele) byl maximálně vyjetý, okamžitá výměna, repase vidlí, odpojení oleimastera. Tohle byl krok za který jsem rád, že jsem udělal. Rozhodoval jsem se dlouho, když jsem se ptal na zkušenosti tak to v průměru vycházelo na pro a proti stejně (pro odpojení nebo ne), takže jsem pořád váhal a k tomu jsem ještě viděl tu spotřebu oleje co bude k tý spotřebe celkový tak to mě nahnulo, že ho neodpojím a budu doufat, že mě nevypeče. Kontrolka svítila na jedničku, že nemaže, ale přitom byl olej cítit, že tam je. Nakonec jsem se rozhodl pro odpojení. Jezdil jsem bez problému a jednoho dne, kdy jsem chtěl po bráchovi ať mě odveze (aby odvez motku zpátky) tak ji jel zahřát a když přijel tak se ptal, jestli ta kontrolka svítila pořád. Teď svítí pořád, takže s největší pravděpodobností se master zadřel (i když je to možná tím, že jel téměř na sucho). Jinak další investice byly docela prkotiny, ale i tak mi to nějakého Palackého spolklo.

Teď už k samotné motorce. Už jsem na nic něco najezdil a stačí říct jedno: "Italka". Má prostě svůj charakter a každý si na ni musí zvyknout, ne ji hned odsoudit. Stačí se o ni starat a nevypeče vás, zkrátka to není bůzúdržbová Japonka. Za tohle všechno se vám ale hodně odmění. Vždycky, když se jdu projet se mi chvějou ruce, když ji vytlačím před garáž a nastartuju jako dospělou motorku startérem (možná tu chybí klasická nakopávačka, ale roztlačit se dá na 2 metrech bez problému). Žádný sytič tu nenajdete, má automatický, při nastartování vyšivhne otáčky na 3 000 a pak klesnou na volnoběh na 2 000. Sice to stojí trochu víc dýmu, ostatně jako každá 2T dváca, ale po zahřátí ani mráček . Posez je ideální pro vyšší postavy (mám 187cm)-mě plně vyhovuje, takže nic pro prcky. Sedlo je velké pro dva, ale ne až tak pohodlné. Na delší cesty nedoporučuju, ale není to tak tragické jak jsem u některých lidí četl, prostě to není Varan. Pro spolujezdce jsou madla, nejenom na okrasu, ale fakt to funguje. Nosič je tu překvapivě taky, ale ten já nepoužívám, pro mě je to jenom pro design (bez něho by byl ten zadek trochu fádní). Palubka je klasická analogová (otáčkoměr + rychloměr), ukazatel teploty, kontrolky blinkrů, světel, mazání a neutrálu. Trochu mi chybí palivoměr, ale po čase se dá poznat kolik je tam benzínu (já to dělám podle výšky fltru), ale dá se to v pohodě odpočítávat denním počítadlem km. Design je nadčasový, na to kolik má roků tak je pořád se na co koukat , mnohdy je nesrovnatelná s některýma dnešníma motkama. Svezení na ní je (aspoň pro mě-studenta, který si ještě na větší počká) bezkonkurenční, ty kopance jak se dostane přes 8 000 a táhne až do 10 000 a ten zvuk! Lahoda! . Mechanická hlučnost je docela velká, ale tak má už něco za sebou. Převodovka nejde zrovna zlehka, ale je to o zvyku. Bral bych kdyby byla 3 a 5 delší, ale to už je zas moc náročné na dvácu . Tahle motorka je pro ty, kteří se nehoní za maximálkou (já jsem na ni naměřil 135 sám bez zalehnutí, cestovní rychlost pro dva je okolo 100-110) a chtěj poznat co je to stoppie, možná trochu wheelie (já to ale radši nezkouším kvůli přívěry ) a pořádně se vyřádit v serpentinách a zatáčkách. Naštěstí mám takový cesty pár kiláků od domu, takže tam směřuje každá moje vyjížďka a pokaždé si chrochtám jako kdyby to bylo poprvé, musí se ale pořád držet pod krkem, protože dole je hodně líná (možná to je tím že už jsem trošec zmlsaný ) , ale jak se dostane přes přívěru to je tanec, občas se mi stane že mě ten kopanec až tak překvapí, že se posunu na sedadle (fakt nekecám ). Výjezdy ze zatáček jsou parádní, díky tuhému rámu, který by snad vydržel i větší objem se nerozkýve a vytočený motor se postarají o parádní odpich. Gumy taky podrží, docela slušný na dvacku-150mm, zatím mě podržely a to už jsem je měl i na hraně, takže žádný strachy dát si koleno (já už si líz ).

Tohle je trochu ve zkratce, rozhodně to není všechno, člověk se musí svézt a nejenom si o ní přečíst, každýmu sedí jinak. Hlavně nebrat v úvahu kritiku těch co nadávaj na nespolehlivost, hodněkrát jsou to lidi co mají Japonku a nejsou zvyklý na Italku-starat se a odmění se. Já jsem zatím maximálně spokojený a doufám že to tak bude i dál



Zkušenosti: "džihád", Simson S51 Enduro, Yamaha DT 125LC