BMW K1200GT

Text: Filip Tichý | Foto: Jarda Ducháček | Zveřejněno: 20.7.2006 | Zobrazeno: 55 976x

Kapitoly článku

Jestli jsem se nehezky vyjádřil na adresu převodovky, tak teď se gétéčku hluboce omlouvám, zmíněné brzdy a hlavně odpružení to bohatě vynahrazují. Normálně na zázraky nevěřím, ale co dokáže kombinace Paralever a Duolever s elektronickým nastavením ESA prostě jinak vyjádřit nejde.
Manévrovatelnost po městě sice trochu trpí vlivem značné hmotnosti, ale jak se provoz trochu rozjede (opravdu stačí aspoň těch 10 km/h) a přijdou první zatáčky....najednou sedíte na hbitém sporťáku, který s totální důvěrou vykružuje zatáčky, drží stopu při jakékoli rychlosti a na každém povrchu a ochotně se překlápí v sérii serpentin.
Ten zmiňovaný zázrak se projeví, jak přijedete na hrboly.... a ony tam najednou žádné hrboly nejsou. Tento šok mě čekal při přejezdu Hradecké dálnice D11 - znáte tu panelovku, která z vás na každé mašině vytřese duši? Na GT jsem nepotkal žádnou výraznější nerovnost!
Znovu a znovu jsem ve vesničkách přejížděl propadlé poklopy od kanálů a užasle sledoval, jak vlna, která by mi na Deauvillce urazila ruce, zmizí někde pode mnou a do řidítek GT se dostane jen zdvořilá informace, že tam dole prý jsou nějaké nerovnosti.

ESA - elektronické nastavení parametrů odpružení se nastavuje tlačítkem na levém řidítku. Mačkáním si na displeji navolíte, jestli pojedete sám, se zavazadly, nebo ještě se spolujezdcem, a pak zvolíte režim Sport, Normal nebo Comfort. To vše můžete provádět ZA JÍZDY a opravdu je to znát. Když nastavíte Sport, motorka přitvrdí a v zatáčkách jedete na tuhém sporťáku. Nastavíte Comfort, a svět rázem změkne, v zatáčce se sice trošku pohupuje, ale rozbitá silnice je minulostí.
Řešení BMW předního a zadního zavěšení zatím na trhu nemá konkurenci - a nejvíc se to projeví právě u velkého výkonu a hmotnosti. Mašina se při prudké akceleraci nebo brždění vůbec nenakloní dopředu ani dozadu a nezmění se rozložení hmot.

Charakter motorky vybízí spíše ke sportovní jízdě a při poklidné turistice vyžaduje ovládání rukojeti plynu dost přemáhání i opatrnosti, zvláště na mokru, kde je výkon vyloženě na překážku. Motor je podstatně prudší a působí energičtěji než u již zmíněné FJR.
Všechny tyto vlastnosti si nádherně vychutnáte hlavně tam, kde se silnice trochu rozšíří a narovná a vy můžete otočit plynem nadoraz. Rázem visíte na řidítkách a ostatní provoz zmizí za vámi. Snad poprvé jsem si opravdu vychutnával občasné dálniční přesuny, kdy si v úplném pohodlí jedete svých pohodových dvěstě (ano, test vznikal ještě před působností bodového systému) a motorka se ani zdaleka neblíží k hranicím svých výkonových a konstrukčních vlastností.
Při bláznění po zatáčkách je to podobné - zařadíte za tři a můžete si užít adrenalinu, na kolik si troufnete.

Spolujezdec a cestování, spotřeba

Spolujezdec je na tom stejně komfortně jako u tourerů nejvyšší třídy. Vyhřívané sedlo je širší než řidičova část, nohy mají dost pohodlí, a hlavně - na spolujezdce nefouká. Když jsem se partnerky ptal, kdy na ni fouká víc, jestli při vysunutém nebo sklopeném plexištítu, odpověď byla pořád stejná: nefouká. A to ani při zmíněných rychlostech nad 200! Jediným problémem tak může být neopatrné otočení rukojetí plynu, které může nepřipraveného spolujezdce nechat za vámi, a pak také trochu sportovnější brzdy, díky kterým si možná spolujezdec „klofne“ do helmy řidiče o něco častěji než na jiném cesťáku.

Spotřeba se během testu pohybovala stále pod 6 litrů, jen při dálničním šílenství, kdy se ručička tachometru moc často pod dvojku nepodívala, vyšplhala nad 8. Ale při courání v dešti jsme zase podle počítače jeli průměrně za 5 l!Tankování obrovské nádrže s objemem 24 litrů je při cenách 98oktanového benzínu docela rána pro peněženku, ale při slušné spotřebě zase k pumpě budete muset jen jednou za 400 km (teoreticky možná i 500).
Při cestování oceníte centrální stojan, na který se GT nechá překvapivě snadno vyhoupnout a díky kterému může být výměna kola hračkou (vzhledem k jednostranné kyvce vzadu).
Další praktickou věcí je uzamykatelná schránka na pravém panelu pod řidítky, kam se pohodlně vejde menší foťák, mobil a klíče.

Shrnutí

BMW K1200GT není motorka pro každého, samozřejmě už kvůli ceně přes půl milionu korun. Je to tak trochu speciální stroj na rozmezí luxusního cesťáku a sportovní mašiny. Osloví jezdce, kteří pokukují po BMW K1200S, ale nechtějí se tolik hrbit, občas by vyrazili na delší cestu ve dvou a hlavně rádi krotí pořádný výkon. Přesto sportovní charakter zůstává hlavním dojmem a kdo by k této mašině přistupoval jen jako k cestovnímu modelu, mohl by být zklamán. Motorka je ve všech směrech na špičce současného vývoje a drobnou pihou na kráse je proto hlučné řazení. Jako celek však jde o jedinečný stroj a pocit z těch stopadesát koní v rukou mi ještě dlouho zůstane v paměti.