Historie řady Suzuki GSX-R: prvních 15 let

Silnější model GSX-R 1100 si na nový kapalinou chlazený motor musel počkat až do roku 1993 a v roce 1992 se vyráběl beze změn jen v jiném barevném provedení. Za povšimnutí určitě stojí, že v USA, jak jinak, byl i v roce 1992 menší model nabízen v provedení pro rok 1991 s kombinovaným chlazením SACS, ale v lakování pro sezónu 1992 a až v roce 1993 tam vyjely oba motocykly, jak 750 tak i 1100, s kapalinovým chlazením současně. Ještě jedna kuriozita se váže k Severní Americe, kde byl prodáván i další motocykl řady GSX-R.
Jednalo se o model GSX-R 600 W, který byl nabízen společně s oběma většími modely. Všeobecně se má za to, a tato informace je i na oficiálních internetových stránkách Suzuki, že historie modelu GSX-R 600 se začala psát až v roce 1997. Nicméně už v roce 1992, i v roce následujícím, dealeři značky Suzuki v USA a Kanadě prodávali šestistovkovou verzi GSX-R. S největší pravděpodobností to byla samostatná akce amerického zastoupení Suzuki, jako už několikrát předtím s jinými modely. Jednalo se o motocykl s kapalinou chlazeným motorem, který se tak stal vlastně prvním strojem řady GSX-R s tímto chlazením v USA. Motocykl byl tvarově shodný se sedmsetpadesátkou. O původu motoru se mohou vést spekulace, ale je hodně pravděpodobné, že byl upraven právě z modelu GSX-R 750. Bližší informace se mi nepodařilo zjistit. Jedno ale jisté je, šestistovka moc velký úspěch na trhu nezaznamenala. Byla téměř stejně těžká jako sedmsetpadesátka, ale výkon upraveného motoru nedosahoval takových hodnot, aby uděloval motocyklu potřebné zrychlení. Po dvou letech se typ GSX-R 600 W přestal vyrábět.
Pro sezónu 1993 se model GSX-R 1100 W, s ročním zpožděním oproti sedmsetpadesátce, dočkal také kapalinového chlazení. Obsah čtyřválcového čtyřdobého motoru DOHC zůstal zachován na 1 074 ccm, rovněž čtyřventilové uspořádání se nezměnilo. Co se ale díky novému chlazení změnilo, byl výkon, který vzrostl až na 155 k při 10 000 ot/min. Vliv na tak vysoký výkon měl i pozměněný systém SCAI (Suzuki Condensed Air Intake), který přes nasávací otvory přiváděl vzduch ke čtveřici karburátorů Mikuni BST40. Výkon motoru se přenášel přes kapalinou ovládanou spojku pracující v olejové lázni a pětistupňovou převodovku na zadní kolo pomocí řetězu. Motor byl zabudován do téměř stejného rámu jako u modelu GSX-R 750 W. Jednalo se o rám svařený z hliníkových slitin, jehož pětiboké trubky o rozměru 60 mm x 45 mm měly tloušťku 2,5 mm. Přední kolo vedené Upside-Down vidlicí dostalo tlumič řízení a zadní kyvná vidlice byla odlita ze stejného materiálu jako rám. O odpružení zadního kola se starala v mnoha směrech nastavitelná centrální pružící a tlumící jednotka. Posílení se dočkaly i přední brzdy, které nyní měly šestipístkové uspořádání brzdových třmenů a zakusovaly se do dvojice 310mm kotoučů. Zadní brzda měla jeden kotouč o průměru 240 mm s dvoupístkovým třmenem. Výfukový systém zůstal zachován na 4-2 s dvojicí tlumičů z nerezového plechu po obou stranách motocyklu. Suchá hmotnost motocyklu se zvýšila už na 231 kg. Menší typ GSX-R 750 W, modelový rok 1993, se vyráběl prakticky beze změn, jen v jiném barevném provedení. Drobnější úpravy se udály pod kapotáží na motoru. Jednalo se o menší posunutí klikové hřídele níž, čímž se snížilo těžiště motocyklu a o optimalizaci nasávacích otvoru systému SCAI, které přiváděly vzduch ke čtveřici karburátorů. Samotný motor pracoval stále s kompresním poměrem 11,8:1, což byl nejvyšší poměr ve třídě. Výkon 118 koní zůstal stejný, rovněž tak hmotnost motocyklu. Jejího výraznějšího snížení se dočkali zákazníci až s příchodem motocyklů modelového roku 1994.
