BMW K 1200 R Sport (2007)

K1200R Sport
Pohodovka schopná všeho.

Více fotografii

Recenze

Jako asi spousta dalších, vybíral jsem motorku, která by splnila co nejvíc mých představ. Hledal jsem především spojení sportovního stroje a motorky vhodné na cestování ve dvou. Ideální stav je samozřejmě mít dva nebo více strojů, ale to se mi příliš nezamlouvalo.

I přesto, že jsem nikdy nebyl skalním příznivcem motocyklů značky BMW, padla nakonec moje volba právě na K1200R Sport. Sportovní je sice tak trochu po „Bavorácku“ a u cestování bych asi nějaké to „ale“ taky našel, jenže po bližším seznámení a hlavně svezení jsem věděl, že právě tohle je to, co hledám.

Motor (120kW, při 10250ot/min a 127Nm, při8250ot/min) táhne neskutečně, a to už i pod 2000ot/min.. I přesto ještě dokáže překvapit někde od 7000ot/min., kde až do 11000ot/min předvádí něco, čemu já říkám „výroba adrenalinu“. Vyhřívané rukojeti a dobře fungující ABS patří ke značce BMW. Další plus je kardan, protože to věčné čištění, mazání a napínání řetězu si klidně rád ušetřím a při jízdě o něm opravdu vůbec nevím. O technických specialitách jako je Paralever vzadu a Duolever vpředu se nebudu ani rozepisovat, ale určitě velká výhoda je elektronické nastavení podvozku ESA. Jako mávnutím proutku je po zmáčknutí jednoho tlačítka ze sportovního podvozku téměř endurový, což je při stavu našich silnic opravdu skvělá a užitečná věc. Spotřebě se mi při parametrech motoru nechtělo zprvu ani věřit. Pokud by někdo dokázal jezdit výletním tempem, myslím si, že není nemožné se dostat i na spotřebu kolem 4,5 l/100km. Při běžném „motorkářském“ tempu 5,5 až 6,5 l/100km. Přiblížit se k 10 l/100km se mi podařilo pouze na dálnici stylem „děj se vůle boží“. Motorka se vede bez velkého úsilí naprosto přesně i při malých rychlostech a přestože je proti moderním supersportům poněkud při těle (241kg s náplněmi), tak i velice lehce. Abych tedy jen nechválil, tak musím uznat, že převodovce do Japonského standartu ještě něco málo schází, na druhou stranu je pravdou, že díky pružnému motoru se zase tak často řadit nemusí. Pneumatiky mi moc dlouho nevydrží, ale za to svezení to fakt stojí. Taky mi někdy vlastně trochu vadí fakt, že díky dlouhému rozvoru nejde plynem na zadní. Raději maluje čáry po silnici, ale většinou je to vlastně výhoda.

Je to prostě pohodovka, která díky „Bavoráckým“ vychytávám dokáže přehlédnout i nějakou tu drobnou chybičku. Kromě toho se ale dovede i jak se patří rozparádit a být i divokou šelmou.