Kawasaki ER 6N (2015)

Malý nakedbike střední kubatury s výborným poměrem cena/zábava.

Více fotografii

Výška jezdce: 175 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Yamaha MT-07: Kawa byla hezčí a blíž

První dojmy - První dojem byl, že mi sedne jako ulitá, jede solidně, přední guma je na výměnu a "laďák" řve jak tur v říji.

Motorku bych doporučil pro - pro menší postavy s lehce sportovním zaměřením

Doplňky na motorce - Vyhřívané rukojeti, pancéřované brzdové hadice, padáky, zelené proužky na ráfcích (plus tisíc koní)

Recenze

Chtěl jsem náhradu předchozí Kawasaki ER5. Moje první, Jawy nepočítaje, ale už po jedné sezoně a 10 tisících kilometrech mi bylo jejich 35kW/45Nm málo. Tak šla do světa, kamarádovi na dojíždění do práce ještě dobře poslouží.

Na té jsem zjistil, že mi obratný naháč vyhovuje, bylo logické sáhnout po nástupci ER6, konkurenti mě moc nezaujali. Chtěl jsem druhou generaci a naskytla se tahle v bílé perleti.

Tady je dobrý test s titulky:



Přesně tak to je, schizofrenní motorka. Dá se s ní jet v klidu vesnicí okolo 4000 otáček, u cedule podřadit o jeden nebo dva kvalty a hned má chuť do otáček a zatáček.

Původní reklamy ji inzerovaly jako motorku do města, kde to zvládá na jedničku, pražským provozem se dá díky úzké stavbě svižně promotat. Nejlíp je mi s ní na zatáčkovité okresce okolo rychlostního limitu, kde nezdržuje ani kamarády na o dost silnějších strojích, když se toho člověk nebojí a drží se nad 6000 otáček. Výkon 53 kW není nijak extra, ale krouťák 64 Nm je docela solidní. Výhoda je, že můžu pořádně tahat za plyn, je to zábava. Mám objednaný trénink v Mostě, snad to aktuální situace umožní a zase posunu svoje schopnosti dál.

Cestovat se na ní dá, občas svezu nějaký batůžek, na delší výlet ale jenom sám, nemám kufry, zavazadla musí na sedlo spolujezdce gumicukama. Ideální je dát si do 350 km denně, dálnicím se maximálně vyhýbám, nuda a pruda. Do terénu samozřejmě nepatří.

Vadí mi jenom jedna věc, štít nad tachometrem mi žene vítr přímo na helmu, potřeboval bych být o něco větší nebo menší :) Velké plexi kupovat nebudu, Kawa s ním vypadá hrozně, podobně jako bych s horním kufrem vypadal jako pizza boy.

Koupil jsem ji na podzim 2018, hned dostala novou přední gumu. Nechápu, že někdo vymění zadní a přední ne, když přední je důležitější, protože vede stopu. Cestou domů z nákupu jsem měl pocit, že mě chce v náklonu zabít, po výměně hned držela krásně celou zatáčku.
Na jaře 2019 filtr, kapaliny a svíčky, najel jsem přes 8000 km bez ztráty květinky. Vyhodil jsem koncovku Dominator a vrátil originální výfuk, je míň ucukaná a bez řevu se obejdu, hlavně na delší trase.
Před letošní sezonou jsem si pořídil vyhřívané rukojeti Oxford, pancéřované brzdové hadice, novou komplet řetězovku a intervalový servis k 24 tisícům km. Přestal jsem tankovat stooktan, přijde mi, že oktany navíc nedokáže využít, jede stejně a nestřílí tolik do výfuku.

Obojí tuning můžu doporučit. Vyhřívané hefty zajistí jak pohodlí, tak hlavně pilot nepřijde o cit v rukou při pozdním návratu, když je večer zima. Pancéřované hadice taky stojí za každou Korunu, najednou je brzda tvrdá jak šutr a krásně dávkovatelná, předtím byla dost gumová.

Kawa nemá ABS a jsem za to rád. První verze ABS byly podle mě nic moc a na rozbité středočeské okresce, kde nejčastěji jezdím, bych tomu moc nevěřil. Dnešní náklonové ABS už jsou asi úplně jinde. Spotřeba je stabilně do pěti litrů, i když využívám motor na maximum. S 16l nádrží to dělá 300 km dojezd, paráda.

Edit 3.7.2020:

Byl jsem na výcviku v Mostě od Moto Lisý, dopoledne polygon, odpoledne velký okruh. Kawa rozhodně ostudu neudělala, i když byla výkonově nejslabší ze všech. Byl jsem ve třetí skupině ze čtyř a rozhodně jsem nezdržoval. Naprostá paráda, hned bych jel znova.