Inovovaný typ GSX-R 750 W stále poháněl kapalinou chlazený čtyřdobý čtyřválec DOHC se čtyřmi ventily na válec o objemu 749 ccm a výkonu 118 k při 11500 ot/min. Ovládání ventilu přes hrníčková zdvihátka se také nezměnilo. Motor byl ale umístěn v odlehčeném prostorovém rámu z pětihranných profilů vyrobených ze slitin hliníku. Výkon se dále přenášel přes mechanicky ovládanou spojku v olejové lázni a šestistupňovou převodovku na zadní kolo řetězem. Odlehčena byla rovněž třípaprsková litá kola. Přední s pneumatikou o rozměru 120/70 ZR17 bylo vedeno USD vidlicí ve výrazně modré barvě s kluzáky o průměru 43 mm. Po vzoru modelu GSX-R 1100 měly přední brzdy šestipístkové provedení od japonské firmy Tokico, která vystřídala dříve montované výrobky další japonské firmy Nissin. Průměr dvojice brzdových kotoučů byl 310 mm. Zadní kolo s o deset milimetrů širší pneumatikou 180/55 ZR17 a inovovanou kyvnou vidlicí (ta rovněž prošla odtučňovací kúrou) zlepšilo jízdní vlastnosti celého motocyklu. Jednoduchý kotouč zadní brzdy měl průměr 240 mm a dvoupístkové uspořádání třmenů. Výfukové potrubí v provedení 4-2-1 bylo zakončeno tlumičem z nerezového leštěného plechu na pravé straně motocyklu. Největší, pouhým okem, viditelné změny se dočkala přední kapotáž, která byla kolem světla o trochu větší než u předchozího modelu s nasávacími otvory ke čtyřem karburátorům Mikuni BST 38 Slingshot posunutými výš k řidítkům. Nádrž paliva mohla pojmout až 21 litrů benzínu. Celkovou suchou hmotnost motocyklu se díky odlehčení některých komponentů podařilo stlačit pod hranici 200g na 199 kg, což bylo o 10 kg méně než měl předchozí model. Souběžně s typem GSX-R 750 W se u prodejců v menším počtu objevila i limitovaná série GSX-R 750 W SP. Byl to třetí a zároveň poslední speciální model tohoto motocyklu připravený přímo továrnou Suzuki. Předtím to byl v roce 1986 GSX-R 750 R a jeho pokračovatel se stejným jménem, představený v roce 1989. U tohoto třetího provedení se nejednalo o nějaké radikální změny, jako u předchozích typů, ale o dílčí úpravy, které odpovídaly reglementům FIM o specifikaci motocyklů pro mistrovství světa superbike a mistrovství světa vytrvalostních motocyklů. Motor byl osazen jinak odstupňovanou převodovkou a čtveřicí karburátorů Mikuni TMR 40, kterým se přispůsobilo i zvětšené výfukové potrubí. Kryt ventilů byl vyroben z magnezia a ke snížení hmotnosti přispělo i hliníkové vodní čerpadlo. Jinak se motocykl navenek od sériového provedení odlišoval pouze dvojicí černých tabulek na bocích motocyklu s nápisem SP 750 a větším tlumičem výfuku. Vyráběl se jen v modrobílém provedení.
V odborných kruzích se proslýchalo, že pro rok 1995 má Suzuki připravený zcela nový model GSX-R 750 s novým prostorovým rámem, ale nakonec zůstalo vše při starém a premiéra další verze oblíbené sedmsetpadesátky byla závazně ohlášena až na rok 1996. Typ GSX-R 1100 W se dočkal pro rok 1995 modernizace, kterou prodělal slabší model GSX-R 750 W už pro rok 1994. Vesměs se jednalo o úpravy, které vedly ke snížení hmotnosti celého motocyklu. Hlavní zájem na snížení hmotnosti se soustředil na zadní kyvnou vidlici, která byla nyní totožná se sedmsetpadesátkou. Dalšími úpravami rámu a výfukového potrubí se podařilo snížit hmotnost motocyklu bez náplní o 10 kg na 221 kg. Tato verze jedenáctistovky se prodávala až do roku 1998 a poté byla výroba po třinácti letech ukončena.

Informace o redaktorovi

Josef Kubát - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE