Skotsko 2022 - North Coast 500 (NC500)

Ráno po snídani tedy rychle do sedel a pokusit se dojet do dnešního vytyčeného cíle na ostrov Skye. Kousek za městečkem Gairloch jsme odbočili k uvedenému majáku Rubha Reidh, a tedy ta cesta je jak někde v zábavním parku. Rytmické zatáčky a do toho nakombinované horizontální zlomy. Držíte se řídítek a tlemíte se opravdu jak malé dítě. Krásná cesta podél pobřeží, téměř bez provozu je opravdu jak nějaký singletrack v horách. Zase bych se opakoval a nejsem tak zdatný spisovatel, abych našel jiné vyjádření pro parádní zážitek, ale tuhle cestu (B8021) si ještě zajedu projet. Na konci cesty je maják, kde se dá i ubytovat a všude okolo je mnoho ptáčkařů, kteří zde vydrží čučet do dalekohledů a sledovat pro nás nepochopitelné opeřence. Původně jsem se domnívali, že sledují velryby, to pro nás bylo zajímavé a odůvodnitelné. Ale velryby nikde, tak pár fotek a tentokráte již směr jih. 

Dnešním hlavním lákadlem bylo projet ikonický Applecros a přejet na ostrov Skye tak jsme se vrátili na křižovatku v Gairlochu a po silnici A832 podél jezera Loch Maree jsme razili směr k další nezapomenutelné etapě naší cestě po NC500. Malý nákup v krámku při cestě se změnil na módní přehlídku, poněvadž jsme se rozhodli zakoupit na památku triko s logem trasy NC500. Tak dárek a vzpomínka pro nás zajištěna a stále za polojasného počasí směr Applecross. Tento poloostrov je považován za jednu z nejstarších osídlených částí Skotska a na západním pobřeží do dokazuje velké množství archeologických památek.  Opět musíme zmínit, že počasí nám hraje do karet a my po krásné silnici dorazili k výběžku kde je Applecross pass. Rozhodli jsme se, že jej projedeme od severovýchodu směr Fearnmore po krásné úzké a rozmanité silnici. Tuhle část Skotska řadíme k tomu nejkrásnějšímu pro motorkářská srdce. Nahoru, dolu, levá, pravá. Super povrch, minimální provoz a zase ty výhledy. Takže za každou zatáčkou zastavit, vyfotit a někdy se vrátit a projet si tu parádu znova.

Přes Lonbain jsme sjeli do turistického městečka Applecross a pak nastala ta Nirvána. Výjezd na Bealach na Ba je něco, co v blízké Evropě opravdu nevidíte a Skotsko se vám zde představuje v tom nejkýčovitějším světle. Cestou jsme potkali pár moto cestovatelů a i pár obytných vozů, které ale nijak zásadně na úzkých silnicích nepřekáželi a velmi ochotně motocykly pouštěli. Stejně tak v cestě nepřekáželo nespočetné stádo ovcí a klidně se pasoucích krav podél silnice.  Fotky ani video z místa úplně nevystihuje tu atmosféru – zkrátka jeďte tam a čučte jako my s otevřenou hubou, která si naštěstí již na opakované údivy již zvykla. Po zpětném ohlédnutí řadím celý úsek se severu z města Tongue přes Applecors do Tortnapressu asi za to nejlepší, co jsem kdy na cestách za řídítky viděl a zažil (také proto jsem se rozhodl se s vámi o tento zážitek formou cestopisu podělit). Protože jsme měli déšť za zády tak jsme ustoupili od záměru si to projet ještě jednou a s kapkami na zadních gumách jsme pokračovali na ostrov Skye kde jsme si zajistili ubytování ve vesnici Torrin. 

 

Ostrov Skye jsme do itineráře zanesli, poněvadž jsme o něm slyšeli jen samé superlativy. No slovem klasiků: „..když to srovnám s tím výletem na Kokořín“. Ale postupně. Přes most Skye bridge jsme pokračovali malou silničkou plnou přechodů pro domácí zvířata do Torrinu, kde nás čekala majitelka B&B. Trochu jsme bloudili, poněvadž v tomto údolí není mobilní signál, a tak nebylo možné se dovolat paní domácí pro upřesňující informace, kde přesně se její barák nachází (přesněji u kterého stáda ovcí máme zatočit do mokřadů). Nakonec jsme obdrželi trochu jiný pokoj než jsme si objednali a učinili bezodkladnou hygienu abychom to paní domácí ve věku cca 45 let moc chemicky nezamořili. Paní byla sama doma a když nás viděla tak si šla pod záminkou, že si chce vyfotit pro syna naše motorky, vyfotit detailně SPZ našich motorek. Zřejmě se obávala, že jsme předložili falešné doklady a přijeli jsme za jiným účelem, než objevování krás Skotska. Sedli jsme si na terásku, otevřeli pivka a sýry (cheddar tu mají opravdu vynikající, jen bych nedoporučoval ty s příchutí) a kochali se výhledem na nedaleký záliv za krásného polojasného podvečera. Příhodu o zalétnutém a znovunalezeném dronu, kdy jsem nejprve ztratil a poté nalezl i powebanku a nakonec ztratil své motorkářské dioptrické brýle si nechávám k vyprávění u piva. Zde jen zmíním, že jsme se na ostrově Skye chtěli ubytovat v místních jurtách, ale ubytování na jednu noc nebylo nikde možné, a tak jsem vzali za vděk normálním B&B. Nakonec jsme se příjemně vyspali a ráno jsme vyrazili na okružní cestu po ostrově Skye. 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